cache vás zavede k Rybníku Hluboká
Pálenina který se nachází nedaleko sousedovic. V okolí je nekolik
rybníku.
Jmenovite : Kremelný rybník
Zlý rybník
Velkoholský rybník
Melká pálenina
Hluboká pálenina
Nechejme také promliuvit odborníka
Romantikou zní slova turistického pruvodce z roku 1924, nabízející
vycházku z mesta smerem západním „..do lesa Holi, kde jest
uprostred lesa nekolik malebných zákoutí s lesklou hladinou
rybníku. Tam i zpet pohodlne na dve hodiny…“. Reklama urcite
nelhala, nebot uplynulo osmdesát let a behem nich spojilo mesto s
lesem Holí nekolik chatových a zahrádkárských osad milovníku
prírody.
Mluvíme sice o lese, ale samotné jméno prímo navozuje predstavu
cehosi holého. Jak by ne. Jsme na dne tretihorního jezera, o kterém
jsme již nekolikrát mluvili, jehož pozustatkem (rozlévalo se zde
asi 20 – 5 milionu let p.n.l.) je rozsáhlá planina z píscitých a
jílovitých usazenin o nadmorské výšce pouze lehce nad 400 m
(nejvyšší místo V Holi je 435 m n. m.). Starí Slované takovýmto
místum ríkali „hole“. Nebyla príliš úrodná, jak už píscité pudy
nebývají a proto se vetšinou využívala jako pastviny, nebo se
nechávaly zarustat smíšeným lesem s typickou nenárocnou borovicí a
houževnatým dubem. Na druhou stranu vyhovovala pro zakládání
rybníku a samozrejme byla zdrojem vždy potrebného stavebního a
výrobního materiálu – písku, hlíny a jílu.
U Strakonic, správne musíme ríkat v k.ú. Nové Strakonice, se
všechny ctyri varianty využití „holí“ zdárne setkaly. Louky (tou
nejvetší dnešní letište), lesy, sahající až k Pracejovicum a k
Drachkovu, neprehlédnutelné pískovny (u Mutenic bývalá cihelna)) a
rybnicní soustava, u níž se zastavíme, po malém historickém
exkurzu, nejdríve.
Roku 1402 se majitelem celého strakonického panství, když dokupuje
zbytek hradu od financne vycerpaných Bavoru, stává církevní
rytírský rád johanitu (jinak též rytíri svatomárští, rytíri Sv.Jana
Jeruzalémského, rytíri rhodští, rytíri maltští) a je tu zrízeno
velkoprevorství. Velkoprevor Jan ze Švamberka dává ve 2.pol. 15.
století mestským soukeníkum, postrihacum a krájecum právo mít
vlastní cech, címž zásadne ovlivnuje až do dnešních dnu
„textiláckou“ tradici Strakonic. A navíc velkoprevor podporuje
zakládání rybníku na ménecenných pudách, aby podporil prosperitu
panství, pozdejšího velkostatku.
Soustava sedmi „holských“ rybníku tehdy vytvorila uzavrený cyklus
chovu ryb, od pludku pres násadu až k tržní rybe, doplnený
produkcním rybníkem Blatským se sádkami. Rybníky Hluboká Pálenina
(1,6 ha) a Melká Pálenina (3,3 ha) jsou i dnes výborné pludkové
rybníky (pro rybáre: cca 50.000-1000.000/ha K0 na K1). Kremelný
(2,1 ha) a Zlý rybník (3 ha) následne slouží jako výtažníky pro
produkci násady (pro rybáre: 1.000-3.000/ha K1 na K2). Celorocní
rybárskou práci se šupináci pak zhodnotí rybník, jak jinak
Velkoholský (14,4 ha), tržní, jednohorkový s obsádkou 500-1.000/ha
K3 na K4). Malý rybník Haltýr (1,1 ha), leží již v k.ú. Sousedovice
a podle jména sloužil ke komorování ryb.
O lese Holi, patrící do strakonického panství (pro zajímavost: v
roce 1750 mel strakonický velkostatek výmeru 2 375 strychu polí),
už jsme mluvili. A krome neho najdeme vedle i Drachkovskou Hul,
Jezevciny a nejvýchodneji Velký mestský les, ohranicený z obou
stran pískovnami s vynikajícím kopaným jílovitým pískem. Radost z
nej mají urcite „maltáci“ (pozor, myšlena odnož zedníku fasádníku,
nikoli rytírský rád), na rozdíl od „zedníku betonáru“, kterí pro
svou práci potrebují „ostrý“, nejlépe rícní písek. Ale nejvetší
radost mají z kolmých, jihovýchodne orientovaných sten pískoven
nenápadné brehule rícní, naše nejmenší vlaštovky. Hnízdní kolonie
se skládají z nekolika desítek až stovek hnízd, schovaných na konci
hlubokých (více než 1,5 m) vyhrabaných nor. Jen otvory prošpikovaná
stena a rumraj pri vyletování a vletování prozrazují existenci
ptacího „sídlište“.
Rozmanitá je zkrátka krajina v západní cásti strakonického
katastru. Ackoli by melo jít vlastne o ménecennou pudu, jak dokládá
i založení židovského hrbitova koncem 17. století, opak je tu
pravdou. A protože hned za silnicí a železnicní drahou plyne reka
Otava, práve opouštíme, ac se to zpocátku ani nezdálo, prírodne
nejrozmanitejší cást Strakonic…
ing. Miroslav Sobr, odbor zivotniho prostredi MU
Strakonice
Umístení
Keška je klasická lock&lock krabicka a nemel by být problém
s hledáním.
A nakonec bych chtel podekovat Duffmanovi95 za rady a pomoc se
zamerením.