
Hory Matky Bozi (Montes Mariani)
jsou
casti mestyse Velhartice a lezi v
nadmorske vysce 676 m. V minulosti vystridaly nekolik nazvu, kdy
byly zname jako Hory Velharticke, Stribrne Hory u Velhartic,
Marianske Hory ci Mestecko nasi mile pani (minena Kristova matka
Marie). Stara horni
osada byla pripominana jiz ve 14. stoleti. Puvodne se v okoli
ryzovalo zlato (dokladem mohou byt pozustale sejpy na ricce
Ostruzna), brzy byly objeveny i zily s obsahem stribra, olova a
medi. Zlato ze zdejsich lozisek se za vlady Jana Lucemburskeho
pouzivalo k razbe minci. Rozkvet však nastal az ve stoleti 16. Kralem Ludvikem
Jagelonskym byla mala hornicka osada v roce 1522 povysena na
kralovske horni mesto a ziskala tim i znacna mestska prava. Mesto
ziskalo mmj.znak s vyobrazenim patronky mesta Panny Marie, povoleni
k vybudovani mestskych hradeb, pravo poradani trhu, pravo
pivovarecne. Velky
rozmach reviru nasledoval. V provozu byly desitky dolu a stol
casteji pojmenovanych podle krestanskych a biblickych postav – Jama
Matky Bozi, Svata Barbora, Svaty Vaclav …. Ruda se zpracovala ve
stribrne huti pod vrchem Krizovka. V povodi ricky Ostruzne byly
další hute. Koncem
16.stoleti byly zasoby stribrne rudy temer vytezeny a nastal
upadek. Hornici odchazeli za praci do severnich Cech a na
Pribramsko. Mestecko bylo dosidleno svobodnymi lidmi – kralovaky.
Od te doby se datuje nastup tradicnich remesel. Velmi omezene
dolovani pokracovalo ale az do pocatku 18.stoleti. Posledni pokusne
sachty z prvni poloviny nasledujiciho veku jiz nenarazily na zadne
tezitelne zasoby rud. Po starych dolech zbyly haldy hlusiny, dodnes
nekolik metru vysoke a setkat se s nimi muzeme pri prochazce po
naucne stezce okolim. V povalecnych letech 20. stoleti dochazi k dalsimu upadku
a vylidnovani mestecka. Zrusena je napr.skola, farnost neni
obsazena vlastnim knezem.... V roce 1980 se obec stava osadou
spadajici pod obec Velhartice.

Vetsinu turisticky zajimavych mist v osade a jejim blizkem okoli
najdeme na trase necelych 5 km dlouhe naucne stezky nazvane
Dulni cinnost v okoli Hor Matky Bozi. Soucasti jsou ale i
mista vyhlidkova, zastaveni krizove cesty, samozrejme pasmo sachet
a odvalu, rekonstruovane dulni zarizeni, ale i mestansky pivovar,
kaple, kostel. Ocekavane informacni tabule na jednotlivych
zastavenich zde nejsou pravidlem. Par z mist na stezce navstivime behem kratke cesty za
keskou. Ta je nenarocna, kousek po namesti, pak silnickou z obce a
ke kapli v lese. Pouhe zjisteni indicii a odlov zaberou tak
maximalne 20 minut, ale byla by skoda, to tady takhle
odflaknout.
Na miste doporuceneho parkingu (6.8.nebo v nedeli po 6.8.tu byva
pout, ale jinak zaparkujete v pohode) hned najdete prvni cisla.
Stage 1 - na souradnicich – N 49°16.099, E 013°26.086
stoji pomnik mistnim obetem 1.svetove valky. Zajima nas datum -
letopocet - narozeni Ignace Bulky – 18AB.

Jdeme dal ! V cele namesti (N 49°16.114, E 013°26.132)
stoji rane barokni kostel Jmena Panny Marie z prvni poloviny
17.stoleti. Jedna se o jednolodni stavbu s trojboce zakoncenym
presbytarem. V r.1731 doslo k pristavbe veze v zapadnim pruceli a
r.1833 sakristie. Pred kostelem stoji napadny kriz. Jeho podstavec
je opatren cedulkami. Stage 2 – letopocet je uveden pouze na
jedne. Informuje o tom, kdy byl kriz zasvecen – 18CD
Stage 3
– N 49°16.127, E
013°26.102. Na severni strane namesti budova byvale skoly, dnes
mistni muzeum. Sbirky pripominaji hornickou minulost mista a
tradici mistnich remesel. Oteviraci doba – Kveten az zari – Ut-Ne
11:00-17:00. Rijen az duben – Ut-Ne 11:00-16:00. Na dverich do
muzea najdete plechovou zelenobilou cedulku s cislem.
tj.E
Z praveho rohu namesti vychazi cesta k lesu. Jdeme po ni. Zavadi
nas kolem nekolika kaplicek krizove cesty k souradnicim N
49°16.248, E 013°26.057, kde stoji poutni kaple Promeneni Pane.
Prave zde je kazdorocne centrum poute poradane zacatkem srpna.
Kaple byla vystavena jako podekovani za ochranu mesta pred morem a
pozarem. Stalo se tak v r.1842. Vy ale zjistite cisla z letopoctu
ve vyklenku ve zdi vpravo od dveri do kaple. Stage 4 –
18FG. Vedle
kaplicky je pramen vytekajici pry ze zavalene sachty. Kalvarie je
na miste krize, kde se modlivali hornici nez vstoupili do sachty.
Kaplicky krizove cesty jsou nepravidelne rozesety
kolem. Rozhlednete
se a muzete pocitat.
N
49°1C.D(B+E)(D-G)
E 013°(A-C-E)(F+G).E0(D-G)
Cache je prosta krabicka, nezakerne skryta, par desitek metru
odsud. Signal muze zlobit, hint je ale az prilis urcujici. Tak at
vam to jde a at se vam tu libi.