Srovnavat zbytky Budetickeho hradu s dochovanym noblesnim
Rabskym hradem nelze. Ceka vas
sice nenarocny vystup na hreben kopce Dzban (ci Cban), v case
vegetacniho neklidu ale potreba kalkulovat se zarostlou stezkou,
vysokou travou, minimalni vyditelnosti do okoli. Neni sice
podminkou jit primo po turisticke znacce, ale je to pohodlnejsi.
Nabizi se spojeni s odlovem blizkych pokladu na Rabi.
Ulozeni kesky primo na
„hrade“, dost klasicke. V case bez snehu a bez listi
napadne. Neni potreba rozebirat hradni zbytky, ani nikam splhat,
sestupovat do veze. Spatny signal vam muze trochu ublizovat, tak
kouknete radsi na hint. Puvodni ulozeni bylo prechodne zmeneno
(12/2009), nez se dokonci terenni upravy (zejmena kaceni stromu) v
okoli objektu. Showpa laskave presunula k pate veze, kde zatim
spociva (myslim keska, ne showpa)
Historie hradu je dost
strucna. Nedlouho po
polovine 13.stoleti si
ho nechali postavit pani z Budetic, pribuzni panu z Velhartic.
Resili tim docasne situaci nevhodnosti sidla v Budeticich. Na hrade
si ale moc nepobyli. Podarilo se jim totiz ziskat vystavnejsi Rabi
a zmizeli tam. Budeticky hrad tak chradl, chradl, az takhle
dopadl. V literature je
zmineny dvojity presun panskeho sidla na malem prostoru, v kratkem
casovem rozmezi II.poloviny 13.stoleti, vymluvnou ukazkou rychleho
narustu potreb a moznosti slechty v dobe prekotnych spolecenskych
zmen.
Jednodilny hrad zaujal vrchol
jiz jmenovaneho kopce
Dzban. Ze tri stran byl chranen prikopem, ze ctvrte drevenou
hradbou. Dominantni byla mala okrouhla vez, umistena asymetricky v
cele zdeneho palace. Dalsi stavby arealu byly zrejme jen drevene,
ci lehcich konstrukci, a tak zmizely beze stop. Pristup do hradu
byl ze severovychodu. Viz terenni nacrtek dle
Prof.T.Durdika.