Historie Vracova
První písemná zmínka o osade na míste nynejšího mesta pochází z
roku 1201. Mesteckem je Vracov poprvé nazýván v pol. 14. století.
Budovatele pozdne gotického Vracova je treba hledat mezi
Premyslovci. Naznacuje to okolnost, že se roku 1231 uvádí Hodonín a
Bzenec jako operné body hradských obvodu královny Konstancie, která
je držela jako své veno. Zásluhu o kostel z jižní strany a nové
usporádání Vracova je nutno pripocíst této puvodem uherské
královne, která se zasloužila o zrízení kostela sv. Vavrince na
nove vytýceném námestí. Se vznikem obce je spojeno i první
využívání okolní krajiny.
Po roce 1264 prišli do Vracova, jenž byl vyhlídnut jako nové
sídlo správních orgánu jihovýchodní Moravy po podstoupení Breclavi
do zástavy Vilému z Hustopecí, krajští úredníci. Celému kraji se
pak místo Breclavský ríkalo Vracovský, podle nového sídla. Vracov
se stal na dobu nekolika desetiletí sídlem krajského soudu (úradu
cudare). V roku 1268 dlel na místní tvrzi i král železný a zlatý -
Premysl Otakar II. Obec byla i s tvrzí v královském majetku.
Pozdeji ve Vracove sídlil i správce Komory moravské. Prvním
komorníkem moravským na Vracove byl Bohuslav z Pernštejna,
posledním pak pan Soberej z Hvezdic. Jak obec vzkvétala, bylo
zapotrebí více materiálu na stavbu domu, a to vede ke zvýšené težbe
dreva va Vracovské dúbrave. Zvetšuje se také plocha orné pudy.
Slibný rozvoj Vracovské obce ovlivnený prítomností krajského
správního strediska byl však brzy narušen zrízením nového mestecka
v sousedním Bzenci, kde za krále Václava II. bylo vytýceno pod
kostelem rozsáhlé námestí. Bzenec byl postaven pod ochranou nove
zrízeného gotického hradu na strmém kopci nad námestím a kostelem.
K prenesení sídla krajských úradu z Vracova do Bzence došlo patrne
za neklidných dob po vymrení Premyslovcu, kdy náležite vynikly
výhody, které poskytoval úrednictvu nove zrízený hrad. Tím se mesto
Bzenec dostává do popredí a Vracov, ackoliv mu zustává statut
mestecka a má vlastní pecet „tri veže na cimburí“, která se pozdeji
stává mestským znakem, se stává soucástí jeho panství.
Ríká se, že v této dobe byla potreba zrízení popravcího místa a
tak na kopci nad Vracovem, dnes prezdívaného Zabiják, se zrídil
popravcí kopec. Zde je také umístena 1. keška.
Popis cesty
Cache není drive-in
K první kešce vede panelová cesta lemovaná naucnou stezkou.
Nachází se nad Vracovem u dolní vodárny, kde se nachází také
altánek a socha sv. Urbana, odkud je výhled na celý Vracov.
Scházejí se tu dost casto mladí na rande, tak at vás nevidí. Zde
naleznete souradnice pro další kešku, do kterých dosadíte výsledek
následujících:
- A = pocet orlích per
- B = pocet cípu na Skautské lilii
- C = Skaut je zdvorilý
- D = - - · · ·
- E = · · - - -
Souradnice vás dovedou na místo, kde žádnou kešku nehledejte!
Jen se podívejte na tabulku umístenou na stožáru. Dosazením do
následujících souradnic zjistíte, kde je finálka:
N 49° 00' A6,B''
E 017° A2' CD,2''
