Pohádka o prokletém pokladu
![]()
Drazí lovci pokladu, milé deti a vy starší, co máte rádi to správné dobrodružství. Poslechnete si príbeh, který se vykládá mezi starousedlíky jedné Moravské vesnice. A verte tomu, že se opravdu stal, protože i historické prameny se o nem zminují. To bylo v dobe, kdy lidé neznali internet ani pocítace, ani mobily, oni vlastne neznali ani elektrický proud, auta, vlaky, letadla a vubec umeli akorát vyrobit kovové veci (mece a nože) a jinak vše bylo ze dreva i domy byly skoro všechny drevené a jen ten nejbohatší si nechal postavit obydlí z kamene a tomu se ríkalo hrad. Bylo to v dobe, kdy se lidé delili na Panovníky a poddané. Každý takový Šlechtic mel v majetku jednu a nebo i více vesnic a ty chránil se svými rytíri proti sousedum a nebo proti nájezdným lupicum a na oplátku mu poddaní museli sloužit, pracovat na jeho polích atd. Je to tak dávno, že všechny hrady z té doby už se rozpadly. V té dobe byl hrad skoro na každém kopci, asi tak, jako je dnes supermarketu u silnic. Nekterí zbohatlíci meli hradu i více a nebo byli sprátelení s dalšími sousedními panovníky. O našem rytíri se ríkalo, že byl loupeživý ale starí pametníci co to slyšeli od svých praprapradedu vyprávejí, že Pan Friduš z Linavy byl velice hodný pán, o své poddané se staral a kraj jen vzkvétal. Asi to byl chytrý a schopný muž, který v tom umel chodit a nastrádal nekolik hradu i s pozemky a vesnicemi co k nim patrily a samo sebou množství zlata a drahokamu.. Se svými sousedy mel výborné prátelské vztahy a kdoví jaké kuli pikle ( snad i proti králi.). Jenže jakmile má nekdo príliš velkou moc a mnoho penez, vždy se najde nekdo, kdo závidí a nebo má z dotycného strach, že by mu nekdy mohl vládnout. A tak tomu bylo i v tomto prípade. Vehlas rytíre z Linavy se donesl až k uším samotného krále Jana a ten se rozhodl, že Friduše zajme a jeho majetek si privlastní a také dá co proto jeho prátelum z okolí. V té dobe nebylo možno poslat esemesku -pozor táhne na tebe rozhnevaný Král. Rytír Friduš ale nebyl hloupý a mel v Praze zvedy. Za pár dnu do Racického panství, dorazil jezdec na schváceném koni, který mu oznámil, že Král i s vojskem na Moravu táhne. Ihned se zacali dít prípravy k boji, zejména na hrade Racickém. Zde také mel Friduš truhlu se svým bohatstvím. Protože v té dobe nebyly dálnice ani silnice, byly vlastne jen polní a lesní cesty, trvalo to Králi i s vojskem pekne dlouho a proto se mohl Friduš v klidu rozmyslet jak se zachová. Jedné noci, kdy nesvítil mesícek se v úplné tme (Verejné osvetlení ješte nemeli) vydal ven z hradu s velkou truhlou na zádech a uschoval ji nekde v okolí. Nikomu nerekl kam. Jistil se tak, že kdyby hrad padl, utece a nekdy, až bude moci se pro poklad vrátí a odstehuje se do dalekých krajin. Jak se potom vše sebehlo, budete muset precíst na oficiálních internetových stránkách obce Racise-Pístovice odkaz, kde je prímo boj o hrad popsán. Tedy nemusíte ale bez toho nespocítáte úvodní souradnice. No ale já budu pokracovat tím co se stalo po dobytí hradu. Samo sebou král ho prikázal zborit a dnes na jeho míste stojí Racický zámek. Friduš byl zajat a byl prinucen králi sloužit. Zanedlouho král táhl nekam na Germanské zeme a dríve než se Fridušovi podarilo utéci, byl v nejaké ošklivé bitve smrtelne zranen. Ješte ale mel tolik touhy a síli k životu, že se mu podarilo ukrýt se v jakési ošklivé bažine. Bitevní vrava se prehnala a náš zranený rytír zustal v hlubokých neznámých lesích sám. Ty lesy byly bažinaté a jediná zver která se tam mohla zdržovat byli žáby, hadi a ješterky. Friduš umíral hodne dlouho a ošklive. Telo bylo smrtelne zraneno ale duše nechtela tento svet opustit. Porád myslel na to, že si poklad ješte musí vyzvednout a porádne si ho užít. Bylo mu líto, že mu král ukrivdil, že ho nevyslechl a rovnou ho loupeživým rytírem pasoval. Neodvratne se blížil konec, už blouznil a kricel do tmavého lesa to, co jeho mysl nejvíce tížilo a tak nakonec vykricel i kde je poklad ukrytý. Tesne pred smrtí se ješte naposled probral a trochu se mu ulevilo ale když si uvedomil, že je sám, jen se svou krivdou, vyrkl strašlivou kletbu. Ten, kdo poklad objeví a nebude mít cisté svedomí a tento poklad celý odnese, tomu se velmi zle povede a nakonec dopadne jako Friduš a v osamení bude težko umírat. Potom rytír Friduš z Linavy konecne skonal a skoncilo tak jeho trápení. Tím ale príbeh nekoncí. Celou tuto kletbu i s tím kde truhla je slyšeli obojživelníci z okolních bažin. Vše se odehrávalo v dobách kdy lidé verili na skrítky a bájná zvírátka a proto taky taková opravdu existovala. To je jako virus v pocítaci, nevidíte ho, ale je tam a rádí v hardisku co hrdlo rácí. Tak presne taková byla stará žába, dlouhý had a veliká ješterka. Oni rozumeli lidské reci a meli lidi rádi, protože ješte neznali ekologické katastrofy, globální oteplování , sirnaté dešte atak. Hned si rekli no jo, ale co když nejaký clovek poklad náhodou najde a pak bude takto strašne trpet. To nesmíme dopustit. A tak se dali na dalekou cestu až do Racic aby poklad pohlídali. Údajne opravdu na místo dorazili. Ríká se že k pokladu pustí jen deti, protože ty mají ješte duši cistou a nevinnou. Ale jen tak se prý k pokladu každý nedostane, musí splnit mnoho úkolu jež proverí, že jste statecní a chytrí. Možná, že žába k pokladu pustí i dospelého ale to si musí každý sám jít do svedomí a uvedomit si- platím rádne danové poplatky, nejezdím hromadnou dopravou nacerno, trídím odpad, chodím k volbám, a nejduležitejší veci jako byl jsem nekdy na cytoeventu, netrhal jsem nekdy listy z loogbuku, zavru a zamaskuji vždy krabicku porádne, nedelám si z lesních keší drive in, nerozebírám okolí když nemužu najít mikro, nespoiluji v lozích. Pokud máte opravdu svedomí cisté, tak vás žába i ostatní strážci urcite pustí ale stejne byste z toho pokladu nemeli vubec nic brát, protože to mohou jen poctivé deti. A to ješte jenom kousek za kousek. Když si neco vezmu, neco podobného tam vrátím. Tím bude poklad vlastne rozebrán ale porád tam bude a jedine tak prý bude kletba zrušena.
Pokud budete úspešní a pokladu dobudete, prosím dejte pozor, aby vás clovek nezasvecený nespatril jak jej vyzvedáváte, protože potom by byla obet statecných zvírátek naprosto zbytecná. V okolí se to ruznými hejsky nenechavými jenom hemží, tak pozor. Rovnež si tam dobre zamykejte kola a auta. i dnes jsou bohužel tak jako kdysi potulní lapkové. Chovejte se nenápadne. Na výpravu za pokladen budete potrebovat bežné veci které jsou ke geocachingu potreba (papír, tužka, dobré boty, svetlo, foták, dalekohled, holínky,svacina, nuž,) krome horolezeckých potreb. Pocítejte s hodne velkým ušpinením a vezmete si s sebou náhradní oblecení. Na úvodních souradnicích si mužete prohlédnout zámek, ale to je tak vše. Vy musíte najít žábu a k té vás zavedou tyto souradnice.
N=49°16.ABC E= 016° 53.DEF
Co mel ve znaku Friduš z Linavy ?
- A=7-ctyri šikmé pruhy
- A= 8-ctyri vodorovné pruhy
- A= 9-ctyri svislé pruhy
K cemu byly v predhradí zasazeny velké kotle ?
- B= 0- k varení smuly
- B= 1- k varení piva
- B= 2- k varení guláše
Od kterého dne,prestalo spojení mezi hradem Boskovickým a Racickým ?
- C= 7- 3.cervna
- C= 8- 27.cervna
- C= 9- 15.cervna
Za jak dlouho se celá hotovost krále Jana objevila na vymýcené rovine pred hradem?
- D=0- za hodinu
- D=1- za dve hodiny
- D=2- za tri hodiny
Kolik pštrosích per mel král na prilbe ?
- E= 6- 2 péra
- E= 7- 3 péra
- E= 8- 4 péra
Kdo podkopal hradební zdi ?
- F= 8- Horníci Z Kutné hory
- F= 7- Zedníci z Prahy
- F= 6- Kameníci z Vídne