-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
HRONOV VÝHLEDY III.
Konecne tu je slíbené pokracování Hronovských výhledu.
Neco málo k historii Hronova
Hronov - malé mestecko v severovýchodních Cechách leží uprostred puvabné krajiny na rece Metuji pri hranici s Polskem v nadmorské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé pripomíná v roce 1359, je však približne o jedno století starší. Jeho pocátky souvisejí s kolonizacním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Naceraticu, který zde pravdepodobne založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváden jako mestecko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejne jako sousední obce Velký Drevíc, Velké Porící a Žabokrky, zatímco Zbecník a Rokytník príslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož soucástí byla také Malá Cermná na kladských hranicích. Jako mesto je Hronov poprvé uveden v roce 1859.
V husitské dobe jiste vyznávala vetšina obyvatel kalich a fara byla zrejme osazena knezem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zdená zvonice místo puvodní drevené. Za tricetileté války (po roce 1634) se strídaly prutahy vojsk císarských a švédských a v cervenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštené fare. Nová škola, také drevená, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského dekanství. V letech 1713 – 1717 byl barokne prestaven, když z puvodní gotické stavby zustalo pouze knežište s cástecne dochovaným ostením jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní námestí umísteno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako mestského znaku.
V letech 1831 – 1845 pusobil v Hronove vlastenecký knez Josef Regner (1794 – 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.
Vetšina obyvatel mestecka a okolních obcí se živila zemedelstvím, doplnkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocne do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního prumyslu, ve meste vzniká prádelna bavlny a nekolik mechanických tkalcoven. Krome textilu se ve meste rozvíjí strojírenská výroba. Dusledkem je rust poctu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.
V zárí 1949 po složitých jednáních dochází ke sloucení Hronova se sousedními obcemi Velkým Porícím, Zbecníkem, Velkým Drevícem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Cermná byla pripojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Porící stalo opet samostatnou obcí.
Dnešní Hronov cítá asi 6550 obyvatel.
Cerpáno: www.mestohronov.cz
Hronov je mesto ležící nedaleko hranice s Polskem, v údolí reky Metuje. Sousedními mesty jsou Police nad Metují, Cervený Kostelec a Náchod. U pivovarského rybníka vlastnil letní sídlo Alois Jirásek, kde se setkal s T. G. Masarykem a dodnes tam stojí pomník znázornující, jak si Masaryk s Jiráskem podávají ruce.
První písemná zmínka pochází z roku 1359, samotné mesto je ale o približne 100 let starší. Jeho pocátky souvisejí s kolonizacním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 – 1285) z rodu Naceraticu, který zde pravdepodobne založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváden jako mestecko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejne jako sousední obce Velký Drevíc, Velké Porící a Žabokrky, zatímco Zbecník a Rokytník príslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož soucástí byla také Malá Cermná na kladských hranicích. Jako mesto je Hronov poprvé uveden v roce 1859. V husitské dobe jiste vyznávala vetšina obyvatel kalich a fara byla zrejme osazena knezem podobojí. Tak tomu bylo asi po celé 16. století. Vetšina obyvatel mestecka a okolních obcí se živila zemedelstvím, doplnkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. V zárí 1949 po složitých jednáních dochází ke sloucení Hronova se sousedními obcemi Velkým Porícím, Zbecníkem, Velkým Drevícem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Cermná byla pripojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Porící stalo opet samostatnou obcí.
Mezi významné rodáky mesta patrí Alois Jirásek, Josef Capek, Egon Hostovský, Jindrich Freiwald, Jank Krtitel Knahl a Helena Capková. Každý srpen se zde porádá festival ochotnických divadel Jiráskuv Hronov. Jiráskuv Hronov je koncipován v souladu se statutem z roku 1994 jako celostátní mezidruhová prehlídka amatérského divadla s mezinárodní úcastí, jako nesoutežní prehlídka otevrená všem divadelním druhum, žánrum, nejruznejším inscenacním postupum, stylum a poetikám. Program prehlídky by mel být obohacen vystoupením souboru ze zahranicí. Základní premisou JH je umožnení vzájemné mezidruhové inspirace a setkání amatérských divadelníku i ruzných druhu a oblastí divadla, vcetne príbuzných druhu scénického umení. Dominantou hronovského námestí je Jiráskovo divadlo. Bylo postaveno podle projektu Ing. arch. Jindricha Freiwalda. Od roku 1931 se v nem každorocne konají mezinárodní prehlídky amatérského divadla Jiráskovy Hronovy. Na budove je umístena reliéfní pametní deska obetem 1. svetové války od J. Horejce z roku 1932, v prízemí busta Aloise Jiráska a Josefa Capka, provedená F. Bartákem. V prístavbe divadla se nachází od roku 1999 nový víceúcelový sál Josefa Capka. Ve druhém patre divadelní budovy najdeme Jiráskovo muzeum zamerené k historii a národopisu Hronovska a k osobe a dílu Aloise Jiráska. Rodný domek spisovatele Aloise Jiráska (1851 - 1930) pochází z konce 18. století a náleží k památkám lidové architektury. V prilehlém parku vyverají minerální prameny Hronovka a Regnerka s alkalicko - železnatou vodou. Vedle rodného domku stojí Jiráskova bronzová socha - dílo sochare Josefa Malejovského.
Keš je uložena na výše uvedených souradnicích o velikosti regular.
Od kešky je taktéž krásný výhled nejen na Hronov, ale také na Bor a Hejšovinu.
Príjemný lov!!!!!!!
Additional Hints
(Decrypt)
cbq wruyvpanarz