GC1WY09 Dymokursky pan mezi lvy (Traditional Cache) in Královéhradecký kraj, Czechia created by Hroch Team, adopted by Chakin

GC1WY09 ▼

A cache by Hroch Team, adopted by Chakin Message this owner

Hidden : 5/21/2011

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Nenarocna tradicni keska od Hroch teamu, jako vzdy vás zavede na místo, ke kterému se vaze nejaka povest ci legenda. Tentokrát je to místo, ke kterému se váže povest Dymokurský pán mezi lvy. Prejeme stastný lov :-)

Dymokurský pán mezi lvy

Je tomu už více než dve ste let. Zaprášenou silnicí od Smidar ke Lhote prijíždel jezdec. Míril na Dymokury, jak ve Smidarech sdelil. Kun víril mracna prachu, jezdci vlálo perí za kloboukem a sametový plášt se nadýmal vetrem.

Sedláci, pracující na polích pri silnici poznali v jezdci dymokurského hrabete Vincence a ukláneli se pred jeho majestátem. Hrabe však nemel pokdy a tentokráte poddaným za pozdrav nedekoval. Mel v ješte kus cesty pred sebou a chtel být do vecera v Dymokurech. Slunce se už sklánelo k západu.

Krajina kolem Smidar byla tehdy lesnatá a plná divoké zvere. Však také kopec západne od Lhoty si vysloužil název Vlcí hurka. Hrabe vjel do hlubokého lesa, odkud už vál syrový dech vecera a prítmí pribývalo. Kun zmírnil cval a prešel do mírného klusu, až chodu. Jezdec byl zrejme zadumán. Nebál se v lece, byl prece hrdinou. Cerná zver dává ted pokoj a vlci útocí také jen v zime. Ted se nasytí všude. Tu a tam sice ukradnou nejaké to jehnátko, to už nese život u lesa s sebou.

Náhle je hrabe Vincenc vytržen ze svého zadumání. V prítmí kroviska, nekolik kroku po pravé strane se cosi tajemného pohybuje. Jako by se chystalo ke skoku. Hrabe trhl oteží, až se kun bolesí vztycil. Zaržál a jevil rovnež nepokoj. Jsou to vlci nebo nejsou? Vždyt zvírata mají ohrívené hlavy. Krve by se nikdo z hrabete nedorezal. Lvi, tri lvi tady ve lhotském lese a chystají se k prepadu své obeti, jako když kocka cíhá na myš. Nedovedl si v tom okamžiku poradit a neveril svým ocím, že by v této krajine mohl žít lev.

Zatím se lvum zablýštely oci sírovým ohnem, šelmy napjaly na tele každý sval, vycenily své krivé špicáky a zachroptely, až kun se zapotácel. Hrabe nemohl tam ani sem. Dopredu ho lvi nepustili, obrátil se nechtel, aby mel nebezpecí v zádech. Stál tu s konem jak socha, jako v zakletí. Zaútocit nebo se alespon pripravit k obrane? Sáhl po svém kordu, avšak co s jedinou zbraní proti trem šelmím? Jakmile sebou trochu pohnul, lvi se rozlítili víc a více. Odevzdal svou duši Bohu a zacal se modlit. „Otce náš, jenž ochranuješ lidi a vedeš je do bezpecí.“ Pomodlil se jednou, po druhé, po tretí . Vyzýval všecky svaté, kolik jich v pameti nosil. Pozoroval pri tom, že lvi knotnou, že se jim oci prestaly blýštet krvežíznivostí a couvali hloubeji do kroví. Hrabe se obrátil o pomoc ke svému patronu svatému Vincenci, který nad ním držel ochrannou ruku po celý jeho život.

„Svatý Vincenci, muj patrone a ochránce, prosím te o pomoc ve své poslední hodince. Pomohl's mi casto, vím, že mne ani tentokráte neopustíš. Budu te nadosmrti vzývat a tvou slávu šírit v kraji“

Svatý Vincenc opravdu pri hrabeti stál. Zvlášte když hrabe seskocil z kone, klekl do prachu silnice a vroucne se modlil. Modlitba lvy docela odzbrojila. Lehli na zem, pritiskli se jako pes, když cítí nad sebou rány, a jeden po druhém z místa odtáhli. Zprvu nejsilnejší, jak hrabe odhadl, samec a vudce šelmí rodiny, pak samice a nakonec nejslabší zvíre. Odplížili se z místa setkání, mrucíce a znovu a znovu se za hrabetem ohlížejíce.

Dymokurský pán byl zachránen. Ani o pomoc lidí nevolal. Bál se hlesnout, aby šelmy neprimel k útoku. Když už nebylo slyšet praskot kroví a suchých borových vetví pod tlapami lvu, bodl hrabe Vincenc kone do boku, až se ostruhy vryly pod kuži a vyrazil dopredu, aby vyl co nejdríve z lesa venku.
Na pamet své záchrany a z vdecnosti k svatému patronu dal pozdeji pri silnici ze Smidar do Smidarské Lhoty vystavet sochu svatého Vincence. Podstavec sochy byl založen ze dvou velkých balvanu, pripomínající velké množství drobných krystalu. Na spodní cásti lze spariti lví hlavu, jako by vyhlížela z doupete. Na horejší cásti jsou po stranách další dve lví hlavy. Uprosted ve zpusobu stuhy je vyryt nápis: „Svatý Vincenc, patron proti nehodám. Dne 12. Novembris 1732. Patron má podobu slicného mládence, k jehož levému rameni priléha žerd s praporcem, a na praporci je krížek. Svetec drží obema rukama hrad s veží.

Vzpomente si na zlou príhodu dymokurského pána, až uzríte lhotskou sochu svatého Vincence...