Skip to Content

This cache has been archived.

Rico Reviewer: Archivace listingu keše pro nezájem ownera. Odarchivace se v těchto případech neprovádí.


Rico Reviewer - Comunity Volunteer Reviewer
Česká republika: Hlavní město Praha a Středočeský kraj

More
<

Smichovske usedlosti

A cache by DanielKotmel Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 08/25/2009
Difficulty:
4 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Tato multicache je venovana nekolika smichovskym usedlostem v oblasti byvalych vinic, vetsine techto byvalych usedlosti ostatne patri privlastek "vinicni". Cesta je navrzena jako pesi a zabere vam cca 45 minut, projdete ze do kopecka i z kopecka.

Co do poctu zemedelskych usedlosti patri Smichov k "velmocim" – celkem jich lze napocitat temer 70. Souvisi to uzce s historii prazskeho vinarstvi: jiz k r. 1146 je dolozena vinice zvana "V raji" na uzemi dnesni Kinskeho zahrady. Ve 12.-13. stoleti patrily smichovske vinice hlavne cirkvi. Velky rozmach vinarstvi nastal v dobe Karla IV., ktery v r. 1358 naridil osazet okoli Prahy vinicemi a pozdeji silne omezil dovoz vina z ciziny. Dlasi rozvoj vinarstvi zacal po husitskych valkach a byl ukoncen valkou tricetiletou. Definitivni upadek vinic zacal po jejich zpustoseni ve slezskych valkach a v sedmilete valce v 18. stoleti. Tehdy jiz patrily vinice hlavne prazskym mestanum. Po tricetilete valce byly mnohe premeneny na rozsahle pestene zahrady, casto slechticke, jako Portheimka, Demartinka ci Klamovka. Tento vyvoj vrcholi na prelomu 18. a 19. stoleti. Zajem o prirodu probuzeny romantismem pak trva az do zprumyslneni prazskeho okoli v druhe polovine 19. stoleti. Rozvoj prumyslu na Smichove zacal jiz v prvni ctvrtine 19. stoleti, od konce 70. let se sirila nova blokova zastavba kolem nabrezi a v prilehleoblasti. Od 80. let se spekulanti rychle zmocnovali starych vinic a zahrad. Usedlosti nicmene zanikly zejmena ve vychodni casti Smichova, zbyla oblast nebyla tak silne zasazena stavebnim ruchem. Tak se mnohe z usedlosti dochovaly do pocatku 20. stoleti nebo i do soucasnosti.

Jmena usedlosti jsou zajimavym pramenem k dejinam Smichova. Jsou odvozena bud od jmen nektereho z majitelu – napr. Doubkova, Hybsmanka, Kneislovka, Mechurka, Nikolajka, Malvazinka a dalsi, nebo od jejich povolani: Pernikarka, Provaznice, Smukyrka apod.

Uvodni souradnice a Stage 1 (N 50°04.037', E014°24.045') vas zavedou do stredu sadu Na Skalce, ktery dal zalozit rytir Edward Doubek na pozemcich usedlosti Doubkova podle navrhu znameho zahradniho architekta Frantiska Thomayera (autora mj. sadu na Petrine). Rodina Doubku vlastnila od roku 1813 vice nez sto let take usedlosti Santosku, Brezinku, Hliniste, Klavirku a Vaclavku. Na tomto miste je vasim ukolem zjistit rok, kdy rytir Doubek (Daubek) venoval tyto sady mestu Smichovu = A.

Pokracujte na Stage 2 (N 50°03.943', E014°23.944'), kde se ocitnete pobliz vchodu do parku Santoska a na okraji pozemku zanikle usedlosti Hliniste, ktery zahrnoval oblasti okolo dnesnich ulic Bieblova a U Santosky. Nazev je odvozen od skutecnosti, ze se zde tezila hlina pro nedalekou cihelnu na Santosce. Usedlost davno zanikla a jeji popisna cisla (180 a 181) ziskaly nove domy postavene na jejim miste. Na miste, kam ukazuji souradnice se rozhlednete do vsech stran a smeru a poznamenejte si, kolik okolo sebe vidite kalichu = B. Pozor! Koukejte opravdu do vsech smeru, nejen vzhuru, ale i k zemi!

Pokracujte do parku a u vchodu si povsimnete sousosi putti – je to jeden z mala zbytku barokni vyzdoby arealu parku Santoska z dilny Frantiska Ignace Platzera z druhe poloviny 18. stoleti, pokud byste sli rovne, potkali byste jeste piskovcove sousosi Flory a sochu Amora, nyni se vsak vydejte vzhuru po schodech (a nezkracujte si prosim cestu pres travnaty svah) k Stage 3 (N 50°03.879', E014°23.910'). V oblasti tohoto parku byly drive samozrejme vinice, na tomto miste si nechal JUDr. Frantisek Vilem Sonntag (pravni zastupce knizete Adama Frantiska Schwarzenberga, od ktereho ostatne vinici darem dostal) ve 20. letech 18. stoleti vystavet barokni vilu, kterou v roce 1813 ziskal hadejte kdo (prece Doubci) a ti ji pozdeji nechali prestavet do soucasne novogoticke podoby. V roce 1907 vykoupila vilu i park smichovska obec, vila se stala zahradni restauraci s hudebnim pavilonem a v roce 1972 se vila stala materskou skolkou (kam chodil zakladatel teto kesky cca v letech 1988-1992 – v te dobe mela osklive leseni, ktere sundali jakmile z ni odesel na zakladku). Vasim ukolem je opet zdvihnout zrak a poznamenat si, na kolik poli je rozdelen stit znaku na pruceli vily = C.



Pokracujte dale do kopce na Stage 4 (N 50°03.847', E014°23.630'), kde se nachazi byvala vinicni usedlost Malvazinka, pojmenovana po majiteli Tomasi Malvazym (koupil ji v roce 1628). Pozdeji byla prestavena v hospodarsky dvur a v roce 1800 byla prestavena do dnesni podoby. Velka cast pozemku teto usedlosti byla v roce 1875 prodana smichovske obci, ktera zde zridila hrbitov podle navrhu architekta Antonina Barvitia jako nahradu za malostransky hrbitov. Po druhe svetove valce se stala budova soucasti komplexu Statniho sanatoria Sanops (dnes uz je jen v sousedni budove soukrome sanatorium). Na tomto miste zjistete, jake cislo orientacni (to je to jednociferne) ma budova, na kterou ukazuji souradnice = D. Nikam nelezte, primo na budove neni!

Nyni vas ceka usedlost Klavirka, na kterou se podivejte ze Stage 5 (N 50°03.879', E014°23.461') z protejsi ulice. Puvod nazvu neni znam, poprve se objevuje v Josefinskem katastru v roce 1784, pravdepodobne vsak nesouvisi s hudbou, ale s klavirem, ktery pouzivali soukenici a postrihaci – byly to vlastne zelezne hreby k natahovani sukna. To, co vidite, vsak samozrejme neni puvodni usedlost, nybrz vila ze 20. stoleti, puvodni Klavirka zanikla na prelomu 19. a 20. stoleti, tato vila zdedila jeji cislo popisne. Az se pokochate vilou, poznamenejte si, z kolika pismen se sklada napis na jejim pruceli = E.

Nyni se vydejte smerem z kopce, doporucuji prejit pres prechod. Cestou ke Stage 6 (N 50°03.940', E014°23.676') budete mijet cislo popisne 176 – zde stavala vinicni usedlost Vaclavka. Vinice od roku 1681 patrila klasteru bosych Augustinianu, v 18. stoleti zde vznikla barokni usedlost, pozdeji tu byla cihelna, ta vsak po prvni svetove valce zanikla. Nas vsak bude zajimat secesni dum jmenem "Helenka." Zaklonte hlavu a zapiste si, kolik paprsku ma slunce = F.

Nyni se vydejte po schodech dolu posledni Stage 7 (N 50°04.005', E014°23.643'), kde se nachazi byvala vinicni usedlost Nikolajka. Vinici koupil roku 1678 JUDr. Antonin Frantisek Nicolai, adjunkt financnich uradu, lichtenstejnsky, eggenbersky a schwarzenbersky rada a zemsky advokat, a jeho rodine patrila do roku 1710. Behem te doby zde vystavel obytnou budovu, ktera nesla jeho jmeno, i kdyz byla v 18. stoleti radikalne prestavena a rozsirena.. Nynejsi pozdne klasicistni vzhled ma po upravach v roce 1860 behem vlastnictvi rodinou Ellenberger-Rothlein. Vasim poslednim ukolem je spocitat, kolik sklenenych sten ma lampa u vchodu = G.

Ted uz se muzete usadit na blizkych lavickach a vypocitat souradnice finaky.

N 50°03.X', E014°24.Y'



X = A–(C×D×F)–[B×(B+E)]
Y = (E÷2)–(G÷2)



Additional Hints (Decrypt)

Preal cybg, an ebuh, mrfcbqn, anab. Cevcnqar Cbhmvw SBGB-UVAG

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.