Tato cache vas privede na misto, kde byla z britskeho bombarderu v noci z 28. na 29.prosince roku 1941 vysazena paravysadkova skupina SILVER B, slozena ze dvou parasutistu. Jejich ukolem bylo dopravit radiostanici ceskemu odboji a spolupracovat s nim. Jeden z parasutistu zustal viset s padakem na strome, povedlo se mu ale uspesne odpoutat. Diky obetavosti jednoho z mistnich obyvatel se povedlo padaky i s vetsinou operacniho materialu uschovat a jejich prilet tak zustal neprozrazen. Skupina SILVER B pak vyrazila za svym poslanim. Cache najdete pobliz mista jejich seskoku. Terenni obtiznost : 4
Vice informaci o odboji proti Nemecku najdete na strankach Proti Risi.cz
Vysadek paraskupiny SILVER B :
28.prosince roku 1941 ve 22:00 hodin mistniho casu vzletl z letiste Tangmere
 |
| Handley-Page Halifax |
v hrabstvi Sussex britsky ctyrmotorovy bombarder Handley-Page Halifax Mk.II/srs.1a. Jeho ukolem bylo dopravit tri vysadkove skupiny na uzemi Protektoratu. Stroj ridil kanadsky pilot kpt. Ronald C. Hockey. Stoj na palube nemel pumy, krome deviticlenne posadky a letoveho dispecera nastoupilo do letounu sedm vysadkaru. Halifax zamiril vychodnim smerem, preletel francouzske pobrezi v prostoru Le Crotoy. Nad Darmstadt dorazil v 00:42, kde doslo behem kratke chvilky dvakrat k setkani s nemeckymi nocnimi stihaci. Diky obratnosti pilota stroj unikl a pokracoval smerem na Bayruth. Mnozstvi snehu ktery zakryl vetsinu orientacnich bodu vsak ztizilo orientaci a letoun nenalezl planovane doskokove zony. Nad Prahou se letoun dostal v 02:12 do nemecke protiletadlove palby. Ve 2:24 vysadil skupinu ANTHROPOID u obce Nehvizdy nedaleko Prahy. Pokracoval dale na vychod a u obce Senice vyskocila skupina SILVER A. Letoun opet nabral vychodni kurz. Nyni melo dojit k vysadku Becka.
Posadka letadla se domnivala ze se nachazi severozapadne od Zdirce (tehdejsi politicky okres Nemecky Brod). K planovane doskokove zone u Svratouchu a Svratky na Chrudimsku nemohli pro hrorsujici se pocasi doletet. Velitel proto dal povel k seskoku parasutistu. Ve skutecnosti se nachazeli nad polem u obce Kasalicky nedaleko Prelouce. Seskok probehl na jeden prulet ve 2:56 hodin 29.prosince 1941. Prvni na prikaz skpt.gst.J.Sustra seskocil Jan Zemek, po nem Vladimir Skacha. Operace SILVER B byla zahajena.
 |
Jan Zemek pristal bez problemu na poli asi 50 metru od kraje vesnice Kasalicky. Vladimir Skacha takove stesti nemel a zustal viset padakem ve vetvich. Rozhoupal se, zachytil stromu, odrizl snury a spustil se na zem. Setkal se se Zemkem a spolecne nalezli padak s vysilackou. Pote se pokusili stahnout hedvabnou kopuli padaku ze stromu na zem, ponechat ji na miste nemohli, neb svitila na dalku a jiste by hned druhy den pristani parasutistu prozradila. Nepovedlo se a byli tak donuceni pozadat nekoho z mistnich o pomoc pri porazeni stromu. V obci Kasalicky zaklepali na dvere jednoho domu kde se svitilo a otevrel jim rolnik Frantisek Chvojka. Skacha F.Chvojkovi sdelil ze mel nedaleko odtud nehodu na sanich a ze potrebuje pilu a naradi na jejich vyprosteni. Rolnik se zdrahal naradi pujcit i pres slibenou financni odmenu, ale prislibil pomoc. Vydal se s nimi na misto udajne havarie. S tim parasutiste nepocitali a tak mu cestou museli sdelit svoji totoznost. Chvojka nastesti souhlasil ze jim pomuze a pote mohli konecne spolecnymi silami strom s padakem porazit. Navic prislibil uschovu vsech veci ve sve stodole a jejich pozdejsi zniceni. Spolecne padaky, kombinezy a veci pro prelet odnesli do stodoly, kam pote uschovali i kufr s vysilackou. Domluvili se ze si ho osobne vyzvednou za mesic nebo dva a Skacha dal Chvojkovi 100 risskych marek a prislibil dalsi odmenu.* Za svitani 29.prosince se vydali pesky do 10 kilometru vzdalene Prelouce.
Z Prelouce odjeli vlakem pres Pardubice do Hlinska. Na misto prvni zachytne adresy ve Svratouchu dorazili v odpolednich hodinach. Adresat se ale pred casem odstehoval do Prahy. Vyhledali mlynare Nekvindu, jehoz adresu jim dal Sustr pred odletem z Anglie. Ten vsak reagoval velmi hystericky, oznacil parasutisty na provokatery a hrozil udanim. Spesne tedy museli opustit Svratouch. Rychle se stmivalo a stale panoval silny mraz. Oba parasutiste uz 24 hodin poradne nejedli a byli znacne vycerpani. Po strastiplnem nocnim pochodu pres pole a lesy, v hlubokem snehu a za silneho ledoveho vetru dorazili kolem pulnoci do kamenolomu Babka mezi obci Borova a Polickou. Pred valkou tu Skacha pracoval a misto tak dobre znal. V drevene boude na drtic kamene stravili parasutiste prvni hodiny 30.prosince 1941. Trochu se prospali a kolem pate hodiny rano pokracovali v ceste a jeste za tmy dorazili do Policky ....
* Frantisek Topek se ve sve knize Udoli vystrahy nerozpakoval pomoc Frantiska Chvojky parasutistum SILVERu B vysvetlovat jako touhu po penezich : " Tak seznamuji se svym poslanim prvniho cloveka doma, aniz by vedeli, kdo tim clovekem je. Nic se sice nestane, protoze narazili na chamtivce, kteremu jsou penize vsim. Co je mu do toho jake poslani maji ? Svazek novych bankovek v rukou Skachy odehnal podledni zbytek obav." Jakoby nestacily povalecne vycitky Chvojkovi od nekterych spoluobcanu, ze neohlasil navstevu parasutistu uradum a Kasalicky mohl tak potkat stejny osud jako Lidice.
Clenove vysadku :
 |
Rtn. Jan Zemek
Rotny Jan Zemek se narodil 3.5.1915 ve Vlcnove. Otec, povolanim kovar, bojoval v cs. legiich v Italii. Jan byl tretim sourozencem z prvniho manzelstvi. Pracoval jako praktikant u zasilatelske firmy v Brne. Vecerne vystudoval 4. rocnik mestanske skoly. V roce 1935 nastoupil zakladni vojenskou sluzbu v Opave. Zustal jako deleslouzici u 10. ppl. v Brne. V prosinci 1939 ilegalne odesel do cs.zahranicni armady. Po porazce Francie, spolu se znamym ostrostrelcem Janem Smudkem, prodelal slozitou anabazi pres Casablanku, ostrovy Sv. Martinik a Sv. Dominik. Do Anglie dorazil az v breznu 1941. Za dalsich pet mesicu jiz byl v kurzech pro zvlatni ukoly. Dvouclenna skupina SILVER B mela za ukol navazat kontakt s domaci odbojovou organizaci, predat spojovaci material a byt odboji k dispozici. Skupina, ale nebude moci ukoly splnit. Zklamou zachytne adresy, poskodi se radiostanice. Na stopy SILVER B narazi brnenske gestapo. Koncem valky se Zemek zucastni partyzanskych bojovych akci. Jeho bratr Jaroslav bude popraven a nevlastni bratr Josef padne v radach jugoslavskych partyzanu. Po roce 1948 skpt. Zemka proti- pravne uvezni na Mirove. Po propusteni, az do duchodu bude pracovat jako strojni zamecnik. Teprve po listopadu 1989 mu bude vracena hodnost a bude povysen na pplk. ve vysluzbe. Zemre v Brne 6.7.1994. |
 |
Cet. Vladimir Skacha
Cet. Vladimir Skacha se narodil 10.5.1920 v Policce v Cechach. Puvodne stavitelsky asistent. Od mladi cvicil v Sokole. V polovine roku 1939 odesel ilegalne do Polska k cs. jednotce v Malych Bronowicich. Lodi Chrobry preplul do Francie, stal se prislusnikem Cizinecke legie. Po vypuknuti valky se vratil z Oranu do Francie k cs. armade, s niz se zucastnil obrannych boju. Byl vyznamenan cs. medaili Za chrabrost V Anglii v srpnu 1941, byl vyslan do kurzu utocneho boje ve Skotsku. Prodelal vycvik pro plneni zvlastnich ukolu ve vlasti. Se Zemkem tvoril skupinu SILVER B, ktera byla vysazena spolu se skupinami ANTHROPOID a SILVER A. Skacha zazije obtizne situace, dostane se do nekolika prestrelek s gestapem. Nakonec bude dopaden, stastne prezije KT Flossenburg. Po rocnim pusobeni v armade odejde do civilniho zivota a stane se vedoucim obchodu s potravinami - prvni samoobsluhy v Brne. V roce 1968 emigruje do Kanady, kde v osmdesatych letech zemre. |
Operace SILVER B :
Ukolem skupiny SILVER B bylo kontaktovat odbojovou organizaci UVOD a predat ji radiostanici. Pote meli byt odboji plne k dispozici. Stejne tak mel byt desant po ruce SILVERu A. Vsechny zachytne adresy ktere dostal vysadek v Londyne vsak zklamaly. Parasutistum se tak nepovedlo napojit na odbojovou organizaci. Jedinou moznosti zbyvala vysilacka. V Kasalickach si ji zhruba mesic po seskoku vyzvedli, zjistili vsak, ze se poskodila pri dopadu. Nebylo nikoho kdo by ji opravil. Vysadkari tak zustali i bez spojeni s Londynem. Marne se pokouseli najit SILVER A, ten zaroven hledal je. Operace SILVER B tak zcela ztroskotala. Parasutiste zmizeli v ilegalite. V povalecnem hodnoceni bude vykladana velmi zaporne, bude ji vycitan neuspech. Pri hodnoceni operace byva casto pouzita nestastna udalost, ktera se odehrala pri vysadku ......
Nedorozumeni ....
Letove hlaseni letoveho dispecera J.Sustra :
Po celou dobu letu, jakoz i pred nim a pred seskokem samotnym projevila skupina Silver A nejlepsi dusevni kondici. Rovnez tak Anthropoid, kde byl znatelne lepsi rtm. Gabcik. Skupina Silver B se zdala byt pred letem uplne deprimovana, ackoliv v rozkaze k seskoku provedla tento bez vahani. Depresi naznacilo nekolik poznamek, jako "Tak oni to mysli doopravdy", "To je stesti ze jdu, jinak bych to tu vsechno rozhazel" (obe poznamky pronesl rtn. Zemek, zaroven ale mavnutim ruky odeprel je blize vysvetlit). Cet Skacha pak na dotaz, ma-li nejake prani vzhledem ke svemu majetku, rekl : "Nechte to tam, kde to je. Kdyby to melo prijit tam, kde to davate, tak bych o to stejne prisel". A na dotaz, jak to mysli, mavnul rukou a odesel.
Oba parasutiste ani v nejmensim netusili, kolik nesnazi jim techto par vet prinese. Hlavni pricinou byla vzajemna averze parasutistu s letovym dispecerem Sustrem. Sustr byl nesporne vytecny vojak, byl vsak take prehnane ctizadostivy a tezko se podrizoval. Pro svoji strohost a spatny psychologicky pristup nebyl oblibeny u parasutistu. Dochazelo tak ke konfliktum, jako byl tento. Tim ze Sustr toto napsal do sveho letoveho hlaseni, byla tato udalost prisuzovana spatne psychicke pripravenosti vysadku a z toho vyplyvajici jeho selhani.
Jaroslav Sustr, letovy dispecer :
Skpt. gst. Jaroslav Sustr, narozen 18.3.1908 se jiz pred valkou zabyval problematikou armadniho parasutismu a studoval ruske zkusenosti s timto novym oborem. Prozil dramaticky a pestry zivot. V Anglii za valky pusobil jako instruktor a paradispecer prvnich letu nad uzemi Protektoratu. Doprovazel cleny skupin ANTHROPOID, SILEVR A a SILVER B. Vystridal nekolik stabnich funkci, vcetne prednosty Velitelske sekce II. odboru MNO. Iniciativnim poskytnutim zachytnych adres parasutistum zapojil do nekterych akci sve pribuzne a zname v okupovane vlasti. Vetsina z nich zahyne v KT Osvetim a Mauthausen. Behem vlaky bude Sustr prevelen do Cankajskovy Ciny jako vojensky atase. Po valce bude slouzit u spojenecke kontrolni mise v Berline a po roce 1948 bude zit v USA jako poradce FBI. Dalsim studiem ziska titul doktor prav. Bude ucit na univerzite. Zemre ve Washingtonu 6.11.1988.
Vzpominky cetare Vladimira Skachy :
Usazujeme se se Zemkem v hlizkosti otvoru, ktery byl mezitim opet uzavren. Letime dal asi 20 minut, nez se opet otevre. Sedame si k otvoru. Zemek smerem na stranu k zadi letadla, ja na strane pilotni kabiny. Divame se na oba signaly. Cervena ! Znovu nase stare zname "Action Station". Zemek dava nohy dolu. Slysim Sustrovo "Go!" a Honza mi mizi z oci, za nim leti vysilacka a ja sam skacu do tmy. Narazi do me prudky, ledovy proud vzduchu, ktery me otaci na zada a jeste vidim mizet ocasni plochy letadla. Prudke trhnuti a zacinam se kyvat do vertikalni polohy a chytam snury padaku, ktery se nade mnou otevira. S ulehcenim prehlednu obrovskou kopuli hedvabi, jez se nade mnou rozklenula a ocima hledam Zemka. Vidim ho pod sebou a zaznamenavam smer jeho padu k reliefu zeme, ktera se priblizuje. To uz citim jak se mi vetve stromu trou o nohy, poustim snury a kryji si oblicej, abych zabranil poskrabani. Mam stesti - trhnuti a visim na strome jako hroska. Dopadl jsem do mezery mezi stromy a padak se posadil na korunu jednoho z nich. 
Divam se kolem sebe a uvazuji, jak se dostat dolu. Visim ve vysce asi ctyr metru a seskocit dolu by bylo riskantni i mensi vysky. Koreny stromu a ruzne vetve, ktere obvykle byvaji v lese mezi stromy bud na vrchu nebo pod povrchem by znamenaly zlomenou nohu. Objevuji v blizkosti brizu ktera ma hladky kmen bez vetvi a uz vim co delat. Rozhoupavam se na snurach padaku, ve kterym visim, tak dlouho, az se mi podari zachytit rukama kmene brizy. zaklasevam se i nohama, otviram uzaver, jez me spoustava do popruhu padaku a spoustim se na zem. Rychle vysvlekam kombinezu, kterou zatim ukladam pod strom, na nemz visi padak a jdu hledat Zemka. Vychazim z lesa a ujasnuji si smer, kterym mi Honzik zmizel z oci. Domnivam se ze to vim a jdu kus cesty tim smerem. Nasloucham a kdyz nic neslysim, piskam si smluveny signal "Toreadore smely" z opery Carmen. Nic. Postupuji dal, nasloucham, opet piskam. Opet nic. Nervy jsou napjaty, smysly zbystreny. Zacinam mit obavy zda si Honzik neublizil. Najednou zaslechnu skripot snehu drceneho naslapujici nohou. Otocim bleskove hlavou timto smerem a pro jistotu odjistim Colt, ktery drzim v kapse kabatu. Z lesa, ktery nyni mam po leve strane, vykoukne hlava a ja s ulehcenim vidim Honzovu tvar. Jdu k nemu a septem mu rikam : "Proc jsi nezapiskal, vzdyt jsi me musel slyset?" "Nechtel jsem, aby toho piskani bylo moc a ja piskam jinym hlasem," snazil se zertovat. Videl jsem vsak, ze se do zertu nuti a ze ma nervy stejne napjate jako ja. "Spadli jsme asi 50 metru od nejake diry" dodava. "Vesnice?", ptam se pro jistotu. "Jo." odpovida Honza. "Tak to je zle, Honziku, ja spadl na strom a mam pochybnosti, ze bychom padak sami nejak dostali dolu. Je to dost vysoky strom a dovedes si predstavit tu plochu hedvabi, drzenou tisici vetvicek. To nestahne ani kun. Hedvabi je pritom pevne jak kuze. Prvne musime najit vysilacku a potom zkusime, co se da delat. Spadl jsi v tom smeru odkud prichazis?" Honza prikyvl. "Dobra, ja spadl timto smerem, nekde na spojnici mezi temito dvema body musi byt vysilacka." Vyrazili jsme, pozorne se rozhlizeje a vysilacku jsme nasli pomerne brzo. Sbalili jsme padak, ktery vzal Honza i se svym do naruce, ja vzal vysilacku a sli jsme nazpet, az jsme nasli strom, na nemz visel muj padak. Zde Zemek vysvlek kombinezu kterou mel dosud na sobe a zacali jsme uvazovat, jak ten zatraceny padak doatat dolu. Vylezt na strom bylo vylouceno, protoze byl vysoky, jeho kmen hladky jako sklo a obaleny ledovou slupkou. A konecne, nikdo na svete by nedokazal uvolnit tech tisice vetvicek, ktere padak drzely. Stzahnout jej take neslo, protoze na plandajici popruhy jsme nedosahli. Pokusili jsme se tedy nozi prerezat kmen. Vim, ze to bylo smesne, ale clovek zkusi vsechno, nez rezignuje. Byli bychom potrebovali alespon tyden na tuto praci, to jsme poznali velmi brzo. Mrzlo az hruza - pozdeji jsme zjistili, ze mrazy dosahovaly az 21 stupnu Celsia. Byli jsme v koncich a po vzajemne porade jsme se rozhodli, ze :
1) Zakopeme veci, ktere musi zmizet.
2) Zjistime, kde jsme.
3) Zjistime, zda-li by se ve vesnici nedal opatrit prostredek, nejlepe pila, kterym bychom strom porazili.
4) Nepodari-li se nam sundat padak, musime pocitat s prozrazenim behem nekolika hodin a v pripade prozrazeni je vic nez pravdepodobne, ze bude nalezena nase vysilacka.
5) To znamena, vzit vysilacku sebou. Vazi vsak asi 20 kg a zmizet s ni z prostoru drive, nez zacne honicka, by bylo prinejmensim problematicke.
Kolik je nyni hodin? Hledani se a pokusy o stazeni padaku ze stromu nam zabralo vic casu nez jsme se domnivali. V horecne cinnosti jsme nevnimali ani ostry mrazivy vitr, ktery zacal pronikat nasim oblecenim. Nohy se nam borily az po kolena do snehu, ktery byl na povrchu zmrzly. 
Vysli jsme na okraj lesa a kazdy z nas hledal samostatne orientacni bory, podle kterych bychom pri navratu misto nasli. Po chvili jsme vesli opet do lesa a vydali se smerem, kterym Zemek prisel. Sli jsme tak dlouho, az jsme dosahli jeho okraje, odkud jsme videli malou vesnici, ktera opravdu byla vzdalena asi 100 metru od kraje lesa a asi 60 metru od mista Zemkova pristani. "Koukej Honzo, tamhle v tom okne se rozzalo svetlo". Oba se divame uprene na male, osvetlene okno, ktere jen nesmele blika naruzovelym svetlem do tmy. "To je petrolejka, jestli tu nemaji elektrinu, tak to bude mala dira, dost vzdalena od mesta." Prave v tom okamziku slysime zretelne vzrani otviranych dveri, pak jejich pribouchnuti a kdosi odchazi ven z domku. Zjistujeme ze mezi nami a vesnici vede silnice a osoba, ktera z domku vysla, odchazi po teto silnici smerem vpravo od nas. Bohuzel nikdo tu osobu nedoprovodil ke dverim a nerozloucil se s ni, abychom poznali, zda mluvi cesky nebo nemecky.
Cekame chvili a vykracujeme spolecne k osvetlenemu oknu, ktere dosud sviti do tmy. Ztezi se prodirame hlubokym snehem a za nami zustava hluboka stopa, jasne viditelna v noci, ktera neni prilis jasna. Dosahujeme silnice, rychle ji prechazime a prohlizime si oneh nekolik domku, ktere jsou nejblize. Vsude okolo je navato mnozstvi snehu, jen silnice je prohazena a uzke ulicky, vedouci k domovnim dverim. Stoupame si do tmaveho koutu domku a rozmlouvame o situaci. Nemame na vybranou, musime se pokusit vyziskat ve staveni pilu. Dohodneme tedy plan, Zemek se zatim schova do stinu a ja jdu zabouchat na dvere. Nic se neozyva. Zaboucham znovu, jeste durazneji. Zevnitr slysim sourani. "Kdo je tam?" Muzsky hlas, zda se ze nalezi starsimu cloveku. Hlavne ze je cesky. "Prosim vas, otevrete, stala se mi nehoda a potrebuji pomoc. Dvere otvira muz, ktery nema daleko k sedesatce, je vsak statne a rovny. Oblecen je v dlouhe podvlekaci kalhoty a teple kosili.
"Dobry den", rikam,"nezlobte se ze Vas obtezuji, ale jedu se sanemi a sjel jsem z cesty v te tme a narazil jsem na zavaty stromek, ktery se mi vzpricil mezi sanicemi a nemuzu si s tim poradit. Nemohl by jste mi pujcit pilu ? Dam Vam zalohu, abyste nemel obavu, ze Vam s ni ujedu." "Pojdte dal, ja se oblecu, pujdu s Vami a pomuzu Vam." Muz se oblekl, vysli jsme ven a vykrocili na silnici. Zemek nas nechal ujit asi dvacet metru a potom pribehl za nami. Muz se zdal prekvapeny, nic vsak nerekl a sel dal s pilou v ruce mezi nami. Dosli jsme k mistu, kde bylo treba odbocit ze silnice. Zastavil jsem se, moji spolecnici tez a nalehave jsem se obratil ke staremu : "Podivejte se, pane, ted musime odbocit k lesu. Nic Vam neudelame. potrebujeme Vasi pomoc a musite s nami. U lesa Vam vse vysvetlim". Stary stal jak opareny, chtel neco rici, ale kdyz videl napjate vyrazy v nasich tvarich, jen prikyvl a vyrazil naznacenym smerem. Cestou k lesu se stareho muze vyptavam kde to vlastne jsme a poprve tak slysim jmeno Kasalicky. Nejblizsi vetsi mesto, Prelouc, je pry vzdalene dve hodiny chuze. U lesa povidame panu Chvojkovi jak se ma nase situace. "Jsme parasutiste a zustal nam na strome padak. Musime ho podriznout a padak schovat".
Dorazili jsme na misto nestastneho pristani. Bez reci jsme porazili strom a zacali vyprostovat padak. Trvalo to dele nez jsme predpokladali. Vyprostili jsme cast hedvabne polokoule a kdyz jsme se morili s tou druhou, ta prvni se opet pletla do vetvi. Pracovali jsme horecne, protoze bylo treba zmizet z tohoto prostoru drive, nez se probudi vesnice. Konecne mame padak volny a sbaleny. Stary Chvojka pracoval celou dobu s nami.
Nyni jsme stali nad hromadou veci, kter bylo potreba ukryt. Byly tam nase kombinezy, tri padaky, vysilacka zabalena v platenem obalu v kufru vycpanem gumovymi pasy, gumove helmice a jeste par drobnosti. Poprosili jsme Chvojku o jejich uschovani a zniceni vseho krome vysilacky. Stary pan souhlasil a prohlasil ze ted pobere neco a jeste se sem rano pro zbytek veci vrati. Stale jsem myslel na vysilacku, co s ni provest. Potrebovali jsme odjet vlakem do Svratouchu, kde byla nase prvni zachytna adresa. Bylo vylouceno cestovat s kufrem vazicim temer 20kg za predpokladu pesich tur hlubokym snehem. Zakopat ji radne neslo. Zbyvala jedina alternativa. Pozadat o ukryti Chvojka. Vzal jsem stranou Zemka a situaci mu vysvetlil. Nechtelo se mu sice davat vysilacku do cozich rukou, nakonec ale souhlasil, neb nic jineho nam opravdu nezbyvalo. Dohodli jsme se s Chvojkou o uschovani vysilacky. Zbytek veci jsme prozatim zahrabali do snehu.
Vykrocili jsme k silnici a po ceste jsme vyzvidali, zda-li jsou v Prelouci Nemci, je-li treba se legitimovat pri nakupovani jizdenek u nadrazni pokladny, jsou-li caste kontroly ve vlasich a podobne. Neco jsme se dozvedeli a na nektere otazky nam nedovedl odpovedet. Sam malokdy nekam jezdil a tak prilis pomery panujici na cestach neznal. Dal jsem mu 100 marek s radou, aby tuto bankovku nemenil ve vesnici, ale utratil ji ve meste s tim, ze dostane vic penez, udela-li vse tak, jak jsem rekl, az si prijedu pro kufr. Podekovali jsme mu a vykrocili po silnici smerem, ktery nam udal. Jeste byla tma. Sli jsme mlcky a kazdy z nas premyslel o prvnich krocich po zemi, kterou jsme temer pred tremi roky opustili. Zmrzly snih vrzal pod nasima nohama a krajina kolem nas hluboko ukryta pod snehovou pokryvkou se zdala byt mrtva ...
Tematicky podobne cache :
Prameny a literatura :
Nekomu zivot, nekomu smrt
Muzi pro specialni operace
SILVER B neodpovida
Smrt boha smrti
Casopis : Historie a vojenstvi
Pristup :
Cache se nachazi mimo obec Kasalicky, nedaleko od mista, kde zustal viset na strome padak Vladimita Skachy. V techto mistech se oba parasutiste po seskoku setkali. Cache ma terenni obtiznost 4 , pocitejte proto s tim v domaci priprave !! Prevleceni do cacherskeho je takrka nutnosti. Zahrajete si totiz na Skachu ;-) . Existuji v podstate dve mista, odkud se lze ke kesi bez problemu dostat. Viz reference point. Samozrejme vede nejkratsi cesta pres pole od staveni pana Chvojky, tu vam ale samozrejme nemohu doporucit ;-) Zalezi jen na vas odkud budete ke kesi pristupovat. Jestli to vezmete nejkratsi cestou polem a nekomu z mistniho JZD se to nebude libit, ja vas varoval ;-)
Reference point :
P01 : Zde se nachazi chalupa kde bydlel Frantisek Chvojka, ktery parasutistum pomohl.
P02 : Priblizne misto, kde pristal Jak Zemek.
P03 : Priblizne misto, kde na strome pristal Vladimir Skacha. Po jedne z techto briz sjel dolu.
P04 : Pristupovy bod od jihu. Ani na tento bod se nelze dostat oficialne autem, neb lezi na soukrome ceste, kam je zakazan vjezd. Vstup sem povolen je. Odtud vede mezi dvema poli cesta az ke kesi. Na kole se da sjet, ale obtizne.
P05 : Podchod pod dalnici. K nemu se lze dostat lesem severne odtud.
Cache :
Cache je nadoba velikosti regular ! Je pristupna kdykoliv, bez omezeni. V zime pocitejte s komplikacemi.