Hrdlív
První písemná zmínka o obci Hrdlív je z roku 1316. Jméno obce pochází pravdepodobne od mužského osobního jména Hrdleje - Hrleje. O vzniku jména však vypráví povest, podle které mezi Smecnem a Hrdlívem, v lese zvaném Šibenice stávalo panské smecenské popravište, kde odsouzenci pricházeli o hrdla (na tato místa Vás zavede cache GC1F1MB ). Hrdlív patril už od 15. století vetšinou ke smecenskému panství, tedy Martinicum. Od vzniku okresního hejtmanství slánského v 19. století patril Hrdív až do roku 1906 k sousedním Trebichovicím.
V Hrdlíve rostla vzácná a zajímavá planá žlutá ruže. Tuto ruži si prál videt pred svou smrtí už Josef Mánes. V Hrdlíve ji objevil až v 50. letech minulého století historik Dr. Rudolf Koller. Výskyt této vzácné ruže se promítá i v návrhu obecního znaku obce Hrdlív.
Jak najít keš:
Za domácí úkol zjistete, ve kterém roce oslavil Hrdlív 100 let své samostatnosti? Tento letopocet si oznacíme ABBC.
Druhý domácí úkol bude zjistit, ve kterém roce si prál Josef Mánes videt onu zminovanou ruži. Tento letopocet si oznacíme DEFD.
Naše putování zacneme na souradnicích N50° 11.961 E014° 04.598, kde najdete kaplicku z roku 1745. Zjistete, z kolika prken se skládá sedátko lavicky pred kaplickou. Pocet prken si oznacíme G.
Budeme pokracovat pred obecní úrad na souradnice N50° 11.989 E014° 04.321, kde byla pri príležitosti 100. oslav samostatnosti obce vzácná žlutá ruže opet vysazena. Až si dostatecne ruži prohlédnete, spocítejte pocet otevíracích dní na úřadě. Počet dní oznacíme H.
A nyní už se mužete vydat pro keš. Je umístena na míste, kde si mužete prohlédnout obec jako na dlani ;-). Kešku najdete na souradnicích: N50° DA.((E-F)(H*2+A)(B+E))+29 E014° (C-H-3)(C-A).(G(F-A)(C+D))+17
Závorky se mezi sebou nenásobí, každá závorka znázornuje jedno císlo.
podrobnejší informace o obci najdete na
www.hrdliv.cz