Strakonické nádraží
Vlakové nádraží je jiste jednou ze vstupních bran do našeho mesta.
Naše vlakové nádraži se za uplynulých desítek let skoro nezmenilo.
Snahou města je vytvořit si do budoucna kultivovaný nástup do Strakonic, tudíž vytvořit jakýsi základní dopravní uzel, který bude fungovat na místě dnešního vlakového nádraží," uvedl architekt města Strakonice David Andrlík.
V rámci zvýšení bezpečnosti pohybu v okolí železničního nádraží projekt počítá ještě s jedním podchodem. Ten by měl ústit u parkoviště firmy ČZ a v ulici 5. května. Tudíž bude podbíhat všechny koleje, které tímto prostorem vedou. Podle oficiálních zdrojů by měla být stavba zahájena 1. června 2010, ale vzhledem k pozastavenému územnímu plánu se reálný termín odhaduje až na přelom let 2010 a 2011. Samotná stavba, kterou financuje Správa železniční dopravní cesty, by pak měla trvat dva roky. "Jestli to tak opravdu nastane, to uvidíme. Jedná se zhruba o jednu miliardu investic, to znamená, že to bude velký zásah i do dopravního života města Strakonice," upřesnil místostarosta Strakonic Pavel Pavel.
Úpravou kolejiště a výstavbou podchodu by však modernizace této části města končit neměla. V současné době mají totiž České dráhy záměr zbavit se budov a pozemků vlastního strakonického nádraží. Podle místostarosty Pavla je tak otevřena diskuze o spojení vlakového a autobusového nádraží. "Tam, co je dneska Billa, by bylo autobusové nádraží, přiblížilo by se vlakovému, znamenalo by to tam dost velký pohyb. Tudíž to vytváří i předpoklad, že by se jednoho dne mohlo diskutovat o nádražním typu Mercury Centra a železničním nádraží České Budějovice ve strakonickém provedení," podotkl Pavel Pavel.
V prostoru obou nádraží a plochy mezi nimi vlastní nemovitosti hned několik majitelů. Proto také existuje více studií, které zahrnují jejich individuální požadavky. "Z toho důvodu si město nechalo vypracovat studii od pana architekta Kotase, jakožto předního dopravního specialisty. Ten v podstatě prověřoval možnosti lokality, kde se dnešní vlakové i autobusové nádraží nachází, abychom si potvrdili a ověřili další možnosti rozvoje tohoto území - aby do budoucna nenastala nějaká situace, která by výrazně zkomplikovala dopravní situaci ve městě," dodal David Andrlík.
Podle Kotasova návrhu by se dosud nepříliš pohledná část Strakonic měla změnit v moderní bránu do města. Vedle propojení obou nádraží studie počítá i s rozsáhlým nákupním centrem, dalšími plochami pro komerční využití, dostatkem parkovacích míst, ale také s výsadbou zeleně. Na nákup v novém centru či využití moderního propojeného nádraží si ale občané budou muset ještě nějaký rok počkat. "Celé tohle řešení je v dlouhodobém výhledu. Řeší se tady nějaké krátkodobé záměry, vize provozovatele autobusové dopravy, který by chtěl tuto záležitost nějak řešit. Připravuje se nový územní plán, který by měl respektovat nové připravované vize. Je to opravdu všechno běh na dlouhou trať," doplnil David Andrlík.
Máme se na co tešit.
Historie našich železnic v kostce Železnicní doprava na území Ceské republiky má své pocátky v první tretine 19. století. První železnicí na našem území se stala v roce 1828 konesprežná dráha Linz – Summerau – Horní Dvorište – Ceské Budejovice. Témer všechny naše železnicní trate byly vybudovány již za monarchie. Po rozpadu monarchie vzniká Ceskoslovenská republika a zacíná se psát historie Ceskoslovenských státních drah cili CSD. Tato historie je prerušena prvním rozpadem Ceskoslovenska a nemeckou okupací, kdy na nekolik let znacku CSD vystrídá v protektorátu CMD/BMB a ve Slovenském státe SŽ. Dominantním vlastníkem a provozovatelem železnicních drah na našem území v prubehu historie byl nejcasteji stát. Ovšem sít vybudovali predevším soukromní vlastníci. V soucasné dobe je vlastníkem vetšiny železnicních tratí Ceské republiky stát zastoupený státní organizací Správa železnicní dopravní cesty a Ceské dráhy, akciová spolecnost jsou nejvetším národním dopravcem. Rozloha Ceské republiky ciní 78 863 km 2 . Katastrální rozloha pozemku ve vlastnictví subjektu vlastnících a provozujících železnicní dopravu, ciní necelých 301 km 2 . Prumernou délkou 0,12 km tratí na 1 km 2 plochy území máme jednu z nejhustších železnicních sítí na svete. Délka železnicní síte Ceské republiky
Tato keš je zařazena do série:
Na zadaných souradnicích keš nehledejte
ty vás zavedou na Strakonické nádraží
Jak odlovit keš
Postup zjistíte , když si chytíte putjící vlácek ,u kterého je cedulka s dalšími instrukcemi
prehled návštev:
