Tvrz, o které existují zmínky již z roku 1348, se rozkládá na
nízkém skalnatém ostrohu z jedné strany obtékaná ríckou Lomnicí a z
druhé sousedící s rozlehlým rybníkem Rítovíz. Tvrz si dosud
zachovala vzhled stredovekého hradu i pres to, že byla v 17.
století cástecne premenena v sýpku, a i když byly do jejího areálu
pozdeji dostaveny dva obytné domy.
Buzice založil staroceský vladycký rod Buzicu, z nichž se
pozdeji vyclenili páni z Rožmitálu, Šelmberka, Valdeka a Hazmburka.
Koncem patnáctého století byly Buzice prodány Blatné a tvrz je až
dosud majetkem rodiny Hildprandtu.
Buzice jsou odborníky chápány jako stavba na prechodu mezi
hradem a tvrzí. Zejména rozsah objektu, mohutné opevnení se zdenou
baštou na vnejším ohražení, resp.vztah k nedaleké vsi, svádejí ke
klasifikaci Buzic jako hradu. Na podklade detailního historického a
srovnávacího stavebne historického studia byla odborníky vyslovena
teorie, že by se mohlo jednat o zhrublou repliku dispozicního
rešení hradu Kost.
V opevnení Buzic hrála znacnou roli voda. Mimo západní stranu,
kde sousedily prímo s rícním tokem, je obklopoval príkop a mohutný
val pred ním. Na vstupní severní strane bylo toto opevnení
zdvojeno. V jihovýchodním nároží byla do valu vsazena dodnes
dominující polygonální bašta. Vnitrní nepravidelne ctyrúhelný areál
sídla vymezovala obvodová hradba, z objektu zde dominuje
plochostropá, v horních patrech obytná vež lichobežníkového
pudorysu. Ostatní zástavba zustala patrna jen ve fragmentech, rada
po obvodu zdi existujících staveb zanikla pri stavbe rane barokní
sýpky (v 17.století).
Ukrytí keše je klasické, pri jejím lovu není nutné
vstupovat do objektu, ani rozebírat jeho zdi.
Je to první spolecná keška našeho partnerského i geo týmu, takze
nam ji prilis nehante, at nepokazite nas geo- vztah. Diky.