Kostel sv. Jana Krtitele
POZOR!! Opet doslo k dalsi zmene souradnic!! Kes je na puvodnim miste, staci pouzit mozek, hint a fotohint, tak nikde moc nehrabte. Ochranka z Futura o kesi vi, tak na ne budte hodny :) Misto, kde se kes nachazi je pozemek patrici Futuru, takze muzem bejt radi, ze tam kes vubec nechaj. Diky
Tato keška je BYOP – Bring your own pen. (vem si vlastní tužku/pero)
…
I pres to, že je stavba znacne poškozená, myslím, že za návštevu urcite stojí.
Komplex kostela sv. Jana krtitele se špitálem patrí mezi nejstarší památky mesta, protože pochází již z konce 13. nebo pocátku 14. století. Kostel byl upraven v roce 1589, 1654 a do dnešní podoby prestaven pozdne barokne v roce 1747. Drobné úpravy probehly i v letech 1861 a 1936, a nakonec v roce 1952 pro potreby pravoslavné církve.
Jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým ctvercovým presbytárem, nad nímž se puvodne tycila hranolová chórová vež, pozdeji snesená pri barokní prestavbe (zachycena je ješte na vedute mesta ze 17. století). V západní stene je barokní pravoúhlý vstupní portál s puvodními dubovými dvermi, nad kterými se zvedá dvojposchodový barokní štít se dvema dekorativními obelisky a nikou lemovanou šambránou, osazená poškozenou barokní sochou sv. Jana Krtitele z bílého kutnohorského pískovce z poloviny 18. století. Západní prucelí je ukonceno tepaným krížem z 19. století. Fasády celé stavby clení lizénové rámce a dokola obíhá prifilovaná okapová rímsa, v západním prucelí kryta prejzovou stríškou. Lod je prolomena v severní i jižní stene barokními okny (v severní stene tri, v jižní stene dve) segmentove ukoncenými, lemovanými šambránami s uchy, v jižní stene je dále gotický profilovaný portál s lomeným záklenkem. Východní a severní stena presbytáre je prolomena gotickými hrotitými okny, ve východní stene s dvojdílnou gotickou kamennou kružbou, severní okno je zazdené.
Presbytár je sklenut na jehlancové konzoly jedním polem gotické krížové klenby s žebry klínového profilu, na severní stene kruchty jsou zbytky zazdeného gotického okna. Presbytár se do lodi otevírá lomeným vítezným obloukem se skoseným ostením. V interiéru kostela se dochoval zajímavý soubor umeleckých památek**, prevážne z 18. století. Velmi kvalitní je Krížová cesta z let 1759–60, prenesená sem z chrámu sv. Bartolomeje, zajímavá barokní kazatelna z roku 1715 od kutnohorského rezbáre z okruhu Františka Martina Ketterbauera a hodnotný hlavní oltár z roku 1747 od Richarda Jirího Práchnera. Oltár je dnes ukryt za ikonostasem z roku 1952, který je po celé šírce lodi pred triumfálním obloukem. Lod je sklenuta barokní plackovou klenbou na pasech, kterou pokrývá cyklus nástenných rokokových maleb z roku 1747, restaurovaných v roce 1936 Jirím Jelínkem z Prahy. Výjevy predstavují andelský chór a scény z legendy o sv. Janu Krtiteli (Svatý Jan Krtitel pred Herodem, Hostina Herodova se stetím sv. Jana Krtitele)
Kostel náleží svým usporádáním do skupiny chrámových staveb s chórovou veží, které vznikaly na Kolínsku na prelomu 13. a 14. století. Obklopuje ho bývalý hrbitov, který byl zrušen v roce 1882; obelisk oznacuje hromadný hrob pruských vojáku z Prusko-rakouské války v roce 1866.
Od roku 1952 slouží pravoslavným. Kostel si zachoval gotický pudorys a nekteré clánky (okno a klenba presbytáre). Barokní prestavba se uplatnuje zejména v interiéru (fresky na klenbe, plastická výzdoba).
Bývalý hrbitov sloužil do roku 1882. Nejvýraznejším pozustatkem je obelisk na hromadném hrobe pruských vojáku, zemrelých v místních cholerových lazaretech roku 1866 a kamenná lavicka z pocátku 19. století, prenesená od kostela sv. Víta na Zálabí.
Cache:
Krabicka velikosti micro je umístená ve zdi kostela. Použij fotohint. Prosím o rádné ukrytí, at tam vydrží co nejdéle. A pozor kam slapete!