Barokni kostel Steti sv. Jana Krtitele v Zeravicich

Stoji uprostred obce na mirne vyvysenine obklopeny stromoradim Lip. Zakladni kamen kostela polozil jeho patron Hanus Detrich Petrsvaldsky v roce 1722. Za jeho velkeho materialniho i financniho prispeni byl dostaven v roce 1728 a zasvecen Steti sv. Jana. Jeho delka je 35 metru, nejvetsi sirka 19 metru. Pudorys ma podobu krize a chramova klenba je resena tremi kopulemi. Slozite stavebni prace byly provadeny mistnimi obcany za pomoci odborniku, kteri staveli buchlovsky zamek. Tri zvony pochazely z byvaleho bratrskeho sboru, zvon na malou vez daroval Zikmund z Petrsvaldu. Nejvetsi z nich vazil 27 q a 15 funtu. Kdyz byly v roce 1666 u sboru lity, zvonar ukradl mnoho materialu. Byl vsak svym tovarysem prozrazen a musel z ukradeneho materialu ulit jeste maly zvon, ktery byl zavesen na radnicni vez. Svym zvonenim svolaval radni ke schuzim a poddane k robote. Pri velkem pozaru Zeravic v roce 1775 vyhorel i kostel. Zvony se zarem roztavily a byly znovu prelity v roce 1776. Do kostela byl dan take zvon z radnice. Kostel byl obnoven v roce 1803. Jeho vyzdobu tvori obrazy velehradskeho malire Ignace Raaba a krizova cesta Jozi Uprky, dodaná mistrem v roce 1897. Oltar z bileho kararskeho mramoru byl postaven v roce 1906. V roce 1899 byly porizeny velmi vzacne varhany zabudovane mistrem Capkem z Kremze. Vezni hodiny zhotovene roku 1876 Janem BeIikem z Borsic byly vymeneny za nove od mistra Adamce z Caslavi v roce 1912. Hodiny i zvony udrzovala obec svym nakladem a ustanovovala poplatek za zvoneni. Uprostred kostela je hrobka Marie Crestencie z Petrsvaldu. V roce 1886 bylo upraveno prostranstvi kolem kostela. Svah byl zplanyrovan, vydlazdena cesta, zahrada parkove upravena a vysazeny lipy.