Historie libockého kostela sv. Fabiána a Šebestiána
Podle kroniky Václava Hájka z Libočan sahá historie kostela v Liboci až do roku 992. Poté, co na tomto místě pohanský Vršovec Hradoboj, pán na Ruzyni, ze vzdoru proti knížeti zabil kněze Prostivoje, přikázal kníže Boleslav II. postavit nade vsí kamenný kostel ke cti Panny Marie a mučedníků Fabiána a Šebestiána. Tato zpráva však není pokládána za věrohodnou.
Ves Liboc s přilehlým lesem Malejovem jsou zmiňovány při založení břevnovského kláštera roku 993, kdy je kníže klášteru daroval. Farní kostel je v Liboci písemnými prameny spolehlivě doložen ve 14. století, archeologickými sondami již o století dříve. Po husitských válkách náležel straně podobojí, po rekatolizaci byl kostel péčí nejvyššího purkrabího Bernarda Ignáce z Martinic († 1685) „nákladně obnoven“. Samostatná farnost byla v Liboci obnovena roku 1702.
Protože původní stavba nevyhovovala co do velikosti, byla temná a navýšením terénu díky okolnímu hřbitovu i vlhká, byl kostel nakonec roku 1842 zbořen a nahrazen novostavbou na tomtéž místě. Nový kostel byl pak 20. října 1844 benedikován zdejším farářem Františkem Lampou, který celou stavbu uskutečnil. Z té doby pochází také veliký obraz patronů kostela, svatých Fabiána a Šebestiána, od malíře Josefa Hellicha.
Mezi pozdějšími faráři vynikli svou horlivostí literát Vlastimil Hálek (působil zde v letech 1893–1919) a vlastenec Václav Holub (1919–1950). Poslední oprava kostela a zároveň úprava jeho interiéru podle liturgické reformy druhého vatikánského koncilu byly provedeny v letech 1990–1991 péčí tehdejšího faráře Miroslava Vágnera. V roce 1996 svěřil pražský arcibiskup farnost a kostel do péče řádu karmelitánů.
Ves Liboc s přilehlým lesem Malejovem dostal v roce 993 od českého knížete Boleslava II. spolu s jinými osadami nově založený benediktinský klášter v Břevnově. Les zvaný Malejov, v 16. století proměněný v královskou oboru (později zvanou Hvězda), byl vždy úzce spojen s libockou osadou. Starobylý kostel, původně románského založení, do roku 1842 gotický a od roku 1844 nově postavený v klasicistním slohu, stál a dodnes stojí těsně na okraji obory Hvězda.
Zdroj: http://liboc.euweb.cz/homepage.php?cont=contents/history.php
Libocký rybník
Libocký rybník, napájený vodami Litovického potoka, je koncipován jako boční nádrž. Svou rozlohou 27 035 m2 a celkovým objemem 44 933 m3 plní v krajině několik klíčových funkcí, mezi něž patří zejména chov ryb, odběr vody a nezanedbatelný krajinotvorný význam. Vodní hladinu v nádrži udržují zemní sypané hráze o výšce přibližně 2,5 metru. Podrobnější informace o historii rybníka najdete na informační tabuli na hrázi.
Jak najit cache? Stačí, když si pořádně přečtete listing a odpovíte na následující otázky:
Souřadnice získáte dosazením do tohoto jednoduchého vzorce:
50° 05 (1)(2)(3), 014° 20 (4)(5)(6)
(1) Jak se jmenoval les, který se nacházel vedle vesnice Liboc?
a) Valejov = 1
b) Libocký les = 3
c) Malejov = 2
(2) Kdy byl původní libocký kostel zbořen?
a) 1842 = 9
b) 1420 = 8
c) 1621 = 7
(3) Který řád v současné době kostel spravuje?
a) Dominikáni = 4
b) Františkáni = 6
c) Karmelitáni = 8
(4) Ve kterém století se z lesa stala královská obora?
a) 18. = 0
b) 16. = 1
c) 15. = 2
(5) Jakým typem nádrže je Libocký rybník?
a) Uzavřená = 1
b) Rezervní = 3
c) Boční = 0
(6) Na co si budu při odlovu keše dávat pozor?
a) Abych keš zamaskoval stejně, nebo lépe, než jsem jí našel = 1
b) Na mudly = 1
c) Pokud půjdu z Petřin, tak abych nespadnul z kopce dolů = 1
Šifra naposledy upravena 25.04.2026
Počítadlo uvedeno do provozu dne 14.07.2010
