Snehova cache Mystery Cache

This cache has been archived.

Jardatrek: Moc se omlouvám za nečinnost ale prodělávali jsme těžké životní období s těžce nemocnou dcerkou [:(]
Keš tam fakt není a já nemám absolutně chuť v současné době nic obnovovat..
Takže archiv

More
Hidden : 2/2/2010
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Proc vlastne zakladam tuto cache?

Tahle letosní zima je po dlouhé dobe bohatá na snehové srázky, a bílá pokrývka je také na pomery posledních let nezvykle vysoká. Tohle pocasí kesování nejak zvlást nepreje, krapet se nudím, tak jsem si rek ze spáchám zase nejakou krabku . Tentokrát se zimní tématikou.

Neco o snehových vlockách :
Snehové vlocky se zacínají tvorit, kdyz se vysoko v oblacích (az sest kilometru nad povrchem Zeme) srází kolem zrnícek prachu vodní pára a následne krystalizuje. Zpusob kondenzace páry a místo dopadu snehové vlocky "ovlivnuje zpusob, jak snehová vlocka nebo krystal snehu vypadá pri dopadu na rukáv vaseho kabátu. Je to proces nesmírne citlivý na mikroskopické okolní prostredí. Napríklad pri teplotách -2,8 az 0°C na sebe krystaly berou tvar sestihranných desticek, pri nizsích teplotách pak tvar jehlicky. Pri jeste nizsích teplotách se tvorí duté sloupky a kapradinovité hvezdicky. Klesne-li teplota jeste hloubeji, vracejí se znovu tvary desticek a sloupecku. Na techto krystalech (vetsinou sestihranných jelikoz atomy vodíku se pri vzniku vody vází s kyslíkem) mohou nakonec zacít rasit vetvicky, které rostou tak, ze se na povrch krystalu vází dalsí vodní molekuly.
Roli zde hraje také vlhkost. Sussí vzduch napríklad podporuje rust plossích tvaru, zatímco vyssí vlhkost podporuje rust vlocky na koneccích a v rozích. Vetsí mnozství vodní páry vede k rychlejsímu rustu a vzniklé krystaly mají slozitejsí tvar.
Aby byla vec jeste slozitejsí, behem pádu krystalu na Zem k nim muze primrznout jinovatka nebo muze dojít k ulomení nekteré vetvicky krystalu jinou vlockou. Dokonce i blízkost vodní kapky muze ovlivnit zpusob, jakým vetvicka vlocky roste. V momente, kdy se vlocka dostane na Zem, uz muze vypadat zcela jinak nez ten jednoduchý krystal, kterým byla o sest kilometru výs. Vedci nevedí, proc vlocky tvorí ruzné tvary pri ruzných teplotách, ani jak teplota a vlhkost ovlivnují jejich rust.
Vedci si nejsou jisti ani tím, jakým zpusobem mohou krystaly snehu ovlivnovat svetové klima. Je napríklad mozné, ze mraky plné snehových krystalu odrázejí behem dne slunecní paprsky a zabranují tak ohrívání Zeme. V noci vsak ty samé mraky fungují jako prikrývka absorbující teplo generované Zemí. Coz jde ponekud proti sobe. Je to velmi slozitá zálezitost. Vedci ale vedí dost na to, aby mohli potvrdit pravdivost úsloví tvrdícího, ze zádné dve snehové vlocky nejsou stejné, alespon v prípade plne vyvinutých vlocek.
To ale nemusí platit pro nekteré vlocky, které z mraku vypadnou v ranném stádiu tvorby krystalu. V nejranejsích fázích jsou snehové krystaly proste sestihranné hranoly - jednoduché desticky a sloupecky ruzných velikostí. Výzkumy ukazují, ze snehové vlocky zustávají v tomto stádiu relativne dlouho pri teplotách mezi -13 a -11°C.
V tomto tvaru vlocky nekdy spadnou i na Zem. A v tom prípade neexistuje mnoho detailu, které by od sebe dve ruzné vlocky odlisily. Jakmile vsak zacnou na krystalu rust vetvicky, získává krystal velmi snadno svuj vlastní jedinecný tvar. Najít dve stejné ne zcela vyvinuté snehové vlocky ale není vubec jednoduché.
Pokud bychom meli milion fotografií snehových vlocek a porovnávali bychom dve fotografie kazdou sekundu, trvalo by nám jejich vzájemné porovnání asi sto tisíc let. Muzeme s velkou jistotou ocekávat, ze zádné stejné vlocky nenajdeme.
Nekterí lidé, kterí zkoumali snehové vlocky pod mikroskopem, hovorí o objevu dvou stejných vlocek. Je ale spousta veci, které mikroskop, dobrý optický mikroskop, odhalit nemuze a sance, ze na molekulární úrovni by dve vlocky byly stejné jsou v podstate nulové. Odhaduje se, ze v bezné snehové vlocce je 10.000.000.000.000.000.000 molekul vody. Pocet zpusobu, jakým mohou být vzájemne usporádány, je témer nekonecný.
David Philips, hlavní klimatolog kanadské vládní spolecnosti Environment Canada, odhadl, ze pocet snehových vlocek, které v prubehu veku dopadly na Zem, je 10 a 34 nul. Nikdo to samozrejme nemuze ríct s naprostou jistotou, ale odborníci se shodují na tom, ze pravdepodobnost existence dvou identických snehových vlocek je témer nulová.

A jak taková vlocka roste?

1.Sestiuhlý hranol
Tohle je snehový krystal v jeho cisté forme. Tyhle krystaly jsou tak malé, ze je okem v podstate neuvidíme. Tohle je základ snehové vlocky, takhle kazdá vypadá pred tím, nez se v kazdém rohu zacne rozvetvovat do sírky a nez získá slozitejsí strukturu.




2.Stále jeste sestiboký hranol
Tahle dalsí fáze rustu snehové vlocky je podobná prvnímu obrázku, ale tady uz vidíme jakési zoubkování a vrásnení.




3.Hvezdice
V téhle fázi jsou vlocky jeste tenké a hodne pruhledné, vypadají jako krystaly s sesti odnozemi, které vykreslují ostré tvary podobné hvezde. Kazdá odnoz má svou vlastní tvár, tváre jsou si navzájem podobné, ale kazdá takto se rodící snehová vlocka si na své tváre kreslí, co chce. Hvezdici muzete v prírode najít zhruba pri teplotách kolem mínus dvou az mínus patnácti stupnu.




4.Clenená snehová vlocka
V této fázi uz je hvezdicová snehová vlocka více clenitá, ale jednotlivé vrcholy, které vyrází do stran z rohu puvodního sestiúhlého hranolu, uz jsou zretelné a jemne se spojují kolem dokola jakousi vlnovkou.




5.Rozvetvena snehova vlocka
Hvezdice v tomto prípade uz rozsiruje svá ramena do vsech stran a i na tech ramenech jí rostou dalsí ledové vetvicky. Tyhle krystaly jsou uz celkem velké, vetsinou merí kolem 2-4 mm a muzete je sledovat pouhým okem. Takové vlocky mají lidé nejradeji a okolo vánoc a behem celé zimy je muzete videt coby dekorace v mnohých oknech ci výlohách.




6.Kapradinová snehová vlocka
V téhle fázi uz má snehová vlocka tolik vetví a postranních vetvicek, ze vypadá jako nejaká kapradina. Tak vypadají ty nejvetsí snehové krystaly, kdyz dopadnou na zem, mívají i pres 5 mm. I pres jejich velikost to není jeden obrí krystal, kapradinová snehová vlocka se skládá z jednotlivých ledových krystalku, ty zas z molekul vody, které vse spojují z jednoho konce vlocky na druhý.




7.Kdyz se spojí dve vlocky do hromady
Taková vlocka vznikne, kdyz se spojí dve obycejné snehové vlocky dohromady. Videt takovou vlocku je celkem rarita.



Cache hledejte na souradnicich:
N 49°00.ABC
E 016° 46.DEF

Vsem preju príjemný lov ;-)))

Prameny  :
www.magazin.cz
www.veda.cz


free counters

Additional Hints (Decrypt)

[Reseni] Cbhmvw rsrxg ! [Cache] Bgibe mrfcbqh.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us