Malovicky vrch - SOTA OK/PL-065 Traditional Cache

Cache je soucasti serie, ktera se Vam pokusi priblizit historii prenosu informaci.

SOTA OK

Cache Vás zavede na jeden z kopcu programu SOTA OK (Summits On The Air) neboli Vrcholy v éteru. Celý program je sestaven tak, aby podporil radioamatérský provoz z kopcu. V praxi jde tedy o to, že radioamatér vezme své prenosné vybavení, vystoupá na kopec a snaží se uskutecnit co nejvíce radiových spojení. Naopak zbylá cást radioamatéru, kterí zrovna nevyrazili do terénu, poprípade i ti na jiném kopci, se snaží tento signál zachytit. Velikost získaného skóre se odvíjí od nadmorské výšky kopce (cím vyšší kopec, tím vyšší skóre). Pro zapoctení skóre musí být uskutecneny alespon 4 radiové spojení. Pro takto získané skóre jsou vydávány diplomy. Žebrícky lze nalézt v oficiální on-line databázi SOTA. Tato aktivita není omezena pouze na Ceskou republiku, nýbrž zapojuje radioamatéry z celého sveta. Ceská republika je do programu SOTA OK zapojena od 1. 5. 2007.

Dil prvni - ze stromu k svetelnym zableskum

Potrebu prenaset informace nepocituje pouze clovek. Dalo by se ríci, že informace mezi sebou prenáší vetšina živocichu. Nejcasteji se tak varují pred nebezpecím, nebo si takto vymezují velikost svého území (kam až je mi slyšet, tam až je to moje). Postupem casu, jak se clovek vyvíjel a zdokonaloval se, zacínal pocitovat potrebu zaznamenávat duležité informace. A tak byly ve starém Sumeru, zhruba 4000 let pred naším letopoctem uplácány a „popsány“ první hlinené desticky, do kterých clovek vyrýval své poznatky. Nevýhodou hlinených desticek byla hlavne jejich krehkost a nutnost opatrného zacházení (zas až tak bych to nedramatizoval, když se nám zachoval Epos o Gilgamešovi). Myšlenka hlinených desticek byla postupne inovována a vznikly desticky drevené, voskové, nebo kovové.

Zásadní zlom nastal v Egypte, kde vznikl papyrus. Ten již nevyžadoval tak jemné zacházení a díky své lehkosti byl vhodnejší i pro transport. Obdobou egyptského papyru byl Cínský papír. Puvodne byl vyráben z konopí, až casem se prešlo na hedvábí nebo len. Papír, tak jak ho známe dnes, byl vynalezen v Cíne kolem roku 100 našeho letopoctu. Nutno ješte zmínit pergamen, který vznikl v Malé Asii, za doby vlády krále Eumena II. (197-159 pr. n. l.), kdy byl podle pramenu zakázán dovoz papyru. Pergamen není na rozdíl od papyru, nebo papíru biologického puvodu, ale jedná se o vydelanou oslí, veprovou, kozí, ovcí nebo telecí kuzi.

Další velký zlom nastal, když si lidé uvedomili, že informace nemusí prenášet jenom fyzicky (slavný poslícek Pheidippides, který v roce 490 pred naším letopoctem dorucil informaci o vítezství Aténanu nad perskými vojsky). Když nebudeme pocítat indiánské kourové signály, tam-tamy nebo signály typu 1 zapálený ohen = 100 neprátel, dalo by se ríci, že prvním pokrocilejším sdelovacím systémem byl optický telegraf, který roku 1793 sestrojil Francouz Claude Chappe. Tento telegraf fungoval na jednoduchém principu. Na dobre viditelných místech se postavily veže se soustavou pák a pohyblivých ramen. Pomocí natocení ramen bylo možno vytvorit až 196 ruzných znaku. Tyto veže si následne navzájem predávaly zprávy a byly schopny prenést informaci behem nekolika minut. Tento systém byl hojne využíván za Napoleonských válek. Bratrum Chappéovým lidstvo vdecí za zavedení pojmu telegraf a telegram.

Serie

1. Malovicky vrch - Ze stromu k svetelnym zableskum
2. Cerna hora - Telegraf
3. Malkovsky vrch - Telefon
4. Plesivec - Rozhlasove vysilani
5. Knizeci strom - Rozhlasove prijimace
6. Jezvinec - Televize