Zeleznicni Most u Lovosic
Tato jednoduchá mysterka vás zavede na místo odkud je most pekne videt, a ktery je pouzivan k prejezdu motoraku pres Labe.
K získaní souradnic budete muset z listingu vyhledat pár informací o mostu ktere pak dosadíte do vzorce.
50°(A+21).0.(B-269+C)
14°(D*E-9480).(F/2-806)
V jaké výsce byla polozená lolej? = A
Jakou celkovou delku dosahuje most? = B (první tri cislice)
Jak dlouho trvala stavba mostu? = C
Kterého listopadu byla zahajena stavba? = D
Ktereho roku byla zahajena stavba? = E
Ktereho roku byl otevren usek Lovosice-Litomerice? = F
O samotnem Mostu
Pri stavbe druhého 7,9 kilometru dlouhého úseku z Lovosic do Litomeric bylo nutné nejdríve vyresit polohu mostu pres Labe a soucasne polohu nádrazí na pravém brehu. Puvodní návrh polohy stycné stanice transverzálky s tratí Lysá nad Labem - Strekov Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) v Zalhosticích neprosel pres ÖNWB, nebot se jí nelíbilo spolecné vedení tratí jejím tunelem pod Litomericemi. Druhý návrh trasování trate pres Mlékojedy zaústující transverzálku prímo do stanice Litomerice spolecnosti ÖNWB se pro zmenu nelíbil spolecnosti ATE, ackoliv by v tomto prípade bylo trasování dále k Ceské Lípe sklonove méne nárocné, nez konecné resení.
Zvítezil tak návrh vyvést transverzálku nad trat ÖNWB, postavit krátkou spojku ze stanice Zalhostice do Velkých Zernosek na trati ÖNWB a v Litomericích vystavet samostatné nádrazí. Samotný most pres Labe byl zajímavým technickým resením: kolej byla položena ve výsce 10 metru na trech hlavních príhradových obloukových polích o rozpetí dolní mostovky 64,4 metru. Na kazdém brehu k obloukovým polím priléhala dvojice príhradových polí s prímými hlavními nosníky o rozpetích 27,6 metru. Pilíre mostu byly fundovány 11,6 a 12,6 metru pod normální hladinu reky. Stavba mostu dosahujícího celkové délky 334,5 metru trvala pouhé dva mesíce, od 5 listopadu 1897 do 10. ledna 1898. Pro umoznení prutoku vody byl násep trati na zalhostické strane prerusen prolukou s príhradovou konstrukcí o rozpetí 38,8 metru. Úsek z Lovosic do Litomeric byl slavnostne otevren dne 18. ríjna 1898 a krom stanic Lovosice státní nádrazí (Lobositz StEG) a Litomerice-teplické nádrazí (Leitmeritz-Teplitzer Bahnhof) na nem lezela jeste stanice Zalhostice.
Historie trati Lovosice-Litomerice-Ceska Lipa
Zeleznicní spolecnost Ústecko-teplická dráha vznikla roku 1855 se zámerem provozovat zeleznicní trate pod Krusnými horami mezi Ústím nad Labem a Chomutovem. První trat otevrela roku 1858 mezi Teplicemi (tehdy Teplice-Sanov) a Ústím nad Labem dlouhou 17,5 kilometru. Tato trat díky prípojným vleckám do okolních dolu prosperovala a tak brzy spolecnost vystavela dalsí trate: roku 1867 Teplice-Sanov - Duchcov, roku 1870 Duchcov - Chomutov a roku 1871 trate Duchcov - Svetec (ke zdejsím dolum) a Trmice - Bílina. Reditelství spolecnosti sídlilo v honosné nádrazní budove stanice Teplice-Sanov.
Tato spolecnost pozádala roku 1894 o predbeznou koncesi pro místní dráhu z Teplic-Sanova (dnesní Teplice v Cechách) do Lovosic. Kdyz vyplula tato skutecnost na verejnost, bylo pozadováno, aby byla tato trat prodlouzena pres Litomerice do Ceské Lípy a nejlépe az do Liberce. Celá trat o stavební délce 143 kilometru byla pro spolecnost velmi lákavá, nebot predstavovala spojení s novým odbytistem pro severoceské uhlí na Liberecku. Dalsí pohnutkou, která vedla k prijetí této nabídky, byla moznost utopit vlastní velké zisky ve stavbe této nárocné trati, místo placení vysoké dane do státní kasy. O výsi zisku svedcí i nemalé dividendy vyplácené akcionárum (napr. roku 1884 byla vyplácena superdividenda ve výsi 9,76%), velké príspevky vlastním zamestnancum na sociální instituce a v prosinci navíc dvojí sluzné. Téz si ATE musela hlídat konkurenci v podobe spolecnosti Rakouské severozápadní dráhy (Österreichische Nordwestbahn, ÖNWB), která mela jiz roku 1884 choutky pozádat o koncesi ke stavbe zeleznice z Loun pres Litomerice do Ceské Lípy. Nestalo se tak jen díky ne zrovna plné vlastní kasy a také zamítnutí zádosti ÖNWB o navýsení vlastního zarizovacího kapitálu o 10 000 000 zlatých státní garancií.
Proto hned po souhlasu valné hromady zapocala jednání Ústecko-teplické dráhy s obchodní a zivnostenskou komorou v Liberci. Zde bylo usneseno, ze bude pozadováno na úradech udelit koncesi ke stavbe jen té spolecnosti, která vystaví celou místní dráhu z Teplic-Sanova do Liberce. Dohodnuto bylo i pojmenování pro celou trat - Severoceská transverzálka.
Po zverejnení celého projektu zacala delat nepríjemnosti spolecnost Ceská severní dráha (BNB), nebot transverzálka pro ni predstavovala velkou (a vlastne jedinou) konkurenci na Ceskolipsku a v Liberci, kam pres Zitavu proudilo uhlí dopravované do Varnsdorfu práve pres BNB. Proto v lednu 1895 svolala do Mimone schuzi, na níz oznámila zámer vystavet hlavní dráhu z Mimone do Liberce s odbockou Jablonné - Cvikov. I pres veskeré snahy BNB o získání koncese ke stavbe rozhodl nakonec stát ve prospech Ústecko-teplické dráhy a Ceská severní dráha byla nucena vyklidit pozice. Po obdrzení definitivní koncese ke stavbe dráhy z Teplic-Sanova do Liberce v dubnu 1895 uz nic nebránilo ATE ve stavbe.
Revize trasy transverzálky probehla v termínech 24. brezna 1896 (Litomerice - Lovosice), 25. - 28. brezna 1896 (Litomerice - Ceská Lípa) a 24. - 27. dubna 1896 (Mimon - Liberec). Úsek Teplice-Sanov - Lovosice prosel revizí trasy jiz ve dnech 11. a 12. prosince 1894. Za pomyslnou tecku ohledne otázky výstavby transverzálky lze povazovat udelení koncesní listiny Ústecko-teplické dráze s právem provozu na devadesát let dne 13. cervna 1896. Podle zákona o místních drahách byla transverzálka osvobozena na 25 let od daní.
Po obdrzení koncese k provozu dráhy a po revizích trasy zbývaly jen poslední prípravné práce a mohlo se zaít stavet. Práce na stavbe transverzálky byly zahájeny jiz 20. srpna 1896 v úseku Teplice-Sanov - Lovosice.
Preji stastny lov
: )