Skip to Content

<

Tajemstvi sumavskych slati

A cache by Pidalky & Gabeta a spolutvurce PaWcz Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 07/15/2012
Difficulty:
3.5 out of 5
Terrain:
3.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:



Informace pro uzivatele GPS Garmin: 1) Na uvodnich souradnicich naucna tabule, z ni zjistite souradnice dvou zastaveni. A = 48°54.suchopyr bezkolenec sitina 13°49.vaccinium vitis - idaea, vaccinium uliginosum, eriophorum vaginatum B= 48°54. rašeliník hnědý, vlochyně bahení E 13°50. carex rostrata, betula pubescens ; 2) Na bode A naleznete jesterku, na jejimz hrbete hrave dopocitate ctyrcisli ABCD (cislice od 0-9, cteno od hlavicky), v bode B naleznete motyla, na jehoz kridlech spocitate ctyrcisli EFGH (ctete od leveho horniho kridla proti smeru hodinovych rucicek), ciferny soucet ABCDEFGH je 43 ; 3) Na N 48°5A.BCD E 13°E 13°4E.FGH naleznete strevlika, na jehoz krovkach je sesticisli UVWXYZ. 4) Poklad pak najdete na N 49°54.UVW E 013°49.XYZ. Ciferny soucet UVWXYZ je 32. Stastny lov!

Tento poklad, který volně navazuje na sérii "Děsná Šumava", Vás zavede na rašeliniště u Soumarského mostu.

Při výpravě do nitra rašeliniště se můžete seznámit nejen s krásnou šumavskou přírodou, ale také s další pověstí z našich hor...

TAJEMNÝ PŘÍBĚH ZE ŠUMAVSKÝCH SLATÍ

Ve vzduchu se mísila vlhkost podzimního večera s pachem oslů a štiplavým kouřem z praskajícího ohně. Do ztichlé krajiny tu a tam zahoukal puštík a ozvalo se křupnutí větvičky, na kterou právě stoupla srna. Kolem plápolajícího ohýnku se tísnilo několik shrbených mužských postav. Z jejich do oranžova ozářených tváří byla znát únava z dlouhé cesty a jejich oči prozrazovaly, že už mnohé viděly. Byli to soumaři, kteří tu tábořili se svými zvířaty i vzácným nákladem. Všichni do jednoho to byli silní a zdatní muži, někteří z nich byli sedláky, jiní obchodníky a možná se mezi nimi našel i někdo s ryzí duší dobrodruha.

Již několik dní byli na cestách. V těžkých pytlích převáželi z Německa sůl. Zbylo-li jim místo v brašnách, zaplnily ho vzácným kořením, vínem či látkami. Místu, kde se tentokrát zastavili na noc, se říkalo Soumarský most. To proto, že zde karavany překračovaly svěže plynoucí Teplou Vltavu. Nejdříve přes brod, později po lávce.

Dlouhé pochmurné večery si soumaři krátili vyprávěním příběhů, které zaslechli na svých cestách. A tak u našeho ohně došlo i na ten následující...

tady by mela byt ilustrace

„V nedaleké Lenoře stávala velká a slavná sklárna. Mistra tam dělal poctivý a pracovitý Jindřich Vorbel. Jindřich měl jedinou dceru jménem Rozárka, a jak už to tak u otců bývá, měl ji rád nadevše na světě. Proto také nechtěl slyšet nic o lásce Rozárky k chudému sklářskému tovaryšovi Ondřejovi.

„Ondra je sice hodný, ale těch pár krejcarů co vydělá sotva kdy bude stačit na slušné živobytí,“ mudroval pantáta.. Rozárka plakala a přemlouvala tatínka, aby si směla svého milého vzít, ale ten neustoupil.

Při jednom tajném setkání dvou zamilovaných duší se mladý tovaryš rozhodl, že změní jejich neradostný osud. Chtěl Jindřichovi dokázat, že se o jejich živobytí nemusí pranic obávat . Dal své nejmilejší políbení a nechal se najmout k soumarům, kteří vozili z Německa vzácné zboží.

Dny přecházely v týdny, a ty zase v měsíce. Ondřejův měšec už vesele cinkal penízky, ale zatím jich nebylo tolik, aby se mohl vrátit domů do Lenory.

Jednoho dne se Ondřejova karavana utábořila na Soumarském Mostě. Večer se u ohně vyprávělo mnoho příběhů – o světýlkách na Světlé hoře, o Divém lovci i o divoženkách na Kamenné. Jenže Ondřej všechny ty báchorky už znal, a tak se rozhodl, že se raději trochu projde po okolí a nasbírá další dříví na oheň.

„Hlavně nechoď moc blízko ke slati, Ondro!“ radil mladíkovi soumar Kraus.

„Proč bych neměl? Co se mi tam může stát?“ zasmál se mladík.

Kraus se pousmál nad mladickou nerozvážností a začal vyprávět příběh o karavaně, která vezla do Čech tuze vzácný náklad se zlatem. Soumaři s ním chvátali, neb se obávali lapků a jiných nástrah, kterých tehdy byly šumavské hvozdy plné. Krátili si cestu, kudy to jen šlo, a tak se ocitli i na zkratce vedoucí přes rašeliniště u Soumarského Mostu. Na jedné straně do něj vjeli, ale na té druhé už žádný z vozů karavany nevyjel.

Mnoho odvážlivců se později vypravilo po stopách zmizelé karavany, aby našli poklad, který vozy vezly, ale žádný z nich se ze slatě nevrátil. Mezi lidmi se začaly vykládat pohádky o strašidlech a bludičkách, které ve slati pořádají své divé rejdy.

„... nejpravděpodobnější ale je, že karavana zapadla do rašeliny a všichni soumaři se v ní utopili.“, zakončil vyprávění soumar.

Ondřej si vyposlechl celý příběh, pokrčil rameny a pod záminkou sbírání dříví se vzdálil od svých kamarádů. Nohy ho neomylně vedly přímo ke slati. Vždyť někde tam v bezedné bažině ležel ztracený poklad, který by tak moc potřeboval, aby si mohl vzít Rozárku za ženu.

Po okrajích byla půda ještě dost pevná, aby se po ní dalo bezpečně jít. Zanedlouho se ale začala objevovat první jezírka a zem měkla. Ondřej se odhodlaně vrhl do rašeliny a rozhlížel se, zda nezahlédne trosky vozů. Jediné, co spatřil, byl však suchopýr a suché větve.

Na nebe se vyhoupl měsíc a hvězdy svítily jako neleštěné. Mladík vyčerpaný celodenním putováním a broděním v bažině už se vzdával svých nadějí, že poklad najde. Klesl pod svou vlastní tíhou a posadil se na drn. Znaveně se rozhlédl a v tu chvíli jeho zrak upoutal černavý stín. Připomínal obrys povozu. Ondřej se zvedl a chtěl se k němu přiblížit. V tu samou chvíli se před ním zjevila jakási dívka, snad divoženka či bludička?

„Dál ani krok, sic tě země pohltí!“ zaševelila hláskem jemným jako letní vánek, a pak se rozplynula v řídké mlze. Mladík zůstal stát jako opařený. Přemýšlel o tom, co se právě stalo. Věděl, že se horalům občas zjevují zvláštní kouzelné bytosti. Nikdy ho ale nenapadlo, že by se takové zjevení mohlo objevit přímo před ním, aby jej varovalo ho před nebezpečím.

Jenže touha po milované Rozárce byla silnější než všechna varování. Po chvilce váhání Ondřej s novým odhodláním vykročil k vozu. Nic nedbal, že se s každým krokem noří stále hlouběji do bažiny. Když jej od cíle dělilo sotva dvacet stop, vězel už po pás ve zrádné rašelině. Nemohl se hnout dopředu ani zpět. Tak to je můj konec, pomyslel si.

„Ondřeji,“ ozval se mu za zády známý hlas. Už nezněl jako ševelení vánku, nýbrž jako svěží vítr.

„Proč jsi mě jen neposlechl?“ tázala se paní z mlhy, „ je ti snad zlato přednější než vlastní život?“

„Není. Jenže pokud se nevrátím do Lenory s pořádnou kopou zlaťáků...“, hlas se mu zlomil.

„Vím o tvém trápení, ale pomoci ti nemohu ... snad jedině ... Ondro, pomohu ti z téhle šlamastyky, do níž jsi se právě namočil, ale budu za to něco chtít. Máš na vybranou mezi utonutím v rašelině nebo službou v mém panství.“

„Panství? Kdo vůbec jsi?“

„Zrovna teď, když nemáš pevnou půdu pod nohama, si chceš povídat? No budiž. Věz, že mě určitě znáš. Vy horalové o mě často vyprávíte báchorky...“

Konečně Ondřejovi došlo, kdo je ta neznámá: „Gabréta!“

Vládkyně celé Šumavy se malinko pousmála. Pak ale opět zvážněla: „Ondro, služba v mé říši pro tebe nebude jednoduchá. Mnohé budeš muset obětovat. Získáš vlčí podobu a tvým úkolem bude střežit slať. Všem zbloudilcům pomůžeš dostat se ven, aniž by se jim něco stalo, ale pytláky a jiné lumpy drancující naše lesy zavedeš doprostřed slati a necháš je tam svému bídnému osudu.“

„Paní Gabréto, ale co bude s mou Rozárkou?“ hlesl Ondřej.

„ O tu se nemusíš bát, postará se o sebe,“ odbyla jej rázně Gabréta. „Abys neřekl, dovolím ti proměnit se vždy při úplňku opět ve člověka. V tu noc si dělej, co sám uznáš za vhodné.“

„Děkuji ti, Gabréto!“

Od chvíle, co Ondřej opustil Lenoru, uplynulo ve Vltavě mnoho vody. Rozárka stále čekala, až se její milý vrátí. Namísto něj se ale děvče dočkalo těch nejhorších zpráv- Ondra se ztratil v Soumarské slati a bůhví, jestli se v ní neutopil.

Mladá dívka nevěřila zvěstem a vydala se k Soumarskému Mostu. Sotva se na nebe vyhoupl naleštěný kulatý měsíc, už stála na kraji statě. Do ztichlé noci se ozvalo hlasité volání: „Ondro!“. Odpověď ale nepřišla žádná. Kdesi ze slati se ozvalo vlčí zavytí. O chvíli později se před dívkou objevil velký vlk. Rozárka zvířeti pohlédla do očí. Ty oči poznávala! Rázem jí přešel všechen strach. Vlk znovu zavyl a ve světle hvězd a měsíce se začal měnit v člověka. „Rozárko moje!“ řekl.

Matěj Randák přihodil další poleno na oheň a ohlédl se směrem ke slati. „Od té doby ve zdejších lesích žije dívka krásná jako víla a jejím společníkem je statný černý vlk. Říká se, že ochranu nad nimi drží samotná Gabréta,“ uzavřel své vyprávění. „A teď už pojďte spát, báchorek už ale bylo pro dnešek dost.“

Abyste odhalili, co zbylo z dávného příběhu šumavských slatí, musíte se vypravit po stopách Ondřeje a Rozárky do nitra Soumarského rašeliniště.

fotografie kvetouciho suchopyru

SOUMARSKÁ SLAŤ

Rašeliniště u Soumarského mostu je jedním ze soustavy vrchovištních rašelinišť, která se  rozprostírají podél Teplé Vltavy.

Narozdíl od sousedního Mrtvého Luhu bylo toto rašeliniště až do nedávné doby poznamenáno těžbou rašeliny. V jejím důsledku bylo prostředí slatě změněno natolik, že z něho vymizela řada severských druhů typických pro horská rašeliniště. Na druhé straně se odkrytý povrch vrchoviště stal ideálním útočištěm pro některé stepní druhy bezobratlých živočichů.

 Po ukončení těžby v roce 2000 přešlo rašeliniště do péče správy NP a CHKO Šumava a v současné době vrcholí revitalizace celé lokality. Návštěvníci tak mají ojedinělou možnost pozorovat šumavskou slať v ranném stádiu sukcese (neboli ekologického vývoje).

Z průchodu rašeliništěm nemusíte mít strach - v roce 2012 zde byla zřízena naučná stezka, která návštěvníky seznámí s historií slatě i s její faunou a flórou. Kde hledat tajemství z dávné pověsti, to Vám však tabule naučné stezky neprozradí.

JAK ODHALIT TAJEMSTVÍ ŠUMAVSKÝCH SLATÍ?

Prosíme Vás, abyste při cestě napříč rašeliništěm nevstupovali mimo stezky. K nalezení potřebných indicií to není nutné.

Samotný poklad se nachází mimo slať na volně přístupném místě II. zóny NP.

A

Na úvodních souřadnicích naleznete jedno ze zastavení naučné stezky. Pro běžné návštěvníky je to místo, kde se mohou seznámit s flórou vrchoviště.

Ti, kdo jsou na stopě velkého tajemství, mohou z informační tabule hravě odečíst souřadnice lokalit, kde se rádi zrdržují dva z obyvatelů rašeliniště.

Souřadnice zastavení B

N 48°54. suchopýr úzkolistý, bezkolenec modrý, sítina rozkladitá

E 13°49. vaccinium vitis - idaea, vaccinium uliginosum, eriophorum vaginatum

Souřadnice zastavení C

N 48°54. rašeliník hnědý, vlochyně bahení

E 13°50. carex rostrata, betula pubescens

B

Stálými obyvateli šumavských rašeliništ jsou ještěrky. Jednu z nich můžete vidět zde.

Pokud si ji dobře prohlédnete, určitě si všimnete, že její zubatý hřbet tvoří čtyři propojené úseky. Ne náhodou tak ze hřbetu můžete odečíst čtyři jednociferná čísla (tj. od 0 do 9), která Vám dají dohromady čtyřčíslí ABCD (čtěte od hlavičky k ocásku).
Dívejte se pozorně, A a D jsou nenulová čísla.

C

Zatímco v noci patří slatě vílám a bludičkám, přes den nad nimi pořádají své reje pestrobarevní motýli. Jeden z nich usedl na souřadnicích třetího zastavení. Pozorně si prohlédněte jeho křídla. Prozradí vám čtyřčíslí EFGH (čtěte od levého horního křídla proti směru hodinových ručiček).

D

Prozradili Vám motýl a ještěrka svůj kousek tajemství? Pak už Vám nic nebrání vydat se za dalším tradičním obyvatelem šumavských rašelinišť. Je to střevlík ménetriesův. Nový výpočet finále platný od srpna 2016 (stačí Vám pouze ještěrka a motýl ) N48 5A.B1E E013 4F. EFA

Ten náš je pěkný macek a leze po kmeni břízy na souřadnicích:

N 48°5A.BCD

E 13°4E.FGH

(součet cifer ABCDEFGH je 43)

Našli jste střevlíka? Pozorně si ho prohlédněte. Na svých krovkách Vám nese šestičíslí UVWXYZ (jednotlivé číslice jsou opět čísla od 0 do 9, čtěte zleva)

E

Pokud Vám střevlík pošeptal to, co věděl, můžete se už vydat rovnou za velkým Tajemstvím šumavských slatí. Kam? No přece sem:

N 48°54.UVW

E 13°49.XYZ

Bojíte se, že utonete v rašelině či v nejasnostech? Pak vězte, že ciferný součet indicií ABCDEFGH je 43 a ciferný součet indicií UVWXYZ je 32.

Stojíte před velkým tajemstvím a nevíte, kterak se mu dostat na zoubek? Pak se neostýchejte použít nápovědu!

banner

PÁR DOBRÝCH RAD NA ZÁVER

* Za tajemstvím Šumavských slatí můžete vyrazit třeba vlakem. Zastávka Soumarský most se nachází nedaleko začátku naučné stezky..
* Motorizovaní lovci si pro ustájení svých ořů mohou využít plácek u železniční zastávky Soumarský most.
* Samotný poklad se nachází už mimo rašeliniště. Je snadno dostupný z volně přístupné cesty.
* Od rašeliniště můžete pokračovat po zelené značce podél Teplé Vltavy. Po chvíli dojdete k pěkné lávce, za kterou pokračuje cesta do nedaleké osady Dobrá. Ta je pozoruhodná svou unikátní lidovou architekturou.
*

Stezka přes rašeliniště je z důvodů ochrany přírody přístupná jen sezónně. V období, kdy bude stezka uzavřena, bude uzavřena i tato geocache. Proto prosím respektujte upozornění umístěná u vstupu na chodníček. Děkujeme za pochopení!

Cestu plnou samých krásných překvapení Vám přejí Píďalky a PaW

O POKLADU

*

Cílem této cache není zahltit Vás spoustou informací o slatích, ty si ostatně můžete sami přečíst na naučné stezce, dohledat na internetu či vyčíst v literatuře. Chceme, abyste se trochu zamysleli pri kazde vasi ceste do prirody. Na chvili se zastavili uprostred lesa, na louce nebo u potoka a zaposlouchali se do zvuku kolem vas, pozorovali svet prirody, nadechli se a ucitili, jak voni a jaké příběhy vypráví. Chceme, abyste vy sami poznali, jak nazev cache napovida, tajemstvi sumavskych slati a nejen jich.

*

První verze "Tajemství Šumavských slatí" vznikla pod taktovkou Píďalek už na jaře roku 2010. Revitalizované rašeliniště tehdy bylo třetí zónou NP.

Kvůli plánům na změnu režimu ochrany a na vybudování naučné stezky byla po konzultaci s pracovníky správy Národního parku odložena publikace pokladu na neurčito.

*

Po dokončení úprav rašeliniště bylo pojetí celé geocache přizpůsobeno novým podmínkám tak, aby lovci zbytečně nepoškozovali okolí a zároveň aby nemuseli hledat schránku na těch nejexponovanějších místech.

V létě roku 2012 bylo "Tajemství šumavských slatí" konečně otevřeno pro lovce.

Additional Hints (Decrypt)

WRFGREXN - yrmr cb genzh ynixl
ZBGLY - frqv cbq fgevfxbh
FGERIYVX - fyhfv zh gb an oermbir xher, qbyr
GNWRZFGIV - Ivqvf iyxn? Wrzar ub cbuynq mn hpurz, mnfvzerw ub cbq phznxrz n hepvgr mwvfgvf, pb hxelin...

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.