12.7.2011 byla keš po krádeži obnovena.
19.9.2012 byla keš po krádeži obnovena.
26.2.2021 byla keš po krádeži obnovena,adoptována a obnovena.
Velký dík za dlouhou a dosavadní existenci patří posterix
Pšovka je melnické predmestí ležící v míste kde se rícka Pšovka vlévá do reky Labe. Už ve stredoveku tady bylo vhodné místo pro obchodní prístav, který je tu dodnes.
Archeologické nálezy dokazují dávné osídlení v míste Certovské ulice vedoucí k Labi. V této ulici už tehdy stál kostel svatého Vavrince u kterého roku 1264 rytír Smil z Cítova a Pavel z Luštenic nechali postavit klášter pro mnichy rádu svatého Augustina. Pro spásu svých duší darovali klášteru také svuj dedicný majetek - pole a pastviny, prívoz pres Labe, mlýn a další majetek. Darování majetku klášteru potvrdil v roce 1268 ceský král Premysl Otakar II.
Kolem kláštera vznikla vesnice Pšovka pro kterou se brzy vžil zkomolený název Šopka, který se neoficiálne používá dodnes.
Klášterní majetek se zvetšoval darováním a odkazy zejména od okolních šlechticu i od melnických meštanu. Zvetšování majetku casem vedlo ke sporum mezi mestem a klášterem – v roce 1373 rešila majetkový spor královna Eliška a druhý velký spor rozhodla roku 1402 královna Žofie. Tento spor se týkal výnosu z krcem a z obchodování v okolí kláštera v dobe kolem svátku svatého Vavrince, což byla tehdy velká událost která sem pritahovala mnoho poutníku. Už tenkrát šlo o peníze až v první rade. :-)
V dobe husitských válek klášter zanikl roku 1421 kdy se Melnictí pridali na stranu husitu (hlavne ze strachu o svuj majetek) a že to myslí uprímne dokázali vypálením kláštera. Po skoncení husitských válek byl klášter obnoven v roce 1453. Klášter znovu získal pozemkový majetek, nejen na Pšovce ale i v okolí, i když menší než drív.
Z roku 1530 pochází vzácne zachovalý obraz namalovaný na drevené desce od neznámého mistra podepsaného I. W. Klecící rytír je patrne donátor (sponzor) který pro spásu své duše daroval klášteru nejaký majetek a nechal se zvecnit na obraze vedle Ježíše a Smrti. Dnes obraz není v kostele ale je v Galerii a muzeu litomerické diecéze.
Majetkové pomery kláštera se výrazne zlepšily za prevora Fridricha z Michalovic, rídil klášter v letech 1560 až 1593. Zrejme to byl dobrý manažer. Mimo jiné založil u kláštera novou vesnici nazvanou po nem Michalovice. Vesnice byla rozložená podle cesty od kláštera smerem k Libechovu. Michalovice pozdeji splynuly s Pšovkou, presto ješte v roce 1766 je popsána zdejší hospoda Certovka jako hospoda v Michalovicích.
V Michalovicích a na Pšovce se usazovali klášterní poddaní venující se remeslum a obchodu, což se nelíbilo melnickým meštanum kterí v nich videli konkurenci. Stežovali si až u císare že se u kláštera obchoduje ke škode mesta, zejména se solí (to byla tehdy velmi výnosná komodita) a s dalším zbožím, takže kupci nejezdili do kopce na Melník ale radeji obchodovali dole na Pšovce. Dlouholeté spory musel rešit i císar Rudolf II. – roku 1604 dal Melnickým za pravdu a narídil prevorovi kláštera aby ukoncil své podnikatelské aktivity. Tohle narízení ovšem nemelo výraznejší úcinek, protože už tenkrát byla vidina zisku silnejší než královské narízení a tak za nekolik let si to Melnictí s klášterem vyrídili po svém.
V roce 1611 byl klášter necekane prepaden a zpustošen melnickými vojáky, práve naverbovanými odvedenci. Dochovaly se o tom záznamy z pozdejšího vyšetrování a zápis v pametní knize kláštera. Tehdejší prevor Caribdius vydrancování kláštera popsal temito slovy:
„Práve uplynulého roku 1611 dne 17. února byl klášter sv. Vavrince, ležící pod Melníkem, nekrestansky a strašne ozbrojenou rukou prepaden ruznou nevázanou verbeží (v originále Gesindl) kterou mesto poslalo k odvodu. Klášter byl obsazen, vyplundrován, všechno, co uvideli, rozbili, prastaré oltáre rozsekali na kusy. Nejsvetejší svátost i se schránkou odnesli a roztloukli, mnoho vzácných svatých ostatku pošlapali, hroby mrtvých otevreli, tela vytáhli, ozdoby a klenoty, které na nich nalezli, si vzali s sebou a tak bez príciny recený chudý klášter do základu znicili a zpustošili, že by se kamení slitovalo"
Tato událost je zobrazena na medirytine, jejíž originál byl bohužel z archívu ukraden, dochovala se naštestí alespon její fotokopie.
Celá událost byla dukladne vyšetrována a dochovaly se zápisy výpovedí ocitých svedku. Melnický rychtár Jan Husák pri vyšetrování dne 12. ríjna 1612 vypovedel:
„Viním spolecne tyto prítomné Matyáše Zvonarového a Jana, syna Adama Ruže, jinak Koláre, kterak léta 1611 v ctvrtek první v poste, 17. dne februari, jsouce od Vašich Milostí za hejtmany a vudce nad soldáty, kteríž jsou z mesta tohoto Melníka vedle snemovního svolení do mesta krajského Litomeric nad Labem vysláni byli, narízeni a jim týž lid pod správu sveren s takovým pritom od Vašich milostí porucením a napomenutím, aby žádnému jak na zdraví, tak i na statku neškodili a neubližovali, nýbrž majíce za svou službu jistou mzdu a záplatu, a dá li jim kdo co z lásky a dobré vule, na tom prestávali. Oni pak proti Pánu Bohu Všemohoucímu, proti rádu a právu nenáležite, nešlechetne a nekrestansky, mocí a kvaltem klášter sv. Vavrince ležící pod Melníkem spolu s pomocníky a jinými soldáty vybili, vytloukli, zplundrovali a v nem všeckna okna, oltáre, kruchtu a hroby, v kterých od mnoha let mrtvá tela poctivých lidí odpocívaly, poloupali a potloukli, vornáty a jiná roucha posvátná, nádobí cínové, muškety, rucnice, pistole a sumou všeckno, k cemu prijíti mohli, pokradli, pobrali, vydrancovali a pryc z kláštera vynesli i také víno z suduv v sklepích vytocili a vypili."
Tehdejší hejtman melnického panství Matyáš Lvovický ze Lvovi vypovedel:
„ … vloupali se do pokojuv vlastních pana prevora vokny, jak volovo z voken, tak cínové nádobí, rucnice všecky i jiné zbrane, též povlaky, šaty a sumou všecko, co pobrati a unésti mohli, pobrali a pryc odnesli."
Dále vypovídá, že vojáci požadovali od prevora peníze ( „fedrunk")a že „jsou se o to nejvíce starali, jak by pana prevora zabíti mohli" , což by jiste ucinili, kdyby jej hejtman nebyl nekolik týdnu skrýval na melnickém zámku, nacež jej oblékl do svých šatu a poslal do bezpecí do Bíliny k Vilémovi mladšímu z Lobkowitz.
Pokud jde o hlavní puvodce prepadení kláštera, mlynár Martin Goliáš byl v Roudnici obešen, zatímco Kolárovi a Zvonarovi se podarilo uprchnout z vezení. Kolár byl však chycen a odsouzen k lámání kolem a upálení, ale vykoupil se penezi (nakradenými v kláštere?!). Také další pachatelé v následujících letech platili pokuty k nimž byli odsouzeni.
Klášter pak byl postupne opravován, pracovali v nem truhlári, sklenár, zedníci a tesari, po 40 týdnu. Byly také opraveny rozbité a rozházené náhrobní kameny na hrbitove, strecha na kostele a mnoho dalšího. Opravy a vylepšení pokracovaly až do roku 1618.
Stavovském povstání v r. 1618, bitva na Bílé hore r. 1620 a následující tricetiletá válka prinesla klášteru mnoho nesnází. Mnohokrát tudy procházeli vojáci, byli tu Sasové, pak nekolikrát Švédové. Mniši v té dobe opoušteli klášter a ukrývali se v bezpecí. Po tricetileté válce byl klášter obnoven, prestavován a vylepšován. Predválecný pozemkový majetek zustal klášteru ve stejném rozsahu. V roce 1717 se uvádí v kláštere 17 mnichu.
V 18. století klášter docela prosperoval. Sice se znovu objevili spory kláštera s mestem Melník o provozování remesel a obchodu na Pšovce a s melnickým panstvím o právo lovu a rybolovu v Labi a rícce Pšovce, presto klášter bohatl a mniši si tam žili pohodlne a spokojene. To ale skoncilo, když v roce 1780 zacal vládnout císar Josef II., který se rozhodl mnoho klášteru zrušit. V roce 1785 prišel na radu i tento klášter na Pšovce. Osazenstvo kláštera sice dosáhlo nekolika odkladu, ale nakonec 26. cervna 1789 byl klášter definitivne zrušen. Klášterní kostel však zrušen nebyl, protože byl zároven kostelem farním pro Pšovku a okolí. Komise sepsala majetek kláštera, pro zajímavost se napr. v seznamu uvádí 231 kusu obrazu a 1414 knih. Z 12. reholníku zustali jen dva pro kostel – farár a jeho pomocník. Ostatní byli prideleni do ruzných klášteru po Cechách.
Klášterní statek ve verejné dražbe koupili Lobkowiczové a pripojili jej k melnickému panství a rodine Lobkowiczu patrí dodnes. Tedy s prestávkou mezi roky 1948 až 1989, kdy jim klášterní budovy komunisté ukradli a bylo tam ucnovské stredisko. Dnes je klášter prázdný a jeho budoucnost je nejasná.
Pri povodni v r. 2002 byl klášter i kostel zaplavený. Pri následných opravách byly v kostele objeveny gotické stavební prvky a byla prozkoumána krypta pod podlahou kostela. V krypte jsou uloženy drevené barokní rakve vystlané hoblinami s mrtvolami mnichu. (visit link) Všechno bylo znacne poškozeno pri povodni. Kostel je otevrený jen v nedeli pri bohoslužbách a vyjímecne obcas pri Dnech evropského dedictví.
Zdroj informací:
> Melník - Pšovka, sborník vydaný mestem Melník v roce 2004, sestavila Renata Špacková
> Stránky archeologického ústavu: (visit link)
Kudy a jak na kešku:
Nejbližší možnost parkování je prímo v Certovské ulici pred kostelem
Odtud je videt gotické okno zobrazené na rytine z r. 1611. Vpravo, smerem k Labi je malá stavba. Je to barokní márnice, kolem kostela byl kdysi hrbitov.
Keš je kousek stranou, presto budte opatrní, prece jen je to ve meste a vždycky muže jít nekdo místní kolem v nevhodnou chvíli.
Abyste se u úkrytu zbytecne dlouho nezdržovali použijte nápovedu.
Schránka je dost malá, obsahuje jen logbook, tužku jako stálý inventár.
This cache is dedicated to the memory of the 400-year-old event that shaped the history of the town Melnik.
Psovka Melnik is a suburb located in the place where empties the Psovka river into Elbe river. Already in the Middle Ages there was a suitable location for a trading port, which is here today too.
Archaeological discoveries show the ancient settlement at Certovka street (Devils street) leading to the Elbe. In this street many years ago then was a church of St. Lawrence in which the year 1264 knight Smil of Citov and Paul from Lustenice had built a monastery for monks of St. Augustine. For the salvation of their souls have donated a monastery also has its inherited estate - the fields and pastures, a ferry across the Elbe River, a mill and other assets. Donating property of the monastery in 1268 confirmed the Czech King Premysl Otakar II.
Around the monastery be founded village Psovka for which you soon being called the garbled name of Sopka, which is loosely used today.
During the Hussite wars the monastery ceased to exist, he burn 1421. After the Hussite wars the monastery was restored in 1453, Monastery regained landed property, not just Pšovce but also around, although less than before.
From 1530 comes rarely preserved picture painted on a wooden board by an unknown champion signed IW kneeling knight is probably the donor (sponsor) for the salvation of his soul donated a monastery property, and was immortalized in the picture next to Jesus, and Death. Today the picture is not in church but in gallerie and museum Litomerice.
Financial circumstances of the monastery were significantly improved when Prior Frederick of Michalovice drove in a monastery from 1560 to 1593. Apparently it was a good manager.
Around the monastery settled monastic subjects dedicated to crafts and trade, which disliked melnickým townspeople who saw them in competition. Complained to the emperor that is at the monastery traded to the detriment of the city, especially with salt (if it was a very profitable commodity), and other goods, so that buyers did not go up the hill to Melnik but instead traded down to Pšovce. Longstanding disputes had to deal with Emperor Rudolf II. - In 1604, he Melnickým for truth and prior of the monastery ordered to cease their business activities. This regulation, however, no significant effect because it had been the vision of a stronger profit than by royal decree, and so for several years, the monastery's Melnictí accomplish on their own.
In 1611 the monastery was unexpectedly attacked and devastated melnickými soldiers being recruited conscripts. Preserved on the records of investigations and subsequent inclusion in a commemorative book of the monastery. Prior Caribdius then plundered the monastery described in these words:
"We ended 1611 on 17 February the Monastery of St.. Lawrence, lying under Melnik, and terribly unchristian armed hands of unbridled attacked various vermin (originally Gesindl) sent by the city for payment. The monastery was occupied, despoilment, everything they saw, broke, an ancient altar, cut them to pieces. Blessed Sacrament and took the box and smashed, many precious relics of the saints trodden, the graves of the dead opened the body went up, ornaments and jewelry found in them, they took with them and thus no cause stated in the foundations of a poor monastery destroyed and vandalized, it would the stone was moved with compassion "
This event appears on the copperplate, whose original was stolen from the archives, unfortunately, luckily, survived for at least a photocopy.
As regards the main originator of the monastery raid, Martin Goliath in The town Roudnice was hanged, while Kolar and Zvonar escaped from jail. Kolar but was caught and sentenced for breaking around and burned, but redeemed with money (nakradenými in a monastery?). Also, other offenders in the years to pay the fine to which they were convicted.
Revolt in 1618, the Battle of White Mountain in 1620 and following the Thirty Years War brought a lot of trouble the monastery. Many times, walked the soldiers were the Saxons, then few Swedes. Monks at the time of leaving the monastery and hid in the safe. After the Thirty Years War, the monastery was restored, remodeled and improved. Prewar landed property remained in the monastery of the same size. In 1717, states in the monastery of 17 monks.
At 18 century monastery quite prosperous. While disputes are rediscovering the monastery town of Melnik with the operation of trade and crafts and the Pšovce melnickým estate on the right of hunting and fishing in the river Elbe and Pšovce, but becoming wealthy monastery and the monks have lived there comfortably and happily. But this ended when in 1780 he began to rule by the Emperor Joseph II. Who decided to cancel many monasteries. In 1785 came the even that the monastery Pšovce. The occupants of the monastery has made several postponements, but eventually the 26th June 1789 the monastery was finally abolished. The monastery church, not however, was canceled because it was also the parish church for Pšovka and surroundings. The Commission has written the monastery property, for interest, for example, the list provides 231 units of paintings and books in 1414 units. 12th Only two monks remained at the church - pastor and his assistant. Others were assigned to different monasteries in Bohemia.
Monastic estate at public auction bought Lobkowicz and joined it to domain and melnickému Lobkowicz family are today. Therefore, with a break between the years 1948 to 1989, when the communists stole the monastic buildings . Today the monastery is empty and its future is uncertain.
During the flood in 2002, the monastery and the church flooded. In the subsequent repairs were discovered in a Gothic church building elements were examined and the crypt beneath the church floor. In the crypt are stored baroque wooden coffin shavings strewn with corpses of monks. (visit link) Everything was greatly damaged during the flood. The church is open only on Sundays for worship and sometimes in extraordinarily European Heritage Days.
How find the cache:
Nearest parking is directly in front of the Church on Certovska Street
Here you can see the Gothic window displayed on the engraving of the year 1611th
The cache is a short distance away, but be careful, it's still in town and can always go to someone local about the wrong moment.
Do not search for too long, use the help.
Box is small enough, provided with a wire handle, includes a logbook, pencil as permanent fixtures. Insert, please, just perhaps TB and GC. or CWG (a replacement the CWG for CWG). Newcomers encourages you to review the rules as to these items treats.