Skip to Content

<

PSP

A cache by VasaM Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 12/18/2011
Difficulty:
3.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato kes je obycejna mysterka, jakych je vsude spousta. Presto doufám, ze vas bude bavit. Samotne misto sice nesouvisi s tematem, ale pri logovani aspon budete mit klid...

Dne 26. 3. 2018 byla kes presunuta. Je nutne znovu vypocitat souradnice!

PSP neboli Periodicka Soustava Prvku ci periodicka tabulka prvku, nebo take Mendelejevova tabulka je usporadani vsech chemickych prvku v podobe tabulky podle jejich rostouciho protonoveho (atomoveho) cisla, seskupene podle jejich cyklicky se opakujicich podobnych vlastnosti. Ridi se periodickym zakonem, ktery roku 1869 publikoval Dmitrij Ivanovic Mendelejev - Mendelejev seradil prvky podle rostouci hmotnosti jejich atomu. Dnes je znamo, ze nektere lehci prvky jsou az za tezsimi (jod stoji za tellurem). Proto roku 1913 Henry Moseley opravil periodicky zakon podle rostoucich protonovych cisel.V soucasne dobe je v tabulce 117 znamych prvku, z nichz 94 se prirozene vyskytuje na Zemi, zbyle byly pripraveny pouze umele a nemaji zadny stabilni izotop.

V soucasne dobe mame nekolik typu tabulek:
  • Kratka tabulka - skupiny A a C jsou dohromady
  • Dlouha tabulka - klasicka, nejcasteji pouzivana (lanthanoidy a aktinoidy jsou oddelene)
  • Velmi dlouha tabulka - lanthanoidy a aktinoidy jsou vmezereny mezi s-prvky a d-prvky
  • Mendelejevova tabulka - zavedl Dmitrij Mendelejev v roce 1869 s Lotharem Meyerem
  • Wernerova tabulka - zavedl Alfred Werner v roce 1905 na zaklade tabulky Mendelejevovy
Dlouha tabulka
Historie:

Objev periodicke tabulky umoznil italsky chemik Stanislao Cannizzaro (1826-1910), ktery v roce 1858 publikoval soubor zmerenych atomovych vah (nyni znamych jako relativni atomova hmotnost) sedesati prvku, ktere byly tehdy znamy. Serazeni prvku podle vzrustajici relativni atomove hmotnosti odhalilo pozoruhodne opakovani chemickych vlastnosti v pravidelnych intervalech. Toho si vsiml v roce 1864 anglicky chemik John Newlands (1838-1898), avsak jeho "zakon oktav" mu neprinesl nic nez vysmech. Dmitrij Ivanovic Mendelejev (1834 az 1907) ucinil v zasade tentyz objev o pet let pozdeji. To, co Mendelejev vykonal, bylo vsak mnohem vyznamnejsi, takze je plnym pravem povazovan za praveho objevitele periodicke tabulky on.
Mendelejevova periodicka tabulka prvku nebyla prvnim pokusem sestavit prvky podle nekterych jejich vlastnosti. Historicky prvni dolozenou tabulku pochazejici z roku 1772 vytvoril Louis-Bernard Guyton de Morveau. Zahrnovala chemicky jednoduche latky a pouzil ji Antoine Lavoisier. Roku 1857 publikoval Jean-Baptiste Dumas zakladni periodickou tabulku, ktera obsahovala 32 prvku v osmi sloupcich, ktere poukazovaly na jejich spolecne vlastnosti.
Roku 1862 usporadal Alexandre-Emile Beguyer de Chancourtois poprve prvky podle vzrustajici relativni atomove hmotnosti. Podobne prvky umistil stejnym smerem a vytvoril tak sroubovicove usporadani prvku.

Sroubovita tabulka

Roku 1864 publikoval Lothar Meyer tabulku mocenstvi pro 49 tehdy znamych prvku a jeste v temze roce publikoval take William Odling svou temer spravnou tabulku se 17 svislymi sloupci, do ktere zahrnul 57 prvku.
Roku 1869 formuluje Dmitrij Ivanovic Mendelejev periodicky zakon a ruzne formy periodicke tabulky, ktera obsahovala 63 prvku. O dva roky pozdeji Mendelejev upravil a zlepsil svou periodickou tabulku a predpovedel objev 10 prvku - dnes zname jako Sc, Ga, Ge, Tc, Re, Po, Fr, Ra, Ac a Pd. Z techto prvku popsal s udivujici predvidavosti Sc, Ga Ge a Po. Pro neobjevene prvky nechal Mendelejev v tabulce misto a postupem casu se vsechna volna mista, ktera v tabulce nechal, zaplnila nove objevenymi prvky.

Co vse tabulka obsahuje:

I ty nejobycejnejsi tabulky obsahuji znacku (symbol) prvku (ta se odvozuje od jeho latinskeho nazvu), jeho protonove cislo a samozrejme latinsky nazev. Tabulky ovsem krome znacky a protonoveho cisla a dalsich dulezitych udaju obsahuji take jeste cesky nazev prvku, relativni atomovou hmotnost (s ruznou presnosti), elektronegativitu, oxidacni cisla, skupenstvi prvku, radioaktivitu prvku, cislo sloupce a rady, do ktere prvek patri, rozdeluji prvky na kovy, polokovy a nekovy, tridi prvky do skupin podle podobnych vlastnosti a jeste spoustu dalsich veci...

K cemu je to dobry:

Znacka (symbol): Odvozuje se od latinskeho nazvu prvku (pr. Plumbum -> Pb, Silicium -> Si), neexistuji dva prvky se stejnou znackou. Znacka prvku se sklada z jednoho nebo dvou pismen, pricemz prvni je VZDY VELKE (Cu,Zn,H,O).
Protonove cislo: Urcuje pocet protonu v jadru, neexistuji dva ruzne prvky se stejnym protonovym cislem. Hodnota je od 1 (H-vodik) po ? (vedci objevuji stale nove prvky, ale ty se v prirode nevyskytuji)
Cesky nazev prvku: Co dodat, snad jen, ze ne vsechny prvky maji svuj cesky nazev.
Latinsky nazev prvku: Proste latinsky nazev prvku.
Relativni atomova hmotnost: Hmotnost 1 molu prvku.
Elektronegativita: Je mira schopnosti atomu pritahovat vazebne elektrony.
Oxidacni cislo: Definuje soucet pozitivnich a negativnich naboju v atomu.
Skupenstvi prvku: Udava se pri 20°C. Mame tri: pevne, kapalne a plynne.
Kovy: Vetsina prvku. Zabiraji pravou a stredni cast tabulky. Je jich 86. Patri sem treba Li,Mg,Y,Zr,Os,Rh,Uun,Cd,Tl,Md
Polokovy: Nejmensi cast prvku, oddeluje kovy od nekovu. Zname jich 9. Patri sem B,Al,Si,Ge,As,Se,Sb,Te,At
Nekovy: Zbytek prvku umistenych vpravo (vyjimku tvori H-vodik umisteny na druhe strane s protonovym cislem 1), v tabulce jich nalezneme 16. Patri sem treba He,F,Br,Kr,Rn,C,P,Ar,P,I
Skupiny prvku: Prvky se mohou rozdelit do 8 zakladnich skupin:

  • Alkalicke kovy - najdeme je ve sloupci I.A, patri sem Li,Na,K,Rb,Cs,Fr
  • Vzacne plyny - najdeme je ve sloupci VIII.A, patri sem He,Ne,Ar,Kr,Xe,Rn
  • Kovy alkalickych zemin - najdeme je ve sloupci II.A, patri sem Ca,Sr,Ba,Ra
  • Halogeny - najdeme je ve sloupci VII.A, patri sem F,Cl,Br,I,At
  • Chalkogeny - najdeme je ve sloupci VI.A, patri sem O,S,Se,Te,Po
  • Triada zeleza - najdeme je ve sloupci VIII.B ve 4 periode (rade), patri sem Fe,Co,Ni
  • Lehke platinove kovy - najdeme je ve sloupci VIII.B ve 5 periode (rade), patri sem Ru,Rh,Pd
  • Tezke platinove kovy - najdeme je ve sloupci VIII.B ve 6 periode (rade), patri sem Os,Ir,Pt
(zdroj: owner + Wikipedia)
Kes najdete na:
In-16_90_92_15_7_92-Rb-58_57-Re_He-34_23_68_10
Cl-16_90_92_15_7_92-Ca-58_57-F_Mo-23_39_6_1_8_105_10
_znamena mezeru mezi pismeny a cisly v zadani souradnic
-znamena mezeru mezi slovy a cisly ve vylustenych souradnicich

Hodne stesti pri lovu preje 23_33_95.


Prosim ohodnotte moji kes

Listing verze 1.3; 28. 3. 2018

Additional Hints (Decrypt)

23_53_14

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

474 Logged Visits

Found it 442     Didn't find it 15     Write note 6     Needs Archived 1     Temporarily Disable Listing 2     Enable Listing 2     Publish Listing 1     Needs Maintenance 1     Owner Maintenance 4     

View Logbook | View the Image Gallery of 8 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.