Zenklava City (prvni Zenklavsky geo poklad)
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Zenklava - (prvni Zenklavsky geo poklad)
Tato keška se nachází na zacátku obce Ženklava, ve výšce 335 m.n.m
- budu moc rád když priložíte nejaké fotky
O keši : Lilly kafe doza
Prístup :
-štramberk - retencní nádrž (od Štramberka)
-ženklava
Ženklava :
Obec Ženklava (336 m.n.m.) se rozkládá v údolí podél potoka Sedlnicky. Vesnice se táhne severojižním smerem po obou stranách silnice vedoucí ze Štramberka do Verovic v délce více než tri kilometry. Údolí na severu vévodí památná hora Kotouc (nem. Ölberg, 539 m.n.m.), jižní strana je otevrena ve smeru na Verovice a Morkov. Na jihovýchode spatríme hreben Pekla (nem. Höllenberg, 603 m.n. m.), který tvorí hranici s Lichnovem. Na západe je údolí ohraniceno vrchem Hlásnicí (nem. Wachberg, 561 m.n.m.), který sousedí s obcí Životice.
Název obce se vyskytuje v následujících formách : - cesky : 1482 - 1524 a 1893 Ženkleb, od 1517 Ženklava, ale 1590 ves Ženklaby, 1771 Zinklow, 1791 - 1846 Ženklav, 1798 Zenke, 1815 - 1816 Žinklow, Žinglawa, 1847 Zenklawa. nemecky : 1567 Senfflaben, 1598 Senftlawen, Sanftlawen, 1589 - 1945 Senftleben, 1720 Sankaw. latinsky : 1411 Zenklab, 1442 de Senftleben, 1478 Zensclab, 1771 Senischlebin (?). nem. : 1718 Senfzleben.
Založení vsi spadá nejspíše do 13. století, kdy vzniká i rada okolních osad. První písemná zmínka o Ženklave se objevuje v listine pana Lacka z Kravar z roku 1411 na odúmrt pro vsi štramberského panství. Tenkrát se obec psávala Ženklab a byla ceská. Štramberské panství patrilo pánum z Kravar do roku 1434, kdy zemrel poslední mužský potomek Jan z Kravar. Po nich zdedili Štramberk pánové z Cimburka a v pozdejších letech hrad vystrídalo nekolik majitelu.
Pozdeji príslušela k panství fulneckému, ale po jeho rozdelení v roce 1584 byla osada pripojena ke Kunwaldu. Roku 1588 Jan Balear Centrýš z Kysuberka prodal vesnici Rybí a osadu Ženklab za 5.600 zl. mestu Nový Jicín. U novojického panství setrvala ves až do konce feudalismu. Pocátkem 16. století byla osada znicena živelnou pohromou a velice zpustla. Došlo však k jejímu novému osídlení. Novými osadníky byli Nemci, pravdepodobne z Fulneku a okolí, kterí byli nekatolíci. Za tricetileté války byla vesnice casto plenena císarskými a protestantskými vojsky a 21. února 1624 ji vypálili Poláci. Poté byla znovu osidlována hlavne nemeckým obyvatelstvem.
Koncem 17. století mela obec 1 fojta, 33 sedláku, 1 zahradník, jenž konal peší robotu, 2 mlynáre (bez roboty), 21 domkaru a obecního kováre (bez roboty). Ve ctyrech lhutách odvádela rocne poplatky v celkové váši 59 zl. 58 kr. 1 a pul denáru, 44 slepic (nebo jedna po 6 kr.=4 zl. 24 kr.), 13 hus (jedna po 12 kr.=2 zl, 36 kr.), 7 3/4 kopy vajec (jedna kopa po 15 kr.= 1 zl. 56 kr. 3/4 den.). Mlynár za to, že nekrmí prase pro vrchnost platil 1 zl. 10 kr., fojt dovážel vrchnosti rocne 3 becky (desetivedrové) vína, obec (robotníci) rovnež 3 becky. Poddaní ze Ženklavy robotovali pri dvore tamovském u Štramberka. Jezdili pro panské dríví do lesa a dováželi potraviny do jezuitského konviktu v Olomouci.
Additional Hints
(Decrypt)
h cbgbxn i xberarpu fgebzh