Židovský hrbitov Traditional Geocache
Sopdet Reviewer: Archivace listingu keše
Sopdet Reviewer - Reviewer pro ČR (především kraje Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský)
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Terén je zde mírný, nedaleko se nachází starý lom, kde se težilo kamení. Bohužel je již zavrený ale mužete se tam jít také podívat je to zajímavý úkaz. Další památkou nedaleko je hrad Angerbach, kde je též ukrytá keška z mojí série "Poznávejte naše mesto a okolí" preji príjemnou procházku :D
Židovská obec existovala v Kožlanech v 17. - 18. století, v 1. polovine 19. století pro nedostatek rodin zanikla.
Židovské osídlení je tu doloženo pred rokem 1672 a pravdepodobne okolo roku 1700 byl založen zdejší židovský hrbitov. Vrchnost v Kožlanech byla tehdy nepríliš tolerantní a vykázala pro nej opovrhované místo asi 2 km od obce. Nachází se na tzv. Šibenicním vrchu v sousedství nekdejšího popravište. Na ploše hrbitova, ohrazené dochovanou zdí, je nekolik desítek náhrobních kamenu starých i novejších. Po zániku obce v Kožlanech prešel hrbitov do užívání židovského obyvatelstva v nedaleké Kuzové a pohrbívalo se tu až do roku 1940.
Obec Kožlany je prvne zminována v souvislosti s majetkovou smenou za vlády Václava I. ve 13. století. Ten venoval vesnici klášteru v Plasech, pak si to všal rozmyslel a v roce 1239 vymenil obec zpátky za jinou. Jeho syn Premysl Otakar II. sem také rád jezdíval a vystavel tu lovecký zámecek a dvur. Pozdeji se tento majetek dostal do šlechtických rukou a dnešní pojmenování nese obec po Otovi Kožlanském z Kožlan, který tu se souhlasem krále Jana Lucemburského vysadil mestecko. To si však na mestská práva muselo pockat až do doby Karla IV. (1351). Další práva získaly Kožlany za vlády Vladislava Jagelonského. Pozdeji patrily Kožlany ke hradu Týrov na Berounce.
Zbytky tvrze pana Kožlanského se do dnešní nacházejí na ostrohu nad soutokem Studeného nebo Hrádeckého potoka - jsou zde pozustatky základu, príkopu a valu hrádku (také zv. Angerbach). Farní kostel sv. Vavrince je prvne zminován v roce 1384, v 18. století byl však radikálne zbarokizován. Presto dosud nalezneme v jeho interiéru stopy dávné minulosti - v presbytári byly objeveny fragmenty gotických maleb z konce 14. století. Zarízení kostela pochází vetšinou z 18. a 19. století, barokní bocní oltáre sem byly preneseny ze zrušeného kláštera dominikánu v Plzni.
V Kožlanech byla již od 18. století velmi silná tradice lidového hrncírství, v dome cp. 299 je dochována unikátní technická památka - hrncírská pec z 1. poloviny 18. století.
V budove bývalé školy vedle kostela bylo v roce 1946 zrízeno muzeum. Mimo jiné se zde pripomínají dve významné osobnosti kraje. Sochar Václav Levý (1820 - 1870) do této školy chodil jako díte, když se do Kožlan jeho rodice prestehovali. Ucil se potom truhlárem, ale místní farár se ho ujal a opatril mu prístup do kláštera v Plzni, odkud pak už vedla (sice ponekud klikatá) cesta k socharství. Autor rady zajímavých soch se stal ucitelem Josefa Václava Myslbeka, zakladatele moderního ceského socharství. Pametní deska byla na budovu školy umístena šest let po jeho smrti.
Druhý ceskoslovenský prezident Edvard Beneš (1884 - 1948) je zdejším rodákem. Po vzniku samostatného státu v roce 1918 byl nejprve ministrem zahranicí a od roku 1935 prezidentem. Na protest proti Mnichovské dohode odstoupil a od zacátku války vedl exilovou vládu v Londýne. Po prevzetí moci komunisty v únoru 1948 odstoupil znovu a krátce poté zemrel.
Additional Hints
(Decrypt)
I cnermh cbq xnzrarz, cerq ueovgbirz