Náš život je plný predvídatelných
událostí, ale obcas se o své místo na slunci hlásí i události,
které se nedají cekat, nemužeme se na ne pripravit a
nedokážeme je ani ovlivnit. Jako treba smrt otce a syna pri
dvou dopravních nehodách, mezi nimiž uplynul víc než rok
casu. Náhodou ale oba zemreli rukou toho samého ridice.
Jako vše, co si lidé neumejí vysvetlit, se i náhody staly
predmetem vedeckého bádání. Jak a proc dochází ke zretezení
událostí, které by v tomto poradí a ve vzájemné souvislosti vlastne
vubec nemely nastat? Za odhalováním tohoto tajemství se krome
seriózních psychologu, matematiku ci fyziku vydaly i nespocetné
zástupy parapsychologu, príznivcu okultních ved a médií
všeho druhu. Poznat zákonitosti náhody se však dosud
nepodarilo nikomu. Ani náhodou…
Smrt v zatácce
Bylo casné chladné ráno 24. ledna 2003. Ctyricetiletý montér
Manfred B. z bavorského Arnstorfu se jako každý den vydal do
práce. Na okresní silnici spojující mesta Mariakirchen a
Pfarrkirchen však náhle ztratil vládu nad dodávkou, vjel do
protismeru a narazil do protijedoucího školního autobusu.
Zatímco jeho ridic spolu s devatenácti školáky vyvázl bez
vetších zranení, montérovi už nebylo pomoci: privolaný
lékar konstatoval již pouze smrt.
Neštestí takového rozsahu by samo o sobe stacilo, aby malé
ospalé mestecko obrátilo vzhuru nohama. Prípad Manfreda B. byl ale
mnohem desivejší. Ve stejné zatácce pouhého puldruhého roku
predtím skoncil život Manfredova šestnáctiletého syna.
Stejne jako jeho otec i on z neznámých prícin nezvládl rízení a se
svým mopedem vjel do protismeru, kde se srazil s autobusem, který
tehdy vezl delníky do továrny BMW v nedalekém Dingolfingu.
Každého v tuto chvíli napadne: to byla opravdu neuveritelná
náhoda. Jenomže podivné shody okolností ješte nekoncí.
V obou prípadech totiž sedel za volantem autobusu stejný
ridic.
Dvojnásobný svedek
Podobné zprávy obcas pricházejí z ruzných koutu sveta. Smulu, která
snad už za náhodu ani považována být nemuže, mel
napríklad jistý taxikár na Bermudských ostrovech. Pri dopravní
nehode smrtelne zranil muže jedoucího na mopedu. K srážce
nedošlo jeho vinou, a tak mohl ve své profesi pokracovat.
Presne o rok pozdeji se však na stejném míste opet stretl s
ridicem mopedu, kterým nebyl nikdo jiný než bratr obeti
predchozí srážky. A také zde mužeme pridat jednu
nevysvetlitelnou podrobnost na záver: v obou prípadech taxikár vezl
stejného pasažéra.
Existují tedy náhody, nebo se za nimi skrývá pusobení sil, o
nichž zatím nemáme ani tušení? Švýcarský
psycholog Carl Gustav Jung zavedl pojem synchronicita, který chápal
jako nám doposud nesrozumitelné souvislosti mezi událostmi, které
spolu nijak fyzikálne nesouvisejí. Junguv predchudce, nemecký
filozof Arthur Schopenhauer, mel pro takové prípady vlastní
oznacení koincidence. Definoval ji jako soubežný výskyt deju,
které spolu kauzálne nesouvisejí. „Události probíhají v
paralelních drahách. Stejná príhoda je clánkem nekolika
odlišných retezcu a osudy dvou lidí se tak nevyhnutelne
protnou,“ vysvetloval Schopenhauer.
Univerzální princip
Teorie nemeckého filozofa inspirovala na prelomu 19. a 20. století
vídenského biologa Paula Kammerera, který si dokonce vedl deník
koincidencí. Na lavicce v parku si zapisoval podrobnosti o
kolemjdoucích, z nichž pak vyvodil, že urcité rysy lidí
se casto opakovaly. Prošel-li kolem napríklad muž s
plnovousem, vzápetí se objevilo hned nekolik podobných. Badatel
došel k presvedcení, že takové série jsou projevem nám
nepochopitelných kosmických zákonitostí, z nichž ale
dokážeme spatrit pouze tyto nevýznamné detaily.
Kammererovo sledování procházejících se obcanu pusobí možná
ponekud potrhle, avšak jeho závery nemužeme jenom tak
odbýt mávnutím rukou. Nemecký fyzik první poloviny dvacátého
století Wolfgang Pauli na jeho výzkumy navázal a prohlásil, že
koincidence jsou projevy jakéhosi univerzálního principu, který
pusobí zcela nezávisle na nám známých fyzikálních zákonech.
Pokud opravdu existuje zvláštní síla, která ovládá
naše životy i celý vesmír, potom mužeme snadno
vysvetlit také nekteré paranormální jevy. Jasnovidectví ci
telepatie mohou být pouze nahlédnutím do tajemství kosmického
zákona náhody.