Povest o studánce "Litoše" (dle Karla Jaromíra Erbena)
Před dávnými časy chodily se do studánky Litochy koupat tři divé ženy. Jednou šel Holeček za soumraku kolem studánky domů, spatřil je a jedna se mu zalíbila, že stál jako omámený, až ženy zmizely.
Holeček neměl od té chvíle nikde stání. Umínil si, že stůj co stůj tu divou pannu chytí a za ženu domů si ji odnese. Chodil denně ke studánce a čekal v blízké houštine uschován, až konečne třetího dne milé ženy opět prišly.
Sotva se k Holečkovi na doskok priblížily, vyskočil z houštiny, uchopil svou zamilovanou a uháněl s ní k domovu. Neohlížel se, ani neviděl, kterak druhé dvě ženy náhle v bílé holubice se proměnily, a družku svou obletujíce, volaly:
„Lindo, Lindo, Linduše,
nepovídej, nač je voda v Litoše!“
Linda se snášela s Holečkem dobře, ale vymínila si, aby jí nikdy nevyčítal, že byla divou ženou. Holeček všechno svatosvatě slíbil.
Jednou byl Holeček přes pole. Linda vyšla ke studánce, rozhlédla se po nebi, nabrala do džbánku vody, a když se domů vrátila, kázala čeledi, aby ihned všechno obilí – bylo ješte zelené a sotva půl zrna v klasu – požali a domů svezli. Linda sama byla všude přítomna a v krátké době byla celá ouroda za zelena doma.
Holeček uslyšel již na cestě, co se stalo, a lidi mu toho namluvili plnou hlavu.
Celý rozhněvaný vešel domů, a když viděl Lindu uprostřed zeleného obilí, jak mísu hliněnou v ruce drží a obilí vodou kropí, nemohl se udržet déle a osopil se na ni:
„Tys přece jen divous divoký! Cos mi to učinila?“
Lindě vypadla mísa z ruky; pohlédla smutně na Holečka, mlčky zalomila rukama, a překročivši práh, zmizela.
Tři dni nato přihnalo se velké krupobití a utlouklo všecku ourodu polní, takže nebylo možná ani rozeznat, kde dřív co zaseto bylo.
Tu teprve sedlo Holečkovi na rozum, že Linda nebyla bytostí jako jiní lidé, a že předpovídajíc krupobití, aspoň něco zachránit chtěla.
Jaké bylo ale podivení Holečkovo, když prišel pod přístřešek, kde obilí srovnáno bylo. Tu spatřil od saminké země až po hřeben plno velkých, težkých a jako zlato žlutých klasů a obilí všecko jako by na poli nejkrásněji bylo dozrálo. Nyní naříkal a bědoval, že Lindu z domu svého vypudil, chodil po lesích, chodil ke studánce, volal Lindu, ale marně.
Holeček čekal celé dni a celé noci u studánky a domů se více nevrátil.
.
O studánce
U studánky se nenechte zaskocit návštevní knihou, klidne se tam i zapište, ale není to naše keš, natož logbook. Návštevní knihu zde má Spolek svátecních turistu a Nadace clovek s plísní, jejichž clenové se o studánku starají a chodí ji cistit. Patrí jim velké podekování za záslužnou cinnost.
Pozor, bezprostrední okolí studánky je zvlášte na jare podmácené!
O keši:
Možná vás napadne otázka, proc na tomto míste delám multikeš? Proc ne tradicku? Že by tady bylo premudleno?
Kdepak. Sice sem mudlíci chodí, ale to by tolik nevadilo. Ovšem již od prvního okamžiku jsem se zde potýkal se signálem. Rozptyl byl natolik znacný, že jsem se s vyhlédnutou skrýší v blízkosti studánky rozloucil a našel úkryt v místech, kde koruny stromu a hint umožnují skrýš objevit.
Ke studánce se nejsnáze dostanete po lesní ceste a pešine od doporuceného místa parkování. Mužete to vzít i pres pastviny, ale v léte jsem tam videl vskutku výstavního býka.:-)
Až se pokocháte u studánky a osvežíte její vodou, dojdete po pravém brehu na STAGE 1 na souradnicích N 49° 59.333 E 015° 30.176 (asi 35 m od studánky). Pozor, bývá zde i za sucha vlhko a blátivo! Tam narazíte na krátký úsek vybetonovaného koryta potucku s plechovým mlýnkem. Na protejším brehu je cedulka Ceského hydrometeorologického ústavu (koukni na obrázek s mlýnkem) a na ní v dolním rádku zjistíte hodnotu ABCD (ve tvaru P ABCD).
Cache je ukryta na souradnicích:
N 49° 59.(B+C)(3xD-A)(3xD+B)
E 015° 30.(A+D)(B+C+D)(C+D)