|
Magistr Edward Kelley
Puvodním jménem Edward Talbot. Narozen ve Worcesteru v roce 1555 pravdepodobne 1.srpna. Dokonce krátce navstevoval Oxford. V meste Lancasteru zastával úrednické místo. Po zpronevere penez byl potrestán uríznutím usí. V Anglii vstoupil do sluzeb k proslulému vedci, doktoru Johnu Dee. Spolu cestovali po Evrope a v roce 1584 zakotvili v ceském království. V Praze se ubytovali u Tadeáse Hájka z Hájku, který provedl i jejich vstupní prezkousení. John Dee pak provedl pred císarem Rudolfem II. údajnou transmutaci rtuti ve zlato a venoval mu svou kristálovou kouli a magické zrcadlo z antracitu. Po dvou letech, v cervnu 1586, byli oba tito Anglicané pro podezrení z politických piklu nuceni k rychlému odjezdu ze zeme. Krátce nato jim vsak Vilém z Rozmberka umoznil návrat do Cech, na své jihoceské panství. Od 14. zárí 1586 pobýval John Dee s celou rodinou na Treboni. Ceský Krumlov si podle písemných dokladu naopak oblíbil Edward Kelley. Zde na dvore Viléma Rozmberka proslul díky znalostem v lékárnictví pri lécení lidí. Pozdeji od Viléma Rozmberka obdrzel dva statky, Rudolf II ho jmenoval rytírem. Ozenil se a za veno se koupil proslulý Faustuv dum na dnesním Karlove námestí v Praze.
Dum v Ceském Krumlove, ve kterém Kelley pobýval, není jednoznacne znám, ale predpokládá se, ze to byl dum c.35 v Soukenické ulici, který je znám jako dum U Baziliska, nebo také jako Engelenderhaus (dum u Anglicana). V oznacení domu se taktéz; objevuje motiv kone. Proto nás zaujme, ze i obydlí Kelleyho v Praze na Jánském vrsku má identický symbol. V síni Kelleyho domu v Ceském Krumlove byla, krátce po válce v roce 1919, nalezena velmi neobvyklá malba série oken pocházející z doby Kelleyho pobytu v tomto dome, dále zde byl nalezen obraz Kelleyho s magickými trojúhelníky alchymistu a jeden Alchymistický trojuhelník predstavující spojení tri principu v jednotu pomocí ohne, jehoz symbolem je také práve trojuhelnik (vrcholy mají také tvar trojuhelniku). Stred znazornuje splynuti vsech bodu a vetsinou znazornuje hlavni bod celeho trojuhelniku, v tomto pripade mapy (ve stredu je tu hradni vez).
 
Na druhé strane obou obrazu byl objeven identický nápis:
Odborníci se dnes domnívají, ze by to mohl být klíc k pokladu, nebo jeho proslulá rovnice k transmutaci zlata. Malba série oken se do dnesních dnu nezachovala, ale svetoznámý ceskokrumlovský fotograf nemeckého puvodu Seidel podle této malby nafotil v roce 1933 sérii fotografií krumlovských oken, které podle vseho velmi presne zachycují tuto malbu. Zajimavosti je, ze vsechna okna byla odborniky identifikovana a vsechna se nachazi uvnitr magickeho trojuhelniku
Fotografická koláz; porízená ateliérem Seidel roku 1933 podle dochované malby z doby Kelleyho
V dubnu 1591 doslo mezi Kelleym a dvorním úredníkem Jirím Hunklerem, poté co ten v hospode odhalil, ze Kelley nemá usi, k souboji rapírem, kdy Hunkler byl zabit a tím byla pocata zkáza Kelleyho. K teto udalosti doslo pri úteku z Prahy k jeho ochránci Rozmberkovi v Sobeslavském hostinci. Protoze krátce pred touto událostí Rudolf II vydal patent jenz; zakazoval souboje, byl Kelley zajat. . Se záminkou tohoto souboje byl mucen na hrade Krivoklát, aby vydal tajemství výroby zlata. Pri pripravovaném úteku z veze Huderky se s ním utrhl provaz a Kelley si zlomil nohu, která mu byla amputována. Po této nehode mu císar Rudolf II udelil milost. Protoze byl zbaven sluzby na královském dvore, nemel dostatecný prísun penez. Pro velké mnozství drívejsích dluhu, se ocitl ve vezení pro dluzníky. V léte roku 1597 zde dokoncil své dílo „Tractus de lapide philosophorum“ (Pojednání o kameni mudrcu), kterým chtel oblomit císare. Ten ho vsak z vezení nepropustil.Tentokráte na zámku Hnevín v Moste. Pri opetném úteku kdy sesplhával z okna mu dosli síly, zrítil se a zlomil si obe nohy, zdravou i drevenou. Velké bolesti z nekvalitne osetrené zlomeniny ho donutily vzít si neznámý jed. A tak se 1.11.1597 Kelley otrávil. (Dle jiných pramenu zemrel roce 1594 nebo 1595.) Nikdo vsak neví, kde je jeho hrob a povestný poklad s návodem k transmutaci zlata.
|