-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Krátká procházka ke Slopenským sušírnám, prosím nejzdete až k samotné susírne autem, ale vyuzijte blízké parkoviste a projdete se.
aby jste nedrázdili mistní majitele okolních pozemku.(nechodte prímo za šipkou, ale najdete si cestu ke keši, aby jste nesli pres zahrady soukromých lidí). je to 200 metru od parkovište vzdušnou carou.
Majitel suširny o vas kacerech ví,ale stejnak nemusíte vstupovat na pozemek za plot.Dekuji za pochopení.
Ovoce bylo vedle chovu dobytka dalsim nezanedbatelnym zdrojem obzivy a prijmu obyvatel. Pri vetsi urode ovoce byla podstatna cast zpracovana susenim a varením povidel, dalsi cast slouzila k vyrobe slivovice.
Jiz v roce 1828 ve Slopnem fungovalo 22 susiren. Tito hospodari byli podnikavejsi a vlastnili jiz dostatek ovocnych stromu. Behem dalsiho stoleti se pocet susiren zvysil na vice nez dvojnasobek. Zajem o susene ovoce byl vzhledem k tehdejsimu zpusobu zpracování znacny a velkym odbytistem se v dobach Rakouska - Uherska stala Viden. Obchod se susenym ovocem byl prevazne v rukou Zidu. Po skonceni I. svetove valky se snizil politický vyznam Vidne, ovoce se zacalo konzervovat i v mestskych domacnostech, takze zajem o susene ovoce postupne slabl, ale presto se stale susilo.
Zasluhou ridiciho ucitele, Frantiska Tomsy, fungovala ve Slopnem druzstevni prodejna Zadruha, ktera vykupovala susene ovoce, a tak nahrazovala drivejsi odberatele. Ze zapisu ve skolni kronice roku 1921/22 se dovidame, ze Zadruha vykoupila susene ovoce za vice nez 220 tis. Kc. Vykupni ceny za 1 q cinily: u susenych svestek 900,- Kc, hrusky 300,- Kc, plane hrusky 400,- Kc, jablka 260,- Kc. Mnozi rolnici utrzili za susené ovoce az 6 000,- Kc. Vzhledem k tomu, ze lidé museli vykonavat jeste mnoho jinych zemedelskych praci, bylo pro ne podzimni obdobi fyzicky velmi narocne.
Susirny byly roubene, ze dreva (mene uz z kamene nebo z nepalene cihly) a stavely se na konci humen, zahrad nebo i v poli, aby v pripade pozaru neohrozovaly obytnou cast obce. Nejdulezitejsi prace se provadely vecer po skonceni prace na poli a pak brzy rano. Choulostivejsi druhy ovoce (trnky) museli chodit lide kontrolovat i v poledne.
Nejkrasnejsi byvavaly vecery. Celou vesnicí se linula vune suseneho ovoce a povidel. Pri praci lide vzpominali a zpivali. Skolaci se schazeli po skonceni pastvy a v since u otvoru do kamen si pekli brambory. Nejvetsi pochoutkou vsak byly „zapecky“, tedy ovoce, které nebylo zcela ususene.
V prubehu roku pak susirny poslouzily pro hry chlapcu na dezertery (inspirovani vypravenim z I. svetove valky) a pozdeji i na partyzany.
Mimo obvod obce byla susirna c. 72 na Padelku a pod vesnici naproti Loskum, nyni jiz zastavenych, c. 22. Od starych pametníku se zachovala zprava, ze 2 susirny byly i v trati Dubravy. Mapa indikacní skicy z roku 1828 skutecne uvadi v teto trati 2 stavebni parcely c. 224 a 225, patrici Janu Kozubikovi c. 27 a Jakubovi Kozubikovi c. 28, jako hospodarska staveni. Muselo se zde nachazet mnoho ovocnych stromu, protoze jinak by zde tyto stavby nevznikly. Majitele zrejme vyuzivali tohoto chraneneho mista k pestovani ovoce, o cemz svedci i to, ze i v soucasnosti se v teto lokalite vcelam dobre dari.
U susiren se v prubehu roku ukladalo tezce zpracovatelne drevo, protoze pri suseni se v kamnech topilo vetsimi kusy dreva. Susirna mela 3 casti. Uprostred byl prostor pro kamna, vedle nich a nad nimi byly zasunuty „lese“, na kterych se ovoce susilo. Do kamen se prikladalo ze sinky, kde take vychazel kour, protoze stavby nemely komin. V pracovni mistnosti, besede, se ovoce rozkladalo na lisky a behem suseni prebiralo. Prihrade pro ovoce pred susenim se rikalo „prikladna“. Pri mimoradne urode ovoce, kdy hrozilo, ze se ovoce brzy zkazi, se tzv. zapekalo a az dodatecne se ovoce dosusovalo. Kamna se musela pred sezonou prohlednout a vymazat, aby pri susení nedoslo k pozaru.
Velke mrazy postihly ovocne stromy v zime 1928/29, pak v zime 1942 a v zime 1943. Prvni udalost byla katastrofou zejmena pro svestky a postihla hlavne nizsi polohy katastru. Nova vysadba se soustredila prevazne na Zahumeni, Zahrady a Padelek. V letech 1942 a 1943 mraz znicil temer vsechny stromy a obnova se opakovala. Po zalození JZD v roce 1959 bylo Zahumeni a Padelek rozdeleno na zahumenky po 0,5 ha a stromy byly zachovany. Misto zemedelcu, kteri do JZD nevstoupili, tak ovoce ze stromu v obdobi nejlepsi plodnosti sklizeli jini. Po snizeni vymery zahumenek na 0,25 ha, pudu prevzalo JZD a stromy byly zlikvidovany.
Po hospodarsko-technicke uprave v trati Hrabiny byly po obou stranach potoka vysazeny svestky, vypestovane na mirabolanu s malou urodnosti. Z mistnich zdroju bylo vysazeno stromoradi na Nadevsi v poctu cca 90 kusu, a take lokalita podel nove vyrovnaneho potoka od Kresuvku k silnici. Veskera pece o tyto stromy se vsak omezila pouze na sber ovoce. Nahradou za vymrzle jablone byly vysadby v padesatych letech, z prevazne casti na vysokokmenech. V prubehu let byly mnohe odrudy prekonany. V dnesni dobe neni na narocne cesani jablek cas a casto ani chut, a tak jsou jablka zpenezovana za cenu padaneho ovoce.
Pri neurode svestek vezmeme za vdek destilatem z „jadernicek“ (v minulosti nazyvane jako „homolicky“).
Additional Hints
(Decrypt)
re bun ar a