kaplicka se nachazi kousek od silnice od cechocovic je to první odbocka v levo za cedulí. kaplicka je zasvecena patronu hasicu svatému floriánu. v nedávné dobe byla opravena a byla do ní osazena soška jejího patrona. O samotné kaplicce se mi nepodarilo nic moc sehnat tak alespon neco o jejím patronovy. Svatý Florián - ochránce v nebezpecí ohne, vody a války, patron hasicu, kominíku a zedníku. Postava ve zbroji rímského vojína s mecem a korouhví, vylévající vodu z vedra na horící dum v pripomínce toho, že prý kdysi svou modlitbou odvrátil plamennou zkázu. Pocházel z vojenské rodiny a sám byl na konci 3. stol. n. l. vojenským úredníkem na území dnešních Horních Rakous. V té dobe, za vlády císare Diokleciána, kdy byla rímská ríše zmítána bídou a cetnými válecnými konflikty, hledal prostý lid v krestanském ucení útocište pred existencní nejistotou. Císar, ve snaze obnovit upadající ríši a s ní i tradicní rímské pohanství, zbavoval krestany úrednických míst, propouštel je z vojska, pronásledoval kazatele. Jeho dvouleté protikrestanské tažení stálo verící radu mucedníku. Jedním z nich byl i pozdeji kanonizovaný Florián. Za to, že se nechtel vzdát své víry a snažil se osvobozovat zajaté krestany, byl 4. kvetna r. 304 svržen s mlýnským kamenem na krku do reky Enže poblíž rímské osady Laureascum (dnes mesto Lorch v Rakousku). Pohreb byl nedaleko Lince, v místech kde dnes leží mestys St. Florian, a nad jeho hrobem byl už v 6.stol. vystaven augustiniánský klášter. Mucedníkovi ostatky pak prenesli dva jáhnové do Ríma a v roce 1183 je získal od papeže polský král Kazimír, aby je uložil v nove vystaveném chrámu sv. Floriána na Krakovském predmestí Kleparz. Hornorakouský národní svetec se tak stal i polským zemským patronem a krome chrámu , jenž mu byl zasvecen, po nem byla pojmenována i jedna z bran krakovských mestských hradeb. Cást svetcových ostatku získal z Polska také Karel IV. pro svatovítský chrám v Praze. Tak sv. Florián pronikl hloubeji i do ceského povedomí..
prevzato z www.sdh-chotec.ic.cz.
