Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Rozsocha od jihovychodu
|
Rozsocha, nekdy nazyvana Razsocha, v nemcine Gabelberg, je jeden ze sedmera nejvyraznejsich kopcu, podle kterych ziskalo Sedmihori sve jmeno. Zalesneny kopec lezi v jihozapadni casti vrchoviny mezi Trislovcem a Pisecnym vrchem. Od ostatnich vrcholu se lisi svou polohou, coz je vyjadreno i v samotnem jmene. Rozsocha je totiz obecne nazvem pro okrajovy hrbet s nejvyse nekolika vrcholy, ktery vybiha z hlavniho hrebene hornatiny ci vrchoviny. Kopec je mirne protahly ve smeru na zapad, nejstrmejsi svahy jsou na vychode a jihovychode. Jeho vrchol dosahuje nadmorske vysky 599,6 metru, coz jej mezi 11 pojmenovanymi vrcholy vrchoviny radi na 3. misto. Prevyseni oproti okolni krajine dosahuje priblizne 90 metru.
Geologicka ucebnice
Na Rozsose je mozne rozlisit dva typy modelace zulovych balvanu. V prostoru samotneho vrcholu jsou balvany zakulacene, oble, zatimco na okrajich Rozsochy se nachazeji skalni bloky a balvany s ostrymi hranami. Za jejich ruznou podobu muze rozdilna doba i zpusob jejich vzniku.
Oble kameny vznikaly jiz v tretihorach, kdy teple a vlhke podnebi katalyzovalo intenzivni chemicke zvetravani, tj. rozklad nekterych mineralu jako napr. zivce na kaolin. Z puvodnich velkych zulovych bloku zustala neporusena jen odolnejsi jadra, zatimco vnejsi vrstvy zvetraly a byly odneseny vetrem ci vodou. Zbyla jadra tak dnes lezi osamele na neporusenem skalnim podlozi. Ostrohranne skaly a balvany vznikaly pozdeji, konkretne v dobach ledovych ve starsich ctvrtohorach, a to mrazovym zvetravanim (viz Stinny vrch).
Pokud budete na jihovychodnim svahu Rozsochy dobre hledat, naleznete take malou skalni branu, zvanou tez okno Vladislava Mensika (viz Naucna stezka Sedmihori). Predpoklada se, ze v miste dnesniho kruhoveho otvoru byl velky xenolit, ktery naprosto zvetral. Naleznete-li, prosime o souradnice.
Stopy predku
Na Rozsose pobyvali lide nezvykle dlouho. Jako nejstarsi osidleni je keramickymi nalezy dolozene pozdne halstatske vysinne hradiste a straziste. Osidlena byla take v mladsi az pozdnehradistni dobe, tj. v dobe vlady Premyslovcu do 12. stoleti. Nalezy jsou vsak i z obdobi stredoveku, bohate je mezi nimi zastoupeno 13. a 15. stoleti. Posledni osidleni bylo v 17. stoleti, kdy vrchol mohl slouzit jako straziste. Prekvapive chybi nalezy ze 14. a 16. stoleti.
Bouldering
Rozsocha je vyhlasenym terenem pro bouldering, tj. druh lezeni bez lana na velkych balvanech ci malych skalnich blocich jen nizko nad zemi. Na serveru Lezec najdete fotopruvodce pro lezeni na konkrenich balvanech vcetne popisu jednotlivych vystupovych tras a take pruvodce celou oblasti vcetne mapek umisteni jednotlivych balvanu na svazich. Mate-li bouldermatku a odvahu, muzete si nejaky zkusit vylezt.
Kudy ke krabicce
Balvan Velitel
Vyrazite-li prave na Rozsochu, pak sve vozy muzete zastavit na dvou mistech u silnice II/200. Od jizneji polozeneho mista (waypoint P1) pujdete kousek po vrstevnici az na waypoint T1, kde odbocite na lesni cestu stoupajici na Rozsochu. O neco vyse narazite na zlute znacenou turistickou trasu (waypoint T2), po ktere budete pokracovat az na vrchol Rozsochy. Cestou se vam nabidne smerem k jihu vyhled do kraje (waypoint R4.)
Zapadneji zacinajici cesta (waypoint P2) vas povede delsi trasou pres sedlo pod Trislovcem, kde se napojite take na zlutou (waypoint T5). Ta vas povede po hrbetu bezejmenneho kopce a nabidne vyhledy tu do Mezholezske kotliny, tu na zapad od Sedmihori. Pocitejte vsak s nutnosti prelezt oploceni novych vysadeb, samozrejme po pripravenych prelezech.
Pujdete-li od Pisecneho vrchu, budete si muset v nekterych mistech hledat cestu sami. Navigujte se na waypoint T4, kde se pripojite na zlutou turistickou trasu.
Serie Sedmihori
Prirodni park Sedmihori je malebnou vrchovinou tvorenou podkovou dominantnich vrchu vystupujicich z ploche okolni krajiny. Mrazove sruby, pseudokary, kamenna more a proudy, skalni misy i osamele balvany nepreberneho mnozstvi tvaru jsou temi nejlepsimi priklady forem zvetravani zuly na ceskem uzemi, zaroven i duvodem, proc je ke jmenu Sedmihori casto pripojovano sluvko tajemne.
Zveme vas i touto keskou na putovani po krasach Sedmihori, na jeho vrcholy, do jeho lesu, k nekolika rybnikum, do pekne a zajimave prirody. Pevne verime, ze se vam Sedmihori bude libit, neco se o nem dozvite, najdete nekolik kesek a treba objevite i nam neznama mista, ktera si zamilujete.
Planujete-li navstivit vice krabicek najednou, vybavte se na cestu dostatecnou zasobou tekutin. Nevime o stalem zdroji vody na uzemi parku, natoz vody pitne. Cele Sedmihori je velmi suche, zaroven spatne dostupne a proto vubec neuvazujte o rozdelavani ohne. Dlouhe kalhoty a dobre boty mohou byt na mnoha mistech vyhodou.