Líšný
Prevzato z www.Lisny.cz.
Vesnice Líšný se objevuje v písemné zmínce již k roku 1382 jako Lesczne. První chalupy vyrostly pravdepodobne na pravém brehu Jizery, na jižním svahu, pri potucku pramenícím pod výše položeným Snehovem. Zrejme již na konci 15. století se rozšíril tento i na osídlení vznikající na protilehlé strane reky. Domky na pravém brehu patrily od roku 1565 k panství maloskalskému, vesnice rozrustající se na brehu levém byla soucástí hruborohozeckého zboží. Farou ves patrila ke Bzí. V zime a pri jarním tání byla cesta do kostela obtížná, nejednou zcela nemožná. Soused Jan Vyhlídko se proto rozhodl postavit na svém pozemku v Závrší malou kaplicku. Na jare 1777, tri roky pred smrtí zakladatele, byla vysvecena ke cti Jana Nepomuckého. Fundaci musil Vyhlídko zaplatit na faru ve Bzí. Bzovský farár nebo kaplan tady nekolikrát do roka sloužili mši, nejslavnejší o svatojanském kvetnovém svátku. Fundátor se ješte dockal oslav pulstoletí od svatorecení Jana Nepomuckého, patrona kneží, mlynáru a voraru, ochránce pred povodnemi, utonutím a pomluvou, spolupatrona ceské zeme. Pobožnosti u kaplicky byly hojne navštevovány a konaly se až do první svetové války.
Podle tradice býval v Líšném železný hamr a vápenná pec. Po zrušení hamru využila správa panství náhon z Jizery a rybnícek k provozu líšenského mlýna. Upomínkou na staré železárské podnikání jsou obcasné nálezy strusky a pomístní jméno Hamry. Rybník byl zrušen v roce 1774, mlýn o sto let pozdeji. Mlynár Bartoš presídlil do Splzova a na míste mlýna byla postavena prádelna.
Ani jediná z místních chalup neuživí svého majitele a jeho rodinu a každý z hnich je nucen hledat vedlejší zamestnání (sklo, továrna, remeslo, obchod). Rodí se zde žito, oves, málo pšenice a jecmene, brambory, cervené zelí, repa vodnice, burkyne, jetel, kolenec… Ovocnému stromoví venují majitelé náležitou péci. Darí se pekné a hojne a dobre se zpeneží. Naše košarky je odnášejí do Jablonce, rovnež maliny, boruvky, houby, také zeleninu v Turnove nakupovanou. Tak se ve dvacátých letech 20. století charakterizuje život ve vsi líšenský kronikár. Líšný spolu s Libentinami byl v té dobe již samostatnou obcí se 74 domy, z toho byli ctyri fabrické, postavené majitelem prádelny. Delníci v textilce u Mencíka vydelávali mezi 100 a 200 korunami týdne. Domácká sklárská práce pri lampe u stolu, rafinace benglí a návlek znamenaly prilepšení v rodinách textilních delníku, na než se ale nemohli trvale spolehnout, nebot, jak píše kronikár, výdelky skláru jsou ruzné podle konjunktury, nekdy velmi dobré, nekdy ubohé. Mencíkova textilka byla znárodnena a v roce 1956 zrušena. Tovární objekty prevzal národní podnik ŽBS a soustredil sem zrucné domácí sklárské delníky a delnice. Vyrábela se tady bižuterie z mackaných i vinutých perel, sklenené kameny, pozdeji také svítidla a plastová bižuterie.
Pod Líšný spadají dále Libentiny.