Skip to Content

<

Prochazka nad Konevem

A cache by Fefekladno Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 08/29/2010
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
4 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato kratka multikes je urcena pro milovniky industrialnich staveb. Privede vas k jedne ze zastavek Naucne stezky Vojtesskou huti, a to k rudnym zasobnikum v arealu byvale hute Konev. A take se kousek projdete po telese prilehle byvale vlecky.

Zakladni udaje
Hlavni ucel: Skladovani zelezne rudy a nasledny transport rudy do vysokych peci.
Konstrukce: Pricny ramovy system z monolitickeho zelezobetonu.
Rozmery: delka zasobniku - 187m
             soucasna vyska rimsy - 22m
             zahloubeni zasobniku - 6m
Provoz: 1949 - 1975
Soucasny stav: Zelezobetonova konstrukce je v dezolatnim stavu. Veskere ocelove konstrukce vcetne prihradovych transporteru rudy a koleji nad zasobniky jsou rozebrany.

Planek

Historie objektu
Zakladni rudnou vsazkou pro kladenskou Vojtesskou hut (pozdeji hut Konev) byly chamosity, jejichz rozsahla naleziste byla objevena v okoli Nucic. Se zamerem vybudovat moderni zelezarny zakoupilo Kladenske kamenouhelne tezarstvo v roce 1849 dva doly v Nucicich a tri doly u Jinocan. V roce 1857 uz mela nove vznikla Prazska zelezarska spolecnost (PZS) dokonce 60 rudnych dolu. Zasobovani zelezarny bylo v roce 1858 vyreseno zprovoznenim Kladensko - Nucicke drahy, po ktere se do Kladna dovazela nejen ruda, ale i vapenec z lomu u Tachlovic a Moriny. Kvalita nucickych rud  byla velmi kolisava a obsahovala prilis mnoho fosforu, ktery vyrazne snizoval kvalitu suroveho zeleza. Vlastni rudna zakladna se stala pro PZS cernou murou, se kterou si do vynalezu Thomasova pochodu nevedela rady. Znamy odbornik H.Beitter dokonce odmitl misto reditele a hut s podobnou surovinovou zakladnou oznacil za pochybnou investici.
V prvnich obdobich byly rudy zpracovavany surove, pozdeji byla cast rud prazena v prazicich pecich. J.Jacobi, reditel a vynalezavy technik, zavedl vyluhovani za ucelem snizeni obsahu siry. Nucicka ruda se namacela v bazenech, ktere staly v mistech vapennych peci. Vojtesska hut byla schopna s takto upravenymi rudami vyrabet slevarenske sede surove zelezo. V roce 1875 byla postavena Bessemerova ocelarna se dvema konvertory, jejiz jedna cast s novoromantickymi stity stoji dodnes.
Bessemeruv pochod vylucoval fosfornatou nucickou rudu a hut byla zavisla na dovozu. Uz v roce 1863 PZS dovazi kvalitni zelezne rudy z bavorskeho Ambergu a pozdeji i rakouske siderity ci svedske magnetity. Obrovsky prevrat v zelezarstvi vyvolal vynalez anglicana S.G.Thomase, ktery dokazal se zasaditou vyzdivkou v konvertoru odfosforit surove zelezo a vyrobit z neho ocel. PZS se tohoto patentu ihned chopila a jiz nekolik tydnu po uspesnem pokusu v Middlesbroughu byla v Kladne sfoukana prvni Thomasova tavba na evropske pevnine. Stalo se tak mezi 11. a 13. kvetnem 1879.
Objekt noveho rudiste byl dokoncen v roce 1949. Mohutna zelezobetonova stavba slouzila k ukladani zelezne rudy pred zavazkou do vysoke pece. Po zeleznicni estakade zajizdely nakladni vlaky s rudou nad bunkry, kde byly vysypany. Ve spodni casti zasobniku, ktere se nachazeji pod urovni zelezaren, se ruda podle mnozstvi sypala do pripravenych kruhovych nadob. Odtud byly nadoby vyzvednuty vytahem a po ocelove mostni konstrukci dopraveny nad kychtu vysoke pece. Konstrukce vysokych peci s vytahy rudiste nabizely skutecne monstrozni pohled. Ocelove mosty jeste jednou prevysovaly soucasnou hmotu zasobniku. V roce 1947 byly do Kladna dovezeny prvni vagony sovetske rudy z dolu v Krivem Rogu, po roce 1950 uz tvori vetsinu rudne vsazky. Tezba v Nucicich byla ukoncena v roce 1964.

Popis technologie
Rudne zasobniky postavene v kladenskych zelezarnach v roce 1949 slouzily jedinemu ucelu: skladovani a nasledne zavazeni vysokych peci zeleznou rudou. Zasobniky se plnily primo z vagonu. Vlak tahnouci az 18 techto vagonu se pres zeleznicni vlecku dostal na estakadu, stocil se o 180° a z vychodniho cela rudiste vjel ve vysce 13m nad terenem primo do objektu. Krome nosneho zelezo-betonoveho rostu nesouciho 2 drahy zeleznicnich koleji a pochozi lavku zde byla jen hloubka pres 13m k usti nasypek, do kterych se ruda z vagonu jednoduse vysypavala.

Rudne zasobniky

Pro transport rudy z utrob rudiste (pod urovni terenu) k sazebne vysokych peci (ve vysce nekolika desitek metru) na vzdalenost okolo 70m se vystavela obri prihradova konstrukce. Ta slouzila jednak jako samotne vytahy pro nadoby s rudou, jednak k jeji horizontalni doprave k pecim. Vytahy byly primknuty a ukotveny k rudisti v mistech mezi betonovymi konzolami na podelne strane objektu. Konstrukce se demontovala zahy po ukonceni vysokopecniho provozu. Presny tvar a velikost konstrukce neni znama. Lze ji jen odhadovat z nekolika malo dochovanych fotografii...

Dopravniky

A ted ke kesi:
Na uvodnich souradnicich pred sebou vidite objekt rudnych zasobniku. Je na nem velky bily napis v azbuce, obsahujici jmena dvou statniku:
Lenina a Stalina - A = 9         Lenina a Gorbacova - A = 8         Stalina a Gorbacova - A = 7

Stage 2: N 50°08.952  E 014°07.199
Stojite u informacni tabule Naucne stezky Vojtesskou huti. Z ni byly cerpany informace do listingu. Vasim ukolem je najit v levem dolnim rohu logo se siluetou Vojtesske huti. Soucasti loga je i nekolik pismen. Kolik? Ciferaci ziskate cislo B.

Stage 3: Vasim ukolem je dostat se o patro vyse na souradnice N 50°08.945  E 014°07.079
Uprostred objektu vede po cele delce betonovy chodnik. V techto mistech chodnik chybi a misto nej je nekolik der. Kolik? Pocitejte jen diry v miste chodniku. To je hledane cislo C

Zasobniky uvnitr dnes

Stage 4: Vydame se na prochazku po estakade. Na souradnicich N 50°08.949  E 014°07.215 se poradne rozhlednete. Kolik vidite objektu chladicich vezi? To je cislo D.

Chladici vez

Stage 5: N 50°08.936  E 014°07.236
Pod sebou vidite vodni nadrz. Rybari se zde mohou podivat, jak vypada poradny kapr:) Jaky ma nadrz tvar?  
Ctverec - E = 5        Obdelnik - E = 7        Kruh - E = 9

Kaprik

Stage 6: N 50°08.902  E 014°07.267
Z byvaleho kolejiste zde zbyly pouze prazce (a to jen v nekterych mistech). Prave jste po nich sli. Jake jsou?
Drevene - F = 3        Betonove - F = 5        Kovove - F = 7

Estakada

Stage 7: N 50°08.866  E 014°07.265
Po obou stranach trati jste nyni videli mnozstvi obdelnikovych zelezobetonovych otvoru. Kolik? Ciferaci ziskate cislo G.

Otvory

A ted uz muzete vyrazit na finale:  N 50°08.A(B-D)(C+F)  E 014°06.(D+G)EF.

Hvezdicky terenu zavisi na tom, kudy pujdete (tyka se vsech stage). Mohou byt od 1,5 az po 4 - zalezi jen na vas :). Predpokladam, ze od dvojky to primo vzhuru brat nebudete, to by bylo za 5 hvezdicek.

Kes neni urcena pro citlivky se slabsim zaludkem. Pristupove cesty nejsou zrovna dvakrat ciste. Jedna se o stary prumyslovy objekt, takze davejte pozor kam slapete - bezdomovci, sberaci kovu... dali tomuto mistu dost zabrat a zanechali zde po sobe spoustu pamatek :(

Doporucuji pevnou obuv. Nedoporucuji odlov v noci - nic neuvidite a hlavne hrozi nebezpeci padu.

Additional Hints (Decrypt)

Arobw, arxbcr.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.