Cache vas zavede do osady Dolni Zbirohy, kde se nachazi pamatny strom - Tis cerveny. Strom se nachazi cca 50m od skryse pod silnici smerem k Turnovu. Pri vyzvedavani budte prosim obezretni pred mudly z protejsich roubenek.
Vyska (m): 7
Obvod (cm): 230
Poznamka: V zahrade pobliz autobusove zastavky Dolni Zbirohy.
Prohlasen za vyznamny strom: 28.09.1989
Povest o tisu (podle vypraveni pana Havleho z roubene chalupy ze Zbiroh z roku 1978)
Osadu Zbirohy tvorilo nekolik roubenych chaloupek. Lide zde zili klidnym zivotem a vecer si pri svitu petrolejove lampy vypraveli povesti z kraje pod hradem Zbiroh a nad rekou Jizerou. Podle povesti zde jednoho rana uvideli podivneho velkeho cerneho ptaka.
Tajemny ptak, ktereho nikdo v tomto kraji nevidel, letal nad hradem Zbiroh a take nad rekou Jizerou od sameho rana az do klekani. Vecer usedl na prikrou stran u posledniho roubeneho domecku, sedel, dlouho se nepohnul, vypadal jako socha z velkeho kamene. To vse trvalo nekolik tydnu, lide si na ptaka pomalu zvykli. Vecer co vecer se besedovalo, jak ptaka pojmenovat, odkud priletel, co zde v tomto kraji pohledava. Jejich dohadovani ukoncila boure, ktera se nad krajem prehnala. Kdyz lide rano uvideli, jake skody boure nadelala, byli velice smutni. Po teto bouri take podivneho ptaka jiz letat nevideli. Tak jak tajemne do kraje pod hradem Zbiroh priletel, tak tajemne odletel. Lide jiz nikdy toho ptaka nevideli. A take na neho pomalu zapomneli. Zivot pod hradem Zbiroh sel dal, po dlouhe zime prislo jaro, slunicko pekne svitilo a hralo. Po kratke dobe se po osade roznesla zprava, ze v mistech pod roubenou chaloupkou, kde vzdy po klekani tajemny ptak sedaval, vyrostl docela malicky stromecek. Lidem z osady se zdalo, ze stromecek roste velmi pomalu, proto ho osetrovali a chranili pred nepohodou. Po delsi dobe take zjistili, ze podobny stromecek siroko daleko neroste, ze jejich stromecek pochazi z dalekych kraju, odkud jeho seminko prinesl tajemny cerny ptak.
(prevzato z knizky Zaholicke povesti, 2008)
Tis Cerverny (Taxus baccata)
Strom je v soucasne dobe cca 7 m vysoky, v obvodu meri 230 cm a jeho stari se odhaduje na 300 let.
Tis cerveny, nebo tis obecny, je dvoudoma stalezelena jehlicnata drevina z celedi tisovitych. Je stinomilna, velmi pomalu rostouci, vyskytuje se ve forme kere ci relativne nizkeho stromu. Jde o silne ohrozeny tretihorni relikt, ve vetsine zemi nalezi mezi prisne chranene druhy. Ma nadherne huste drevo, nejtezsi z ceskych domacich drevin, s sirokym cervenohnedym jadrem a uzkou svetlejsi beli.
Nalezi mezi nejcennejsi dreva na severni polokouli, ve stredoveku slouzilo mimo jine k vyrobe slavnych Velsskych luku. Az na cerveny duznaty nepravy misek (epimatium), je cela rostlina prudce jedovata. Tis je keroviteho nebo stromoviteho vzrustu, muze dorust vysky az 20 metru a sirky 15 m. Vyhovuje mu vlhci stin az polostin s hlubsi zivnou pudou.
Cela rostlina je az na sladce chutnajici cerveny duznaty obal okolo semene (nepravy misek, dozravajici v zari az v rijnu), prudce jedovata. Hlavnim jedem je velice ucinna smes alkaloidu, souhrnne nazyvana taxin. Roste velmi pomalu – letokruhy jsou nahloucene a i velmi stare stromy si zachovavaji neobvyklou stihlost. Jde o velice dlouhoveky strom, jsou znamy jedince stare pres tisic let. Z nasich jehlicnanu ma nejtmavsi zabarveni. Asi 2 mm siroke a 20-30 mm dlouhe spicate a mekke jehlice maji leskle tmavozelenou svrchni stranu, spodni strana je svetlejsi a matna. Jsou dvourade, na strome vytrvavaji 5–8 let, postradaji pryskyricne kanalky. Kura je zpocatku cervenohneda a hladka, posleze se meni na cervenohnedosedocernou a odlupuje se v platech.
Vyskytuje se v sutovych lesich v Evrope od Stredomori az po jizni Svedsko a Norsko, od Velke Britanie az po Litvu, Lotyssko a Estonsko, dale v Male Asii a v Zakavkazi. V Ceske republice je puvodnim druhem. Drive byval relativne hojny ve spodnim patru listnatych a smisenych lesu), na sutich a skalnatych svazich v nadmorske vysce 400–1000 m napr. na Sumave. Je povazovan za silne ohrozeny druh a je prisne chranen. Jedna z dosud dochovanych lokalit u nas je v okoli Krivoklatu a za pozornost stoji i jeho hojny vyskyt na Slovensku v okoli Velke Fatry.
Zraly nepravy misek, ktery je sladky a cerveny, neni jedovaty. Jedovate semeno se doporucuje vyplivnout, ale ani pri jeho pozreni by se nemelo nic stat, pokud je clovek nerozkouse. Jed se vstrebava a pusobi velice rychle (vyplach zaludku tedy zpravidla nijak nepomuze); zpomaluje srdecni cinnost do te miry, az zpusobi jeho zastavu. Smrt muze nastat v radu desitek minut po poziti rostliny. Zaznamenany jsou smrtelne otravy po caji z jehlici tisu nebo po zvykani jeho vetvicek ci jehlici. Rovnez se lze otravit odvarem ze semen.
Protoze velmi pomalu roste, ma velmi huste drevo, nejtezsi z nasich domacich drevin. Ma krasny vzhled, siroke cervenohnede jadro a uzkou svetlejsi bel. Drive se pouzivalo na vyrobu vzacneho nabytku a vyrezavanych sperku.
Do cache prosim nevkladejte zadne hracky z Kinder vajicek a podobny srot. Pri odlovu kese nevstupujte na pozemky mimo malou cesticku vedouci pod silnici.