Zidovsky hrbitov v Porejove
Zidovsky hrbitov v Porejove je dnes jedinou pamatkou
pripominajici zidovske osidleni teto zanikle obce. Zalozen byl
pravdepodobne v dobe, kdy v Porejove vznikla synagoga (1765).
K ustanoveni zidovske obce doslo v Porejove pravdepodobne ve 2.
polovine 18. stoleti. Modlitebna se v te dobe nachazela v jednom z
obytnych domu. Bylo to v dobe, kdy ve vsi neexistovalo zidovske
gheto, ale zidovske domy byli rozptyleny po cele obci. Obzivou
mistnich zidu byl predevsim prodej - casto podomni, ale i
kozeluznicke remeslo. V roce 1765 se Porejovsti zide dockali i
vlastni synagogy, ktera byla zrizena v jedne z casti Porejovskeho
zamku. Zidovske osidleni Porejova vrcholilo kolem roku 1860 kdy v
obci bydlelo 95 zidu. Nasledne, diky migraci do mest, zidovskych
obyvatel ve vsi ubyvalo. Na konci 19. stoleti zidovska populace
klesla natolik, ze se porejovska zidovska obec spojila s zidovskou
obci Noveho Sedliste. Nevelka synagoga byla prodana do soukromeho
vlastnictvi. Posledni zidovska rodina se z Porejova odstehovala v
roce 1937.
Zidovsky hrbitov se rozklada asi 80 m zapadne od poloviny cesty
z Porejova do Zebraku, v mokrinatych lukach. Rozmery hrbitova jsou
cca 40 x 20 m, jeho prostor je dodnes obehnan nizkou rozpadajici se
zidkou. Zalozen byl v polovine 18. stoleti. Nejstarsi citelny
nahrobek je datovan rokem 1755. Dle matricnich zaznamu zde bylo
pohrbeno okolo 300 zemrelych. Dnes lze na obnovenem hrbituvku
napocitat asi 40 nahrobku. Pohrbivani zde byli obyvatele nejen z
Porejova a okoli, ale i z jinych zidovskych obci napriklad z Lesne
nebo Castkova. Jednalo se zrejme o pribuzne zdejsich zidovskych
rodin. V roce 1835 byl hrbitov rozsiren. Na hrbitove jsou pohrbeni
predevsim predkove zidovskych rodin Löwy, Engel, Grünhut, Blöch a
Rotschild. Posledni jmenovani byly mozna vzdalenymi pribuznymi
americkeho multimilionare Rotschilda.
Toto nenapadne a opomijene misto rozhodne stoji za zastaveni
Jak se zde chovat?
Pro samotne Zidy je hrbitov mistem, na kterem je potreba se
pohybovat s nalezitou uctou. Pri vstupu na zidovske hrbitovy je
treba se ridit nasledujicimi pravidly:
- Kazdy muz musi mit behem pobytu na hrbitove pokryvku
hlavy.
- Od patecniho do sobotniho soumraku je vstup na hrbitov
zakazan.
- Taktez je zakazano na hrbitov vstupovat jakykoliv jiny den po
zapadu slunce.
- Na hrbitov je zakazano vstupovat o zidovskych svatcich.
- Na hrbitov nesmeji vstupovat domaci zvirata.
- Na hrbitov neni dovoleno vjizdet motorovymi vozidly (mimo
zvlastni povoleni).
- Neni dovoleno provadet vykopy, sondy, zatloukat kuly nebo jinym
zpusobem zasahovat do povrchu terenu. Pri vztycovani nahrobku muze
byt proveden vykop pro usazeni kamene pouze v nejnutnejsim rozsahu
a maximalni hloubce 40 cm.
- Povalene nahrobky se vztycuji na miste, kde byly nalezeny. Neni
doveleno nahrobky premistovat, soustredovat do skupin, nebo z nich
sekundarne vytvaret rady.
- Rozlomene, nebo jinak poskozene nahrobky smi lepit, nebo
opravovat pouze profesionalni restaurator kamene.
- Ukladani a paleni vyklizeneho materialu (listi, drevo, odpadky)
muze byt provadeno pouze mimo hrbitov, ve vzdalenosti minimalne 20
metru od okraje hrbitova (zdi).
- Dojde-li k nalezu otevreneho nebo naruseneho hrobu, je nutno
prerusit prace a neprodlene vyrozumet objednatele a prislusnou
zidovskou obec.
Zdroj: J.Fiedler, zidovske pamatky Tachovska
www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1440481