Zide v Dlouhem Ujezde
Zide se v Dlouhem Ujezde usadili na pocatku 17. stoleti. Zidovska populace se postupne rozrustala, az dosahla takoveho poctu, ze byl v první polovine 18. stoleti zalozen vlastni zidovsky hrbitov. Do dnesni doby se dochovalo zhruba 250 nahrobku barokniho a klasicistniho typu. Zhruba 180 z nich pochazi z obdobi vzniku hrbitova. Na nejstarsim nahrobku byl nalezen letopocet 1736. Nejpocetnejsi zde Zide byli v 30. letech 19. stoleti, kdy zde zilo 20 rodin citajicich 116 osob.
Zidovske nahrobky
Na rozdil od Izrale, kde je zvyk umistovat nahrobky naplocho, jsou v nasich koncinach nahrobni kameny zapousteny kolmo do zeme. Umistuji se do cela hrobu, castokrat orientovane smerem k Jeruzalemu, kde se ma podle tradice zjevit Mesias. Nejbeznejsim nahrobkem, se kterym se u nas setkate je stela. Muze byt jen s vytesanym pismem, mohem casteji se vsak setkavame s ruznym ozdobnym tvarovanim a nekterymi typickymi symboly. Druhym typem nahrobku, u nas pouzivanym jen u velmi vyznamnych osobnosti, je tumba. Je sestavena z kamennych desek, popripade je zdena se strechou a svym tvarem pripomina maly domecek.
Napisy na nahrobcich byvaly nejprve pouze hebrejske. Zhruba od poloviny 19. stoleti se zacinaji vyskytovat napisy dvoujjazycne (hebrejsko-nemecke), pozdeji se napisy vyskytuji jen v jednom jazyce, napr. nemecky nebo i cesky.
Symboly, ktere se objevuji na nahrobcich lze rozdelit do dvou skupin. Prvni skupinu tvori symboly ktere slouzi pouze jako vyzdoba. Jejich podoba se odviji od tradice jednotlivych kameniku, nebo od tvrdosti a zrnitosti pouziteho kamene. Prvky v teto skupine nemely krome dekorativniho vyznamu zadny jiny smysl. Jedna se hlavne o zjednodusene rostlinne motivy. Druha, tzv. nahrobni symbolika, urcovala rodovou prislusnost zemreleho. Dvojice zehnajicich rukou je symbolem kohanitu, konvice na mise je naopak symbolem levitu. Symboly jako lev, jelen nebo vlk symbolizuji nektera tradicni zidovska jmena. Predmety jako krejcovske nuzky nebo kniha naopak ukazuji na povolani zemreleho.
Podle stare tradice se na zidovske hroby nenosi kvetiny, ale kameny. Vysvetleni puvodu tohoto zvyku je hned nekolik. Pravi se, ze tento zvyk vznikl, kdyz Mojzis putoval se svym lidem pousti. Na zemrele se navrsily kamenne mohyly, aby je nevyhrabala divoka zver. Druhe vysvetleni ma zaklad take na pousti. Jelikoz obstarani kvetin na pousti je velmi problematicke a moc dlouho zde kvetiny nevydrzi, byly na hroby pokladany kameny, ktere znazornuji bozi vecnost.
Jak se zde chovat?
Pro samotne Zidy je hrbitov mistem, na kterem je potreba se pohybovat s nalezitou uctou. Pri vstupu na zidovske hrbitovy je treba se ridit nasledujicimi pravidly:
- Kazdy muz musi mit behem pobytu na hrbitove pokryvku hlavy.
- Od patecniho do sobotniho soumraku je vstup na hrbitov zakazan.
- Taktez je zakazano na hrbitov vstupovat jakykoliv jiny den po zapadu slunce.
- Na hrbitov je zakazano vstupovat o zidovskych svatcich.
- Na hrbitov nesmeji vstupovat domaci zvirata.
- Na hrbitov neni dovoleno vjizdet motorovymi vozidly (mimo zvlastni povoleni).
- Neni dovoleno provadet vykopy, sondy, zatloukat kuly nebo jinym zpusobem zasahovat do povrchu terenu. Pri vztycovani nahrobku muze byt proveden vykop pro usazeni kamene pouze v nejnutnejsim rozsahu a maximalni hloubce 40 cm.
- Povalene nahrobky se vztycuji na miste, kde byly nalezeny. Neni doveleno nahrobky premistovat, soustredovat do skupin nebo z nich sekundarne vytvaret rady.
- Rozlomene nebo jinak poskozene nahrobky smi lepit nebo opravovat pouze profesionalni restaurator kamene.
- Ukladani a paleni vyklizeneho materialu (listi, drevo, odpadky) muze byt provadeno pouze mimo hrbitov, ve vzdalenosti minimalne 20 metru od okraje hrbitova (zdi).
- Dojde-li k nalezu otevreneho nebo naruseneho hrobu, je nutno prerusit prace a neprodlene vyrozumet objednatele a prislusnou zidovskou obec