Skuhrov
Prevzato z oficiálních stránek obce www.Skuhrov-Huntirov.cz.
Obec Skuhrov v soucasné dobe tvorí dve osady, Skuhrov a Huntírov. Puvodne se však skládala ze ctyr osad. Krome již zmínených to byly ješte Alšovice a Splzov. Alšovice se oddelily v roce 1950, Splzov ješte pozdeji.
První zmínka o Huntírove pochází z roku 1837, ale osada zrejme byla založena o sto let dríve. Nejlogictejším výkladem názvu obce je jeho odvození od nemeckého slova "hunt", což znamená vozík na odvážení železné rudy, jejíž nalezište bylo nedaleko, a kde místní obyvatelé pracovali. O velikosti osady se mužeme poprvé dozvedet z maloskalského urbáre z roku 1608. Tohoto roku meli napríklad Alšovice s Penicovem (Pencínem) 7 usedlostí, Huntírov 16, Skuhrov 6, Splzov 2 a Železný Brod pouhých 29 usedlostí. Podle dostupných pramenu byla osada Skuhrov menší a podstatne mladší než Huntírov. Na konci 18.století se stal rychtárem spojených osad obcan ze Skuhrova a celá obec tak dostala jméno Skuhrov. Název je pravdepodobne odvozen od slova "skuhrání", tj. naríkání nad neúrodou zavinenou znacnou nadmorskou výškou a nekvalitní pudou. I pres snahy pomáhat si navzájem v prípade nouze (roku 1832 postaven "špýchar" jako zásobárna obilí pro vrchnost i pro poddané - pozustatky po této stavbe jsou dodnes patrné) nebyla zdejší kamenitá puda schopna obyvatele uživit, a proto lidé hledali výhodnejší zpusob obživy v blízkých bridlicnatých lomech a hlavne v práci a obchodu se sklem, které do zdejšího kraje bylo zavádeno od druhé poloviny 16.století a pak hlavne se zmenou majitelu maloskalského panství po bitve na Bílé hore. Hlavním predmetem sklárské výroby byly drobné sklenené kamínky, napodobeniny drahokamu, korálky a drobné kvítky. Ty se vyrábely vetšinou u domácího sklárského stolu nebo v mackárnách - driketách. První mackárna byla postavena v osade Huntírov v roce 1865 v c.p. 54 majitele Celestýna Danícka.
Velký rozmach kulturní a osvetové cinnosti zaznamenala obec v druhé polovine 19. století, zvlášte po osamostatnení se od bzovské školy v roce 1868, kdy se stali nositeli pokroku a kultury místní ucitelé. Již v roce 1870 byla otevrena nová školní budova. Nejvetší pocet žáku se v Huntírove ucil v letech 1938-1948, kdy vedle obecné školy fungovala i škola meštanská, preložená po odtržení Sudet z Pencína - Huti. Tehdy docházeli do zdejší školy starší žáci z širokého okolí. Ke konci 19. století byly založeny spolky, které pracují prakticky dodnes. Divadelní spolek Tyl v Huntírove byl založen v roce 1889, v roce 1900 se sdružoval s divadelním odborem Sokola, který byl založen na popud Celestýna Danícka v roce 1881. Další rok vznikají huntírovští hasici, o deset let pozdeji (1892) pak hasici skuhrovští. Sokol ve Skuhrove byl založen v roce 1898, brzy po založení vlastnil svoji knihovnu a divadelní odbor. V obou osadách rostlo úsilí postavit si vlastní sokolovny. Tyto snahy mohli být splneny až po roce 1918, v nove vzniklé republice. Tehdy došlo k dalšímu velkému rozvoji spolkové cinnosti. V roce 1920 byla v Huntírove postavena sokolovna, která však v roce 1931 vyhorela. Po velkém úsilí si huntírovští postavili za tri roky sokolovnu novou. Sokolovna ve Skuhrove byla postavena v roce 1925, o dva roky pozdeji byl zakoupen promítací prístroj, takže krome množství divadelních her hraných v obou osadách mohli místní chodit i na vlastní biograf. Od poloviny 30. let vznikají v obou osadách Okrášlovací spolky, z jejichž podnetu vznikají místní hrbitovy.
Pod Skuhrov spadá Huntírov.