Bylo nebylo. Pan Karel Čapek napsal pohádku o tom, jak na horách Brendách panoval strašlivý loupežník Lotrando, který číhal na ubohé kolemjdoucí a obíral je o vše. Měl také syna, kterého krátce po narození poslal na vychování a studia do Broumovského kláštera k panu předorovi.
Mladý Lotrando vyrostl a nastal čas, aby převzal živnost, ačkoli vůbec nevěděl, co jeho otec na Brendách dělá. U smrtelné postele tatínka se dozvěděl, že se bude věnovat loupežnickému řemeslu. Tak zdvořilého loupežníka však Brendy ještě nezažily a loupežnická banda také ne. Nakonec zůstal v jeskyni Lotrando sám. Živnost nezvládal, a vyčerpaný a hladový se vydal ke starému předorovi do Broumova pro radu. Ten se za něj přimluvil u hejtmana v Trutnově a Lotrando z Brend nakonec dostal na starost město v Zálesí a mohl "loupit" legálně...
Jestřebí hory a osadu Paseka nazýval Karel Čapek slovem "Brendy", a označení se mezi lidmi brzy ujalo. Osada Paseka (674 m n. m.) je malou lokalitou s velkým přírodovědným významem. Nachází se na hřebenu Jestřebích hor na rozhraní horských luk s výskytem ohrožených druhů rostlin (bledule jarní aj.) a lesa. Paseka je bývalou hornickou osadou mezi černouhelnými doly v Radvanicích a Malých Svatoňovicích, známou od roku 1748. Dnes je vyhledávanou rekreační oblastí, vhodnou pro turistiku, cyklistiku, houbaření a zimní běžkaření.
Jestřebí či Upícka bouda, známá místním jako Rehacka, je bývalá Rehákova hospoda. Dnes ji provozují turisté z Úpice. Do dnešní podoby byla přestavěna v letech 1929–1930, jak svědčí nápis u hlavního vchodu. Místo má historii od poloviny 19. stol., kdy zde zřídil hostinec Franz Rzehak z Pasek s manželkou Vilhelminou. Jejich syn František provozoval hostinec se svou ženou Bertou (1891–1980) pod názvem "Lesní dům" (Waldbaude) až do roku 1939, kdy se obesil. Po válce byla bouda zkonfiskována a předána do národní správy Františku Jirankovi. Paní Berta se vrátila a hospodařila zde dále.
Kolem Jestřebí boudy vede téměř sto let nejvyhlášenější a nejdelší hřebenová cesta v Čechách – tzv. Modrá hřebenovka (Blauer Kammweg), vyznačovaná od roku 1902. Trasa měřila téměř 800 km a vedla z Německa přes Krušné hory, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Králický Sněžník až na Praděd.
Jak na cache
Finale najdete na souřadnicích N 50° 3A.BCD′ E 16° 0K.LMN′ poskládaných ze správných odpovědí na otázky:
Stage 1 – N 50° 33.666 E 016° 02.161
Z cesty ke vchodu do budovy vede:
a) 8 schodů A = 4
b) 12 schodů A = 2
c) 10 schodů A = 3
Stage 2 – N 50° 33.667 E 016° 02.165
Vlevo od vchodu na stěně visí:
a) lampa B = 6
b) teploměr B = 7
c) obrázek B = 8
Stage 3 – N 50° 33.672 E 016° 02.175
Vedle okapu je na rohu budovy na podezdívce:
a) turistická značka C = 1
b) nic C = 2
c) kovová cedulka C = 3
Stage 4 – N 50° 33.682 E 16° 02.173
Do Adršpachu to odsud po Via Czechia máme:
a) 13 km D = 7
b) 13,5 km D = 8
c) 14 km D = 9
Stage 5 – N 50° 33.707 E 16° 02.170
Kolik zlatých svatozáří vidíš?
a) 1 K = 0
b) 3 K = 2
c) 5 K = 1
Stage 6 – N 50° 33.749 E 16° 02.160
Sečti počet kilometrů na Špinku a do Odolova
a) 23 L = 2
b) 25 L = 0
c) 27 L = 1
Stage 7 – N 50° 33.675 E 16° 02.151
Za chatou je menší budova. Z čeho jsou převážně její stěny?
a) z plechu M = 1
b) ze dřeva M = 3
c) z cihel M = 2
Stage 8 – N 50° 33.673 E 16° 02.105
Co je na tomto místě?
a) ukazatel směru N = 6
b) geodetický bod N = 3
c) křížek N = 9
Kontrolní součet všech číslic ze souřadnic je 44.