Tato keš Vás zavede do lesu
Strašnovských, kde kdysi nedaleko rybníka Jordánu stávala
tvrz
Dnes je patrný jen vyschlý vodní príkop, který tvrz obklopoval. Co
se rozhodne zachovalo je rybník Jordán.
V knize Dejiny obcí okresu mladoboleslavského a
benáteckého se píše:
"V lesích ukryté, jen okolnímu obyvatelstvu známé tvrzište
je opsáno kruhovým príkopem dosti širokým a hlubokým, stále
vodou naplneným, a proto je neprístupné. V této rezervaci
nemuže nikdo vypleniti vzácné kvety Strevícníku. Bývala tu v
dávných dobách tvrz postavená k ochrane starodávné cesty obchodní,
sídlo vladyku ze Strašnova.
Výklad jména nalezneme v osobních jménech Strah, Strašek
nebo Strach, Strachota. Jméno vsi, která vznikla opodál
površí, sklápejícím se do roviny Dobrovické, bývá ve starých
pametech psáno Strašnov. Byla-li ves a tvrz ode dávna
Strašnov jmenována, byl jejím zakladatelem Strach. Není
však vylouceno, že zakladatel se jmenoval Strah a tvrz
a ves puvodne Stražnov nebo Stražnov, na pamet úkolu,
který tu vladyka a jeho tvrz meli.
Poloha tvrze u staré cesty by tuto domnenku potvrzovala. Známe
však i staroceské osobní jméno Straš a po
Strašovi má asi ves jméno.
Léta 1297 byla tvrz sídlem Ctiborovým, Odolenovým a Sobeslavovým.
Ve 14. a 15.století byl Strašnov rozdelen na drobné statky.
Cást patrila v 16.století ke Krnsku, cást ke Struhám a jiná k
Stránovu. Do roku 1850 vetší cást byla sídlem panství
stránovského. Menší cást patrila od roku 1576 k panství
boleslavskému a od roku 1614 ke Kosmonosum. Staré tvrzište
jmenuje lid Ryskvice a vypravuje se tu, že v tricetileté válce
zemrel v blízkém ležení (snad u Pískové Lhoty) švédský
generál Riskwitz. Pohreb byl prý na neprístupném
strašnovském tvrzišti, kde nad hrobem postaven byl
kamenný pomník. O náhrobním kameni se praví, že byl z
tvrzište v zime odvezen a dnes je kdesi ve vsi
Strašnove postaven jako sloup v plote. Ríká se tam u
"grobštejnu"."