Smírcí kríže
Smírcí kríž je kamenný kríž postavený nejcasteji na míste, kde se stal hrdelní zlocin nebo neštestí. Ve stredoveku bylo možno pri trestání provinilcu uplatnit systém tzv. smírcího práva, kdy byl provinilci uložen nejaký úkol, kterým odcinil svuj zlocin. Takovým úkolem krome vyrovnání s postiženou rodinou mohlo být i vytesání a vztycení kamenného kríže na míste, kde byl zlocin spáchán.
Podobným symbolem je krížový kámen, což je kríž vytesaný do kamene a nemá tudíž klasický „krížový" obrys. Krížové kameny byly staveny také jako upomínka na pohromy, napríklad morové epidemie.
Podle další teorie, která se casto objevovala, mohly kríže prý plnit i poslání hranicních mezníku. Obvykle tato funkce náležela hrube opracovaným kamenum, které však casto menily svou pozici. Zato kamenné kríže vzhledem ke svému tvaru mely být nedotknutelné.
Kríže jsou vetšinou nízké, masivní, bez podstavce, vytesané z jednoho kusu kamene. Nekdy jejich neumelý vzhled vypovídá o neprílišné šikovnosti zhotovitele, nebo možná o spechu, ve kterém byl kríž vytvoren. Obcas lze na kamenných krížích nalézt vytesanou jednoduchou podobu zbrane ( mec, dýka, sekera...). Mužeme v nich videt vražednou zbran, kterou tam na znamení svého provinení vytesal sám vrah. Jindy se objevuje letopocet nebo text. Zajímavým vyobrazením bývají tradicní symboly remesel ( kladivo, nužky...).
Kamenné kríže se nacházejí po celé Evrope. Na území Ceské republiky se vyskytují na místech stredovekého osídlení. Krajina ve stredoveku neosídlená kamenné kríže nemá (na príklad centrální Šumava). Malá hustota tehdejšího osídlení znamená i menší výskyt krížu. Výjimkou je Praha a její širší okolí. V tomto prostoru probíhal v minulosti rozsáhlý stavební rozvoj a obrovské úpravy terénu v souvislosti s budováním silnicní a železnicní síte a je možné, že tyto památky (jako i mnoho jiných v posledních desetiletích) vzaly zasvé. V souboru jsou zastoupeny ruzné typy krížu. Nejcasteji se vyskytuje kríž recký, dále latinský a klínový, u nejmladších objektu typ maltézský, jetelový a krížkový. Krížové kameny a krížová kola nesou kríže typu reckého i latinského, kríže patkové, berlickové, lotrinské, papežské, patriarší a jenom v jednom prípade kríž pravoslavný.
V poválecném Ceskoslovensku byla ochrana a evidence smírcích krížu problematická, podobne zoufalý byl i zájem o tyto památky následkem cehož byla jejich údržba a ochrana zanedbána. Spousta krížu byla odcizena nebo znicena. Presto v této dobe vznikla pocátkem 80. let 20. století skupina zájemcu o tyto památky, kterí zacali vyhledávat kontakty mezi sebou. Roku 1984 založili Spolecnost pro výzkum kamenných krížu pri mestském muzeu v Aši. Cílem jejich práce je centrální evidence a ochrana památek. V roce 1997 publikují souborné dílo Kamenné kríže Cech a Moravy. Díky této knize se dostávají tyto památky více do podvedomí, do roku 2001 se podarilo dohledat a zaregistrovat kolem 300 nových objektu. V roce 2001 vychází druhé vydání knihy.
Výskyt kamenných krížu a krížových kamenu na území Ceské republiky není pravidelný. Obecne lze tento fakt shrnout slovy: v Cechách prevažují kamenné kríže, na Morave krížové kameny.
V Cechách platí , že výskyt kamenných krížu je nejcetnejší v oblastech okolo státní hranice a to zejména v Plzenském a Karlovarském kraji. Z okresu pak v techto oblastech dominují Cheb, Sokolov, Karlovy Vary, Tachov a Plzen-sever. Z príhranicních okresu je cetný výskyt ješte v okresech Ústeckého (Chomutov, Ústí nad Labem, Decín), Libereckého (Liberec, Ceská Lípa, Semily) a Královéhradeckého kraje (Trutnov, Náchod, Jicín, Rychnov nad Knežnou) a cástecne i v Pardubickém kraji (Svitavy). V Jihoceském kraji je výskyt krížu ojedinelý. Nejméne jich je ale v celém Stredoceském kraji. Na Morave se kríže vyskytují v hojnejším poctu pouze v Olomouckém kraji - v okresech Olomouc a Šumperk. Jinde jen zrídka nebo vubec.
První projevy badatelského zájmu se objevují v literature kolem poloviny 19. století v souvislosti s práve vznikajícími muzejními a vlastivednými spolky. Od roku 1892 dává prostor tematice kamenných krížu nový casopis Ceský lid, do kterého psali napr. J. Král, J. Š. Baar nebo J. Brož. Tato aktivita byla sou- cástí obecného zájmu o památky tehdy nazývané starožitnosti. Pécí rakousko-uherského ministerstva kultury a vyucování dostal rozptýlený zájem badatelu organizacní základnu. Objevují se první soupisy kamenných krížu a krížových kamenu (die Steinkreuze und die Kreuzsteine), které autor techto cetných príspevku Franz Wilhelm dostal do podvedomí verej- nosti. Wilhelm soustredil za svuj život popisy nekolika set kamenných krížu a krížových kamenu. Jako první výrazne upozornil v roce 1900 na vazbu mezi ka- mennými kríži a smírcími smlouvami, jež se koncem stredoveku uzavírali mezi rodinami obeti a vrahem v zájmu dosažení smíru a hmotného vyrovnání. Puvod kamenných krížu se stal lákavým námetem pro skupinky nadšencu, historiky však vzrušoval vyjímecne. Dá se ríci, že tento zájem trval až do druhé svetové války. Roku 1940 vyšla v ceských zemích první souborná kniha, ve které Walter von Dreyhausen na základe své práce publikoval katalog a shrnul teorie o puvo- du techto památek. Vzhledem k církevní motivaci vzniku kamenných krížu byla publikacní cinost v poválecném Ceskoslovensku problematická, podobne zoufalý byl i zájem o tyto památky následkem cehož byla jejich údržba a ochrana zanedbána. Spousta krížu byla odcizena nebo znirena. Presto v této dobe vznikla pocátkem 80. let 20. století skupina zájemcu o tyto památky, kterí zacali vyhledávat kontakty mezi sebou. Roku 1984 založili Spolecnost pro výz- kum kamenných krížu pri mestském muzeu v Aši. Cílem jejich práce je centrální evidence a ochrana památek. V roce 1997 publikují souborné dílo Kamenné kríže Cech a Moravy. Díky této knize se dos- távají tyto památky více do podvedomí, do roku 2001 se podarilo dohledat a zaregistrovat kolem 300 nových objektu. V roce 2001 vychází druhé vydání knihy.
Na úvodních souradnicích cache samozrejme nenajdete!
Jedná se o pomerne dlouhou multinu, budete potrebovat nejaký ten dopravní prostredek.
Doporucená výbava: metr, za tmy urcite baterku :-)
Cílem této multiny je ukázat Vám v okolí Jablonného kamenné, vetšinou smírcí kríže, o nejakých urcite už víte. Jak se dopracujete ke keši Vám prozradí pdf soubor zde. K otevreni souboru potrebujete Acrobat Reader, ktery je mozno stahnout z Internetu.
Zdroje: http://smircikrize.euweb.cz, Knížka KAMENNÉ KRÍŽE CECH A MORAVY