Flasnerske skaly Traditional Geocache

Pěkná a nepříliš náročná procházka k neznámým skalám, vhodná i pro rodiny s dětmi

POZOR !!! Dne 11.5.2021 znovu změna umístění - souřadnice i hint!

     Jen něco přes 1 kilometr od náměstí v Hroznětíně jsou vzdáleny divoké skály na úbočí Krušných hor. Z těchto skal jsou nádherné výhledy do kotliny mezi Hroznětínem a Ostrovem. Skály jsou téměř neznámé, málo navštěvované a také ani vlastně nemají jméno.

     Spisovatel Zdeněk Šmíd ve své knize Strašidla a krásné pany v povídce „O nočním děsu“ o skalách píše:

      Flašnerské skály se nacházejí na úpatí krušnohorského svahu, východně od Hroznětína. Právě ony se zblízka podobají obří tvrzi; na jejich vrchol vede jediná cesta, úzké stupně vytesané neznámým obětavcem do žuly. S nejvyšší plošiny naskýtá se pak vpravdě letecký pohled na pánev kolem Bystřice, na Ostrov nad Ohří, na Doupovské hory a karlovarské pahorky. Nikde jinde než v tomto kraji hýřícím přírodními efekty by se nemohlo stát, aby tak velkolepý skalní útvar byl nejen téměř neznámý, ale aby dokonce neměl jméno. Pojmenování Flašnerských skal - Flaschnerfelsen - se vykytuje pouze v krušnohorských pověstech. Není ani jisté, zda hojní aktéři tamních pověstí, sedláci zvaní Flaschnerbaueři, získali své přízvisko díky blízkým skalám, nebo zda naopak nezískali Flašnerské skály svůj název díky blízkému statku jakýchsi Flaschnerů.

       V každém případě Flaschnerbaueři měli se skalami plno starostí; většina z nich souvisela s výskytem bílé paní.

       Například jeden z Flaschnerbauerů nalezl pod skalami mrtvého muže svírajícího v dlaních stříbrné mince tak pevně, že jej s nimi museli pochovat. Dle pověsti byl mrtvý muž chamtivcem, který původně nesl kolem skal pytel uhlí. Bílá paní mu navrhla výměnu pytle uhlí za pytel zlata, s kterýmžto výhodným obchodem muž souhlasil. Ve skalní sluji obdržel zlato, ale zatímco si bílá paní někam odskočila, počal cpát chamtivec do pytle ještě mince z hromady stříbra, která mu už nepatřila. V tu chvíli se ze stříbrné hromady vynořilo množství rukou, uchopily nenasytu za hrdlo, stáhly jej do hromady a zbytek už víme.

      Mnohé příběhy zažívali s bílou paní i pasáčkové Flaschnerbauerů. Jednomu se poštěstilo: dostal hroudu zlata a šel domů. Bílá paní však neměla dobrý přehled o tom, komu co rozdala. Když pasáček odcházel ze selské služby, vyměnila mu selka hroudu za menší finanční obnos, s čímž nevzdělaný pasáček souhlasil. Téže půlnoci však hrouda poskočila a vyletěla zavřeným oknem zpátky do skal.

      Dospělejší pasáčkové to přirozeně měli složitější; bílá paní neměl důvodu, aby právě jim rozdávala zlato pro nic za nic. Jeden z nich nalezl cestou ke skalám květinu, kterou si rozmařile zastrčil za klobouk. Snad to bílá paní považovala za smluvené znamení - zavedla jej skalní škvírou do krásných zahrad, pak do krásného zámku, kde se jinoch krásně najedl a samozřejmě krásně vyspal. Ráno chvátal honem domů, ačkoliv jej bílá paní v pláči několikrát prosila, aby tam nezanechával to nejlepší. Jinoch v okolí nic nejlepšího neviděl a až u vesnice si vzpomněl, že mu někde v zámku upadla květina, kterou měl za kloboukem. Později všude vyprávěl, že kdyby tam býval nezapomněl tu zatracenou kytku, byla by mu bílá paní bývala dala neuvěřitelné bohatství. Byl to hmotařsky založený pastevec. Tvůrce pověsti viděl dále: jistě chtěl naznačit, že bílá paní nezaplakala nad ztracenou kytkou, ale nad vlastní láskou, tím nejlepším, co mohla dát, a co hloupý jinoch bez výčitky zanechal v opuštěném a studeném skalním světě.

      O houževnatosti bílé paní svědčí to, že se pokusů s láskou a květinou nevzdala po první prohře; přesně táž příhoda se údajně odehrála ve skalách Vlčince.

      Bilá paní, bloudící ve skalních blocích za statkem Flaschnerbauerů, tedy vzbuzovala nejen bázeň, ale i soucit. Nebylo divu, jako každá bílá paní žadonila o své vysvobození. A lidé, kteří ji vysvobodit mohli, měli sice dobrou vůli, ale i jiné typické lidské vlastnosti pro které se vysvobozování vždycky nějak zhatilo a odložilo nejméně o sto let.

    S kočárkem či na kole se dá dostat po zelené turistické značce až pod skály, cesta je nově upravená, auto lze zanechat na jednom z doporučených parkovišť. Doporučuji po odlovení kešky jít asi 80m do svahu a dostat se tak na cestičku na úpatí impozantních skal. A komu nebude stačit pohled zdola, může pokračovat na souřadnice N 50° 19,200´ E 012° 52,909´, začátek cestičky po chvíli s kamennými schody a vystoupat po nich až na spodní vyhlídku s křížem (N 50° 19,202´ E 012° 52,844´), odkud už je také nádherný výhled.

   Při výstupu po schodech buďte opatrní a mějte pod dohledem zejména kačeří potěr, zejména na podzim, když je všude listí. Jiná cesta na vrchol skály nevede! Cestu po schodech někdo označil značkami červené barvy.

   Pokud byste si chtěli prohlédnout skály celé, pak doporučuji „odlovit“ i multikeš GC2H58R HROZNĚTÍNSKÉ VÝHLEDY, a
GC6R5CH FLACHSNEROVA KAPLIČKA.

      Při odlovování kešky pozor na mudloturisty! Keš je klasická PET tuba.

    Kontrola majitele