Zidovsky hrbitov v Hroznetine Traditional Cache

Keška, která Vás i Vaše děti přivede na zajímavá místa

      Městečko Hroznětín   se nachází v okrese Karlovy Vary v podhůří Krušných hor. Nejstarší zmínka o Hroznětíně pochází z poloviny 13. století. Hroznětín byl povýšen na město asi kolem roku 1333 Janem Lucemburským. V moderní době byla obec Hroznětín opět stanovena městem na základě dekretu Poslanecké sněmovny v roce 2007. V současné době má město Hroznětín s přilehlými osadami Bystřice, Ruprechtov, Odeř a Velký Rybník 1 865 obyvatel.

     Z pamětihodností Hroznětína lze vyjmenovat zejména:

- kostel svatého Petra a Pavla, státem chráněná památka 2. stupně




původně románská stavba ze 13. stol. byla   r. 1678 přestavěna a v letech 1732 - 34 barokně přestavěna. Nynější podoba z r. 1873.





- sousoší Panny Marie, svaté Alžběty a svatého Maxmiliána z r. 1724
- sousoší svatého Jana Nepomuckého, svatého Floriána a svatého Šebestiána z r. 1724

- Židovský hřbitov, zhruba 1 km severozápadně od města. Hřbitov existoval pravděpodobně již v 15. století, odkdy je v Hroznětíně doloženo židovské osídlení, založeno ghetto a synagoga. Na ploše 0,44 ha hřbitova dochováno kolem 300 náhrobků, nejstarší z let 1684 a 1690.

Vstupní brána na židovský hřbitov

Hroznětínské židovské ghetto

    Podnětem pro zřízení židovského ghetta v Lichtenstadtu (Hroznětíně) byl edikt z roku 1499 zakazující Židům, mimo jiné, pobývat v královských městech. Tento zákaz na svém území prosadili i Karlovy Vary a Ostrov, právě židovské obyvatelstvo těchto dvou měst se stalo prvními usedlíky. Během krátké doby byla vytvořena poměrně stabilní komunita s úplným zázemím. O místě původního hřbitova a synagogy však kolují pouze neověřitelné zprávy.

    Ze soupisu židovských rodin z 3. července 1793 vyplývá, že největším židovským sídlištěm v tehdejším Loketském kraji byl právě Hroznětín. V době tohoto sčítání v něm žilo celkem 292 osob sdružených v 51 rodinách.

    V Hroznětíně nebylo kompaktní ghetto, město mělo dva sídelní okrsky. Jeden v severní části v sousedství katolického kostela a druhý západní při Koželužské ulici.

    Rozklad do té doby rostoucí komunity přinesl až revoluční rok 1848, po němž skončila většina diskriminačních opatření. Mnoho z tehdejších 527 obyvatel se pustilo do podnikání v nedalekém Ostrově nebo Karlových Varech a přitom se do těchto měst i přestěhovalo. Přesto byl počet zůstavších dost velký na to, aby mohla být v roce 1870 zřízena nová škola, která společně s bytem rabína sousedila se synagogou. Odliv řady obyvatel způsobilo i založení Židovské obce v roce 1869 a požár města v roce 1873, kterému padly za oběť i židovské domy.

    Na začátku 20. století dochází k postupnému otevírání ghetta a přestože je v roce 1921 v místě registrováno pouhých 16 věřících, hroznětínská Obec si díky svazku s dalšími patnácti malými Obcemi karlovarského regionu (např. Jáchymov, Nejdek) udržela svůj rabinát až do rozmetání komunity v roce 1938. Po skončení 2. světové války se nikdo z místních Židů již nemohl vrátit.

Židovský hřbitov a synagoga

    Na dnes známém místě, ve svažnatém břehu říčky Bystřice, spadajícího ze svahu Hochbergu, byl před rokem 1618 založen „nový“ hřbitov. Toto „nové“ místo nebo snad rozšíření stávajícího reflektovalo na potřebu většího prostoru po přistěhovalecké vlně z roku 1606. Touto datací je zdejší hřbitov prokazatelně jedním z nejstarších v Čechách. Jeho současná podoba je však silně poznamenána nejen řáděním německého obyvatelstva po záboru Sudet v roce 1938, ale i stavební činností v okolí, které po hříchu řada kamenných náhrobků padla za oběť. Stejně tak původní barokní brána, která přečkala i hrůzy 2. světové války, nevydržela jeden z pozdějších nájezdů nenechavců.

    Musíme ocenit práci všech, kteří vlastními silami i prostředky po roce 1989 upravili hřbitov do důstojnějšího stavu, opravili, či spíše znovu postavili ohraničující kamennou zeď a vztyčili náhrobky. Jedna taková skupina obětavců byly členové Aktion Sühnezeichen z Německa. Ale i po celkové opravě neměl hřbitov klid - v roce 2005 neznámý pachatel opět zdevastoval zejména náhrobní kameny. Ale nyní už je zase vše v naprostém pořádku.

    Synagoga, postavená snad v 18. století byla po druhé světové válce využívána jako klubovna a v 50. letech 20. století zbořena.

     V článku jsou použity různé prameny, zejména článek, který zpracoval Chaim Kočí.

    KEŠKA vás přivede právě na zmíněný židovský hřbitov, o klíč můžete v úředních hodinách požádat na městkém úřadě (na náměstí v Hroznětíně, vedle katolického kostela, tel. 353 618 201), kde také ví, kdy se nesmí na hřbitov vstupovat (např. v sobotu či na židovské svátky). Ale i bez klíče je návštěva hřbitova opravdovým zážitkem, není nutno na něj vstupovat, téměř vše je vidět z cesty nad hřbitovní zdí.

     Zaparkovat můžete na parkovišti u restaurace RAFANDA, pěšky přejít silnici (POZOR!) na začátek cyklostezky (N 50° 18,873´ E 012°51,608´), po ní kousek k železničním kolejím, ty opatrně přejít a cesta vás dál zavede do mírného kopce až ke hřbitovní bráně. Rovněž tak tudy doporučuji i příjezd na kole případně s kočárkem. Cesta z druhé strany od hroznětínského panelového sídliště je podstatně obtížnější (ale pro někoho možná hezčí). Keš zejména kvůli pietě není umístěna na hřbitově ani v těsném sousedství hřbitova. Dostat se ke kešce stojí trošku námahy. Naopak, od keše je hezký výhled na celý hřbitov, ale jen v období, kdy nejsou listy na stromech, tj. na podzim a na jaře.

   Keš je klasická lock&lock krabice o obsahu 1 litr.

    Prosím, pozor na mudly, keška byla již ukradena. Místo uložení kešky a okolí při odchodu opět uveďte do původního stavu, lehce zamaskujte.

    Kontrola majitele