Povest o pokladu v Osecanech
U Osecan je vrsek, na nemz býval dríve lesík. Nyní je tu
rozlehlé pole. Vrsek je nazýván kostelík. Lidé si vypravují, ze v
dávných dobách tu staveli kostel, navezli kamení, vykopali základy
a vyzdili je, ale co vystaveli, pres noc se prý vzdy octlo v
Krecovicích v místech, kde nyní stojí farní chrám. Zakladatelé
kostelíka, vidouce prý v tom vuli bozí, zanechali stavby a
zbudovali tedy kostel v Krecovicích. Starí osadníci Osecan pamatují
na vrsku Kostelíka príkopy i hromady kamení. Nyní se tu vlní lány
bohatých klasu a ze stavebního kamene narovnali si pasáci na kopci
boudu, kde se prý ukrývali pred destem a nepohodou. Na vrchu
Kostelíka stával prý omselý dvojitý drevený kríz, druhý podobný
kríz byl na Holém vrchu a tretí a Mlýnském vrchu nad Podskálím.
Nekde mezi temito tremi krízi zakopali prý Francouzové vojenskou
pokladnu, kdyz r. 1813 prchali z nasí zeme, dodnes jí vsak nikdo
nenalezl. Kdo bude ten stastný?
Na vsechny tyto kopce je od této kesky krásný výhled. Vrch
Kostelík je prímo naproti, Holý vrch je vedle kopce Drahousku a
Mlýnský vrch je nad Osecanským Podskálím. S krásným výhledem do
krajiny souvisí také to, ze na tomto kopci za 2. svetové války byla
vojenská pozorovatelna. Po pozorovatelne velitelu nemeckých
jednotek SS pozustala v lese na vrcholu kopce jeste dodnes
zrícenina kamenu zákopu.