Skip to Content

Traditional Geocache

Doubrava (OK/PL-034) SOTA cache

A cache by AHA & team Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/3/2010
In Plzensky kraj, Czech Republic
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

CS: Kopec se stopami po pusobeni ceskoslovenske armady, kopec vysilacu.
EN: The hill with the buildings of the former military company, with several transmitters and a wonderful view of the Bohemian Forest.

Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.

Doubrava je nejvyssi v pasu kopcu, ktery je podle ni oznacovan jako Doubravsky hreben. Vrchol dosahuje do nadmorske vysky 727,2 metru a o 8 metru tak prevysuje svou sousedni sestricku, Malou Doubravu. Do vsech stran padaji prikre svahy, nejstrmejsi z nich ty na severu, nejprijemneji by se stoupalo zlabem ve smeru od Knezske hory do sedla U Huberta.

Listnate lesy

Velkou Doubravu obteka ze zapadu a severu ricka Polenka, ktera si zde nasla cestu pres Doubravsky hreben na vychod a to mezi masivy Doubravy a Belysova. Velka Doubrava prevysuje toto udoli o priblizne 320 metru, pricemz vyskovy rozdil je prekonan na vzdalenosti lehce presahujici 1 km.

Severni polovina masivu Doubravy je pokryta hlavne listnatym lesem, ktery ma puvodni charakter a prirozenou druhovou skladbu. Ocenovan je tez hojny vyskyt mesicnice vytrvale (Lunaria rediviva). Pro svou hodnotu je severni cast svahu Doubravy spolu s Belysovskym polesim, vrchy BelcemTuhostem chranena jako evropsky vyznamna lokalita Svihovske hvozdy.

Ceskoslovenska lidova armada...

Se samotnym vrcholem je to horsi, o jeho puvodni podobe nemuze byt rec. Nadmorska vyska Doubravy i relativni blizkost k zapadnim hranicim pritahovala armadu, ktera na jejim vrcholu umistila svou posadku. V roce 1957 byla jiz vrcholova cast prebudovana mnoha terennimi upravami, na jeho jiznim svahu stala dvojice velkych domu. Doubrava zacala slouzit jako stanoviste vojenskych radiotechniku.

Budova roty

V srpnu 1961 vznikl v Dobranech 52. radiotechnicky prapor oznacovany tez jako VU 8060. Tenkrat jej tvorila trojice radiotechnickych hlasek, jeden rt. uzel a velitelska rota. V nasledujicich letech pod prapor presla i 309. radiotechnicka hlaska na Doubrave. Osazena byla ruskym radiolokatorem P-35 a jednim radiolokacnim vyskomerem PRV-11.

Chodba v budove roty

V roce 1977 probehla reorganizace a prapor byl podrizen velitelstvi 3. radiotechnicke brigady, ktere bylo nove vytvoreno v Chomutove. 309. radiotechnicka hlaska Doubrava se v ramci reorganizace stala 521. radiotechnickou rotou Polen s oznacenim VU 8060/C. Ve zmenenych spolecenskych podminkach doslo k dalsi transformaci a z praporu se v breznu 1992 stala 52. skupina radiolokacniho pruzkumu a uvedomovani. Utvar zanikl na samem konci prosince 1994.

Dnes jsou vojenske budovy jiz davno nevyuzivane a v dezolatnim stavu, nebezpecne. Zkuste z jejich exterieru poznat, kde se podavalo UHO, kde byla rota, z jakeho salu ridili velitele, kde je vstup do bunkru, kde se skladovaly pohonne hmoty. Poznate vratnici, pingpongarnu ci psi kotce?

... a jeji hracky

Na samem vrcholku byla stanoviste pro radiotechniku. Zmineny radiolokator P-35 mel rusky kryci nazev Saturn, cesky Strazisko (lidove prekrten na Strasidlo) a na Zapade byl znamy jako Bar Lock. Vznikl v roce 1961 jako evolucni verze inovujici predchozi lokator P-30. Slo o pozemni system vcasneho varovani, ktery operoval v pasmech E a F dnesniho rozdeleni dle NATO.

Prehledovy radiolokator P-35
Prehledovy radiolokator P-35

Radar byl umisten na nakladnim privesu a byl castecne mobilni. Skladal se z ridici kabiny a dvojice otacejicich se horizontalnich parabolickych anten, ktere zajistovaly jak vysilani, tak prijem. Osazen byl sestici vysilacu (magnetronu), ktere byly chlazeny olejem nebo fridexem, pripadne etylglykolem. Bylo take proc je chladit, vzdyt kazdy z nich mel impulzni vykon presahujici 600 kW. Radar vysilal 375 paprsku za sekundu, kazdy o sirce 7 stupnu.

Radar byl schopen zjistit azimut cile a jeho vzdalenost, ale jelikoz byly obe jeho anteny vodorovne, nebyl schopen snadno zjistit vysku cile. Vysku bylo mozne stanovit pri vysilani ze vsech 6 vysilacu, prubeznem naklaneni anteny a vypinani jednotlivych prijimacu. Na prave strane horni anteny byl umisten druhotny radar, ktery zajistoval rozliseni vlastnich a nepratelskych letadel pomoci systemu IFF. Dosah radaru byl az 350 km, dokazal postihnout prostor az do vysky 25 km a pokryval kruhove horizont. Presnost mereni vzdalenosti cile dosahovala 0,5 km a presnost mereni smeru 0,5 stupne.

Radiolokacni vyskomer PRV-11
Radiolokacni vyskomer PRV-11

Pro omezenou moznost merit vysku cilu byl P-35 doplnen radiolokacnim vyskomerem PRV-11, ktery byl armade dodavan od roku 1961. V Rusku byl oznacovany krycim nazvem Versina a u nas krycim nazvem Svojsin. Impulzni vykon tohoto radaru dosahoval 1,2 MW, coz zajistoval podle pametniku tehdy snad nejvetsi magnetron na svete, opet chlazeny olejem. Cil letici ve vysce od 500 metru do 35 kilometru dokazal detekovat az do vzdalenosti 230 kilometru, nizko letici cile pak jen do 60 km. Presnost mereni vzdalenosti byla do 1 km, mereni vysky pak v rozmezi 200 az 500 metru. Vyskomer se umel branit aktivnimu ruseni, ale jen preladenim na jednu z peti pevne urcenych frekvenci. Avsak mohutnost vysilaneho paprsku – sirka 1,5° a vyska 1° – moznost ruseni vyrazne komplikovala.

Technici techto radaru vzpominaji, jak dostavali priplatek za praci v silnem magnetickem poli – hodina pobytu v metrovem pasmu znamenala 50 haleru navic, v centimetrovem pasmu sel priplatek pres 1 korunu. Zaroven nesmeli v blizkosti radiolokatoru nosit kovove veci, hodinky pry byly za 15 minut na vyhozeni. K dobru se pridavaji historky o peceni masa v mikrovlnem proudu, ktery mel detekovat nepratele. Silne magneticke pole negativne ovlivnovalo i prijem radia a televize, na obrazovkach se stale objevovaly pruhy. Podle byvalych vojaku magneticke pole ovlivnovalo vice veci: ti, co na radarech slouzili dele, pak obvykle meli jen dcery.

Vysila se dale...

Vysilac

Po opusteni lokality armadou se na vrcholek nastehovaly vysilace. Dnes tu najdete dva, hlavni je v blizkosti vrcholu, druhy ve vychodnim svahu kousek pod vrcholem, oba patrici plzenske spolecnosti RTI cz. Je z nich siren signal nekolika radii (Frekvence 1, Hitradio FM Plus, CRo 2, CRo 3, Rock Radio Sumava, Radio Impuls, Radio Blanik ZC a Kiss Proton) a mobilnich telefonnich siti.

Na nizsim prihradovem stozaru je tez od roku 1995 umisten jeden z VO prevadecu radioamateru s volacim znakem OK0L. Aby radioamateri mohli umistit na soukromy stozar sve hracky, museli celou 30 metrovou konstrukci natrit. Antenu tvori ctverice dvouprvkovych anten Yagi o celkovem vykonu 10 W, ktere jsou umistene ve vysce okolo 25 metru pekne nad sebou a vsechny smeruji severovychodne. Vystupni kmitocet je 145,7375 MHz, vstupni kmitocet s odstupem -0,6 MHz pak 145,1375 MHz, aktivuje se tonem o kmitoctu 1750 Hz.

SOTA cache

Aby nebylo vysilani malo: Doubrava je dalsim z kopcu v programu Summits On The Air neboli Vrcholy v eteru. Cilem programu je rozvoj radioamaterskeho provozu z vrcholu kopcu a hor. Radioamater si tedy da do batohu sve prenosne vysilaci zarizeni a vyda se na vrchol vybraneho kopce. Z nej pak vysila a snazi se spojit s jinymi radioamatery, at jiz doma ci na jinych lokalitach. Radioamater na kopci ziskava body, ktere rostou s narocnosti vystupu (tj. nadmorska vyska, zimni teren), nicmene jsou zapocitany jen pri 4 a vice spojenich. Ziskane body se objevuji v ustredni databazi SOTA.Program SOTA neni omezen na ceske radioamatery, naopak jde o aktivitu celosvetovou, ke ktere se Cesko pripojilo v kvetnu 2007.

Maly a Velky Bitov
Maly a Velky Bitov s hranicnim hrebenem v oparu

Doubrava svou vyskou patri mezi sestibodove kopce, poprve jej aktivoval 22. unora 2009 radioamater s volacim znakem OK4DX, coz muzete videt zachycene na fotce.

Kudy ke krabicce

Na velky kopec vede mnoho cest a vsechny vas zavedou priblizne do sedla U Huberta.

Planicky hreben v inverzi
Planicky hreben v inverzi pri pohledu pres Smrci

Asfaltka: V zatacce nad Veckovicemi (waypoint T1) odbocuje na vychod asfaltka. Je na ni umisten zakaz vjezdu, ktery prosim respektujte. S trochou drzosti lze u odbocky bezpecne zaparkovat, pro mnoho vozu tam vsak misto neni. Pozvolna stoupajici asfaltova cesta vas povede po vychodnich svazich Male Doubravy. Na zacatku cesty (waypoint R1) je pekny vyhled na jihovychod smerem na Bezi, Klatovy ci Sumavu, pozdeji se nabidne vyhled smerem na severovychod napr. na Knezskou horu, Ricej, Valbu, Belec ci na udoli Uhlavy.

Zadychavaci: Prejedete-li odbocku na asfaltku, pak muzete za dalsi zatackou najet na lesni cestu (waypoint P1), kde je dostatek mista na zaparkovani. Zacina zde prijemna lesni cesta, ktera vede po vrstevnici. Po ni dojdete k odbocce (waypoint T2) a vydate se vzhuru. Prikra, neprilis pouzivana cesta vas povede opet do sedla U Huberta, ale od jihozapadu.

Korabsky hreben
Korabsky hreben a udoli Polenky

Rakomska: Budete-li na Doubravu vyrazet z Knezske hory, muzete prozkoumat cestu, ktera vede ze sedla mezi temito kopci. Zacina kousek (waypoint T4) od rozcesti s kaplickou, prochazi pastvinami, po okraji lesa a pak uz stoupa k vratnici puvodniho vojenskeho arealu. Nezkouseli jsme.

Ze sedla U Huberta pokracujte po asfaltce k severu. V byvalem vojenskem arealu se pred budovou byvale roty vydejte vlevo. Po par desitkach metru (waypoint R1) se otevre vyhled pres MalyVelky Bitov, na Sumavu, na jihozapadni cast Korabske vrchoviny, nemecka prihranicni pohori atd.

Rybnik Lotrov a Bolfanek
Slatina, rybnik Lotrov a Bolfanek

Budete-li pokracovat po ceste okolo vrcholu Doubravy dale, dojdete do blizkosti kesky. Od ni muzete jeste popojit na paseku, kterou pouzivaji paraglidiste. Hned na zacatku (waypoint R2) se vam nabidne vyhled na Bolfanek, ale i na zapad smerem k Ceskemu lesu ci Sedmihori. Na pasece samotne davejte pozor, at se nesrazite se startujicimi. V horni casti paseky je umistena lavicka i s pravidly pro pouzivani plochy (waypoint R3). Okolo lavicky lze vyjit na vrcholovou plosinu s pristreskem (waypoint R4). Nedaleko nej je nejvyssi bod Velke Doubravy a zulovy pamatnik s letopoctem 1867.

Pahorky pro stonozky

Mala a Velka Doubrava

Keska je soucasti serie Pahorky pro stonozky, ktera vas provede po vrcholech Doubravskeho hrebenu a blizkych sousednich kopcich. Serie si klade za cil ukazat vam nadheru puvodnich smisenych lesu a krasne vyhledy, ale take protahnout vase tela a poradne vam osoupat nozicky. V logbooku naleznete cislo, ktere si dobre poznamenejte, bude se vam hodit.

Additional Hints (Decrypt)

[CS] LVV / VVL
[EN] LVV / VVL

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

271 Logged Visits

Found it 264     Write note 2     Temporarily Disable Listing 1     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Needs Maintenance 1     Owner Maintenance 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 111 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 11/15/2017 3:54:48 PM (UTC-08:00) Pacific Time (US & Canada) (11:54 PM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page