U VOJÁKA
Vžitým názvem "U Vojáku" je pojmenováno místo, kde stojí malý vojenský hrbituvek s pomníkem padlým vojákum behem války v roce 1866.
VÁLKA 1866
Již na pocátku války v roce 1866 byli lidé znacne znepokojeni zprávami prchajících obyvatel z Broumovska, kterí hlásili, že neprítel mladé muže povolává do svého vojska. Ve snaze vyhnout se tomuto nebezpecí rada jich pred frontou utekla co nejdále. Práve tak i ostatní lid z naší obce se skryl v lese pod Cihadlem u Zlámaného potoka. Dobytek byl shromážden v lese Škopovce, kde se pásl na louce. V obci zustal jen málokdo.
Ten ctvrtek pred sv. Petrem a Pavlem, presneji k veceru 27. cervna, táhla patrola pruského vojska v poctu 45 mužu od Cervené Hory k Žernovu, který byl plný vojska rakouského. Rakouská patrola sestávající pouze ze 12 mužu se na polích pana Antonína Rýdla ze Žernova a pana Kašpara Lelka z Cervené Hory setkala s pocetnou patrolou pruskou. Došlo k potycce, pri které padlo 5 rakouských vojáku a tri prusové. Všech osm bylo pozdeji zakopáno panem Václavem Mikešem z Cervené Hory v rokli na panském pozemku.
Pricinením a obetavostí žernovského obcana pana Františka Rýdla byl nad jejich hrobem postaven kamenný kríž a místo oploceno. Za pet roku po neštastné události byl již prostor pietne upraven a na svátek Petra a Pavla 29. cervna 1871 vysvecen. Slavnost svecení probíhala na ten zpusob, že bylo vedeno procesí ze žernovské kaple ke hrbituvku, kde studnický pan farár mel kázání, pak provedl obrad svecení a po modlitebné liturgii se pruvod za zpevu nábbožných písní vrátil zpet do kaple. Zde byla pobožnost ukoncena. V pozdejší dobe se vzpomínková slavnost s prestávkami ješte nekolikrát opakovala. Hrbituvek s padlými ve válce 1866 dostal místní pojmenování U Vojáku.
Takovéto události jsou tedy spojeny s malým vojenským hrbituvkem. Méne se však už ví, že touto potyckou stretnutí dvou neprátelských uskupení v roce 1866 v bezprostrední blízkosti naší obce neskoncilo. Druhý den, tzn. 28. cervna, se hnul pruský jezdecký gardový pluk hulánu z Cerveného Kostelce k Žernovu. Rakouští huláni, kterí byli na Žernove, jim vyjeli vstríc, i když meli Prusové znacnou pocetní prevahu. Na polích u Žernova východne u okresní silnice došlo k jezdecké bitve. Pri ní padli na strane Rakušanu 3 dustojníci, 65 mužu a 69 koní. Na strane Prusu padli také 3 dustojníci, 37 mužu a 22 koní. Rakouští huláni ustoupili k Ceské Skalici a Prusové jeli za nimi, kde ten den byla velká bitva.
Citace z knihy Luboše Jirky — Pohled do minulosti aneb Žernov známý i neznámý, vydané r. 2000.
ŠIBENICNÍ ROKLE a KAMENNÝ MOSTEK
Úryvky níže popisují zajimavá místa v bezprostredním okolí hrbituvku.
Prvoradou památkou je starý kamenný mostek, nacházející se ješte asi o dalších 250 metru níže. Kdysi pres nej vedla spojnice mezi hrady Ryzmburg a Cervená Hora a cestu, o které byla zmínka, protínala. Je to tedy zrejme jedna z bejstarších technických památek našeho kraje, a svedek jeho pohnutých dejin
Rokle, kterou v príhodném míste preklenuje, se jmenuje Šibenicní. Tento název není náhodný, ale je upomínkou na popravište, které se pri ní nacházelo. Sem mírily od hradu po staré ceste kroky nejednoho odsouzence, aby ustaly na popravišti, které se s velkou pravdepodobností nacházelo v tesné blízkosti tohoto mostku. Ve farní kronice je zaznamenán nález lidských kostí, který ucinil v roce 1862 pan Mikeš z Cervené Hory pri skopávání panského úhoru. Uvedená zpráva jenom dosvedcuje, že zde skutecne bývalo ono místo, které se cas od casu stávalo svedkem nejenom trestající ruky zákona, ale možná leckdy i panské zvule. Zmínený úhor je však nyní pokrytý lesem a zarostlý krovím. Po znicení Cervené Hory v roce 1427 ztratila tato cesta na významu a tvorila již jenom spojnici se zemedelskými pozemky patrícími k poplužnímu dvoru. Popravište zde nesporne existovalo až do roku 1601, kdy byl Rýzmburg pripojen k náchodskému panství.
Citace z knihy Luboše Jirky — Pohled do minulosti aneb Žernov známý i neznámý - dodatek, vydané r. 2008.
POKLAD
Po příchodu k pomníku vypočítejte dle přiložené tabulky finální souřadnice kešky.
