Tajemstvi archivu dr. Watsona
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Dosud nezverejneny pripad slavneho detektiva. Na uvedenych souradnicich nechte svoji drocku.
Tajemství archívu dr. Watsona
„Pamatujete Watsone, kolik Guinejí mel slíbených ten inzenýr za jednu noc práce a nakonec byl rád, že prisel jen o palec a ne rovnou o zivot?“ zeptal se polohlasne muj vehlasný prítel pri ctení ranního vydání novin.
„Máte-li na mysli onen prípad, jenz jste tak bravurne vyresil, myslím, ze to bylo …“
„Já to samozrejme vím, milý príteli,“ prerusil me Holmes.
„Jenom me udivuje, co vsechno jsou lidé ochotni podstoupit pro nejistý výdelek.“
Vzdy me privádelo v úzas, jak si muj prítel dokázal pamatovat i sebemensí detaily prípadu, které resil pred mnoha lety. Vybavoval si je z pameti, zatímco já je pracne hledal ve svých zápiscích. Stále jsem se však nevzdal moznosti, ze ho jednou pristihnu nepripraveného.
Toho dne jsem práve trídil svoje zápisky, zádný prípad nás nezamestnával a tak jsem zaútocil.
„Víte kolik vzorku pneumatik od velocipédu jste umel rozpoznat, když jsme resili prípad ve skole v Priory?“
„Jiste Watsone, vím to presne, prestoze je jich dnes o neco více.“ Holmes se zamyslel.
„Víte kolik mil od skoly ten chudák nemecký ucitel tenkrát stacil dojet, nez byl zabit ránou do hlavy?“
„Pockejte Holmesi mám to tady poznamenáno… Ano bylo to …“
„Vím, vím!“ Prerušil me muj prítel.
„Je to prílis snadné. To je jako by jste chtel vedet, kolik muzu pravidelne navstevovalo Irenu Adlerovou v jejím dome.“
„Ale Holmesi, víme oba, ze pouze …“
„Stací, víte, ze tohle téma nemám prílis v lásce.“
Ano, jediná zena, která kdy okouzlila mého prítele byla práve Irena Adler.
Chtel jsem zmenit téma a tak jsem se zeptal: „ Víte, kolik nedel blouznil v záchvatech mozkové horecky nebohý Percy Phelps?“
„Prestoze se ta informace jeví nedulezitá, privedla nás nakonec k vyresení prípadu a odpoved je myslím nabíledni.“
Dál už jsem Holmese nedrázdil. Prekvapil me vsak sám hned druhý den.
„Vcera jste se me snazil zabavit otázkami z nasich spolecných dobrodruzství. Pripomnel jste mi prípad Napoleonových bust, kde jsem jednu dokonce zakoupil od pana Sandeforda z Readingu. Dal jsem mu mnohem více, než za ní dal on. Nemáte náhodou zapsáno, kolik silinku ho stála?“
Ctenárovi je myslím jasné, ze jsem to zapsáno mel.
„Byl to ponekud nevýhodný obchod, ale výsledek stál za to. Stejne jako u cekání na mého vraha v prázdném dome naproti nasemu bytu.“
„Jiste, cekání se ponekud protáhlo. Paní Hudsonová musela figurínou nekolikrát pohnout, aby vzbudila dojem, ze jste v místnosti skutecne vy.“
„Ano, pohnula jí celkem …“
„Watsone! Bravo!“ pochválil me Holmes.
„Jeste mi sectete, kolik liber slíbili zamestnavatelé rocne slecne Violete Smithové – nasí osamelé cyklistce a kolik kilometru po tme jsem urazil pres hory, kdyz jsem prchal pred Moriartyho spolecníky od Reichenbasských vodopádu?“
Po krátkém hledání jsem mohl Holmesovi hrde oznámit výsledek, ale on jen zvedl ruku a vykrikl: „Dosti hraní, máme tu nový prípad!“
A° B.CDE F° G.H+I
Additional Hints
(Decrypt)
JNGFBAR IL WFGR IRYXL CNERM