Statek Caskovec Traditional Cache

Chtel bych upozornit na zašlou slávu tohoto statku a jeho šlechtických majitelu Dodnes ješte žijí prímí pametníci poslední nemecko-cesky mluvící šlechty, jež zde zanechala výrazné stopy.
První písemná zmínka o statku se datuje už k roku 1721 a jeho historie je velmi pestrá.
Lokalita Caskovec, o které bude rec, se nacházejí na hlavním tahu silnice Brno - Hodonín, ve smeru z Brna asi 2, 5 km pred mesteckem Klobouky, vpravo. Místo v romantickém údolí, dnes ztichlé, opuštené a chátrající, pritom není tomu tak dávno, co zde pulzoval cilý život, k nemuž se upíral zrak širokého okolí. Hrálo pomerne duležitou úlohu v živote mnoha lidí, prinejmenším zde v nich nacházelo cetné množství lidí svoji obživu. Dodnes ješte muže vydat svedectví o sláve i pádu tohoto lidmi i Bohem zapomenutého kouzelného místa.
Majitelé statku byli príslušníci šlechtického rodu Neuwallu, kterí vlastnili na tu dobu veliký majetek nejen v našem regionu. Byli to pokrtení Židé a žádný z nich se nenaucil cesky. Národnostne nebyli predpojatí a osobne udržovali s lidem dobrou vuli. Na obhospodarovaných pozemcích pestovali jecmen, oves, žito, pšenice se tenkrát pestovala málo, z okopanin cukrová a krmná repa, brambory, kukurice. U statku byly vybudovány dva skleníky, ve kterých se na prodej pestovala raná zelenina a pro široké okolí veškerá prísada. V maštalích stál hovezí a veprový dobytek, konícci byli ustájeni zvlášt tažní do kocáru a zvlášt pod sedlo.
Panstvo které sídlilo v Kloboukách u Brna si casem nechalo vypracovat projekt na postavení vetšího rodinného domku na Caskovci u vídenského civilního architekta Otty Rudolfa Hellwiga. Tento se zadaného úkolu zhostil dobre a po menších úpravách se v roce 1933 zacalo stavet. Pan architekt byl opravdu mistr svého oboru a vyprojektoval hezkou stavbu posazenou v údolí a zarámovanou blízkým lesem a dvema rybníky. Za rok a tri mesíce byla stavba hotová, témer celá vybavená i se zahradou vysázenou drevinami, obehnaná 45 cm silnou a 2 m vysokou cihelnou zdí. Na tu dobu moderní bydlení pro panstvo i pomocný personál, kuchyn v nerezovém vydání, ve sklepe vetší deštovková nádrž zásobující koupelny, sprchy, WC a prádelnu. V zimní zahrade mramorový krb a knihovna nabitá vzácnými svazky.
Po roce 1945 bylo vnitrní zarízení z vilky rozpujceno a z cásti rozprodáno za asistence MNV Borkovany, kde je v archívu seznam zapujcených a prodaných vecí, které ješte nestacili znicit sovetští vojáci. Knihovnu znacne poškozenou zakoupil a knihy dosud vlastní p. dr. Gracián Tejral z Brna. Prvním národním správcem ze dne 7. 3. 1946 byl jmenován p. ing. Ludvík Panzner z Pozoric. Po roce 1945 na Caskovci bydlely dve rodiny deputátníku, což cinilo šest stálých zamestnancu. Pozdeji v roce 1948 zde byla vybudována strojní traktorová stanice s nekolika traktory a zemedelskými stroji na rozorání mezí a scelení pudy na vetší celky, které vidíme dodnes.
V soucasné dobe, tedy v roce 2001, je jejich tehdejší vilka témer polorozborená a ostatní budovy jsou rovnež znacne zchátralé. Pozemkový fond CR regionální úrad Breclav na základe restitucních nároku vydal cást statku novému zájemci, který se s plnou vervou pustil zatím do opravy alespon strešní konstrukce zmínené vilky. Chce zde vybudovat oázu klidu a využít nádherného prírodního prostredí a krás tohoto príjemného údolí. Docela vážne se zabývá myšlenkou vybudování „Penzionu pro retardované deti“. A také by chtel, aby se zde už konecne rozproudil idylický život a nebyl to jen opuštený statek.
Nyní je bývalý dvur z poloviny majetkem státu a z cásti je v soukromém vlastnictví. Žel vetšina objektu je na dnešní pomery pro zemedelskou výrobu naprosto nevyužitelná a navíc v zoufalém stavu. V poválecné dobe a zacátcích koletivizace nekteré budovy sloužily jako státní traktorová stanice. Pozdeji zde hospodarilo JZD Borkovany, po sloucení s JZD Klobouky hospodárské budovy sloužily pro živocišnou výrobu a betonárku. Skotu na žír bylo ustájeno asi 140 kusu a 350 kusu veprového. V soucasné dobe pro moderní živocišnou velkovýrobu jsou bývalé prostory pro kravíny a vepríny vcetne sýpek neupotrebitelné. To však neznamená, že by zde nemohl pulzovat život v jiné podobe. Cást dvora i prilehlých pozemku pozemkový fond už nájemci vydal, ten by mel sice velkorysé plány, ale vše záleží na tom, zda se najde smysluplný zámer a predevším realizacní tým, který by ho naplnil. Atraktivitu této lokality zvyšuje bezprostrední blízkost hezkého lesa.