Dalším počinem v zpřesňování satelitní navigace je projekt iGPS. Tento systém využívá kromě satelitů GPS navíc telekomunikační satelity Iridium, pohybující se na tzv. nízké zemské orbitě (LEO = low Earth orbit), ve výšce přibližně 780 km nad povrchem, s oběžnou dobou přibližně 100 minut.
Původním účelem satelitů Iridium bylo vytvoření telekomunikační sítě umožňující prostřednictvím satelitů telefonické spojení mezi libovolnými dvěma místy na zemském povrchu. Název satelitů Iridium je odvozen od chemického prvku iridium, jehož protonové číslo je 77, což je číslo shodné s počtem satelitů v původní plánované konstelaci. Převážná část satelitů Iridium byla vypuštěna v letech 1997-1998 a celá síť byla oficiálně uvedena do provozu v listopadu1998. Krátce na to se ale telekomunikační společnost provozující tyto satelity dostala do finančních potíží, stejně jako i jejich konkurenti budující obdobné systémy, a uvažovalo se o řízeném zničení satelitů. Důvodem úpadku satelitní telefonie byl údajně rozvoj pozemních GSM sítí a jejich vzájemné propojení, které umožnilo telefonovat téměř odkudkoliv kamkoliv i bez použití satelitů. Největším stálým zákazníkem satelitních telefonů však zůstali vojáci a tajní agenti USA, kteří potřebují pro svou práci bezpečné telekomunikační spojení z libovolného místa na světě, nezávislé na lokálních operátorech, proto měla americká vláda zájem na zachování satelitní sítě Iridium. Původní společnost, která satelity Iridium vypustila, sice zbankrotovala, ale noví majitelé síť provozují dál, v roce 2002 dokonce vypustili 7 dalších satelitů a plánují v blízké budoucnosti vypuštění kompletní nové generace satelitů Iridium. V současné době má síť Iridium 66 aktivních satelitů a 7 záložních. Satelity obíhají v šesti rovinách a jejich dráhy se protínají nad severním a jižním zemským pólem.
Výhodou satelitů s nízkou orbitou z hlediska jejich využití v navigačních systémech je fakt, že poskytují díky menší vzdálenosti mezi satelitem a přijímačem podstatně silnější signál, než samotné satelity GPS. K určení polohy se využívá jednak Dopplerův jev rychle se pohybujících LEO satelitů, který umožňuje rychlejší určení počátečních souřadnic pro klasické GPS výpočty, a především pak fázové měření, díky kterému lze korigovat chyby GPS signálů způsobené zpožděním v ionosféře. Ačkoliv satelity Iridium nejsou jediné LEO satelity, které je takto možno využít k zpřesnění GPS, jejich síť je unikátní v tom, že pokrývá téměř rovnoměrně celý zemský povrch, včetně oceánů a polárních oblastí. Díky tomu je systém iGPS globální, na rozdíl od lokálních systémů WAAS, EGNOS, MSAS a GAGAN. Pomocí systému iGPS lze údajně dosáhnout snížení nepřesnosti určení polohy pod 10 cm. Systém je ovšem zatím ve stádiu vývoje a je otázkou, zda vůbec bude s ohledem na vysokou přesnost uvolněn pro civilní využití.
Satelity Iridium jsou mezi milovníky noční oblohy velmi dobře známy pro pozoruhodný jev zvaný Iridium Flares. Jde o intenzívní záblesky světla způsobené odrazem slunečních paprsků od hlavní antény satelitu. Záblesk trvá přibližně 20-30 sekund a vzhledem k velkému počtu satelitů jich může během jedné noci nastat i několik. Tyto záblesky jsou pozorovatelné pouhým okem, v maximu obvykle září silněji než nejjasnější hvězdy na noční obloze. Nejsilnější z těchto záblesků dosahují magnitudy -8, což je řadí ve stupnici intenzity zdrojů světla na obloze na třetí místo za Slunce a Měsíc. Profesionální astronomové tyto záblesky ovšem moc rádi nemají, protože před nimi musí chránit své citlivé pozorovací přístroje, které by se mohly intenzívním zářením poškodit. Naštěstí se dá celkem spolehlivě předvídat, kdy na daném místě na Zemi k záblesku dojde. Pokud chcete záblesky satelitů Iridium vidět na vlastní oči, můžete si pomocí on-line kalkulátoru vypočítat pozice na obloze a přesné časy záblesků pozorovatelných na zvolených souřadnicích, a za příznivého počasí pak v noci vyrazit pozorovat, nejlépe mimo město na nějaké místo s dobrým výhledem na oblohu. Zábleskům Iridium bylo věnováno už i několik kešek, z nich ta nejbližší (o které vím) je GCXXAX.
Satelity Iridium se nechvalně proslavily i v jiné oblasti, a sice první kolizí satelitů na oběžné dráze. Došlo k tomu 10. února 2009, kdy se srazil satelit Iridium 33 s ruským satelitem Kosmos 2251. Oba satelity byly při srážce zcela zničeny a zůstal po nich na oběžné dráze jen oblak kosmického smetí, který teď ohrožuje další satelity, a například mezinárodní vesmírná stanice ISS musí provádět úhybné manévry, aby se troskám satelitů vyhnula.
A teď už k samotné kešce
Výchozí souřadnice vás zavedou na místo s dobrým výhledem na oblohu, odkud za příznivých podmínek můžete pozorovat hvězdy a možná i záblesky satelitů. K získání finálních souřadnic musíte vyřešit následující navigační úlohu.
Slavný český trosečník Pepa Zdepa se opět jednou vydal na moře. Všichni už asi tušíme, jaký je cíl jeho neslavných výprav. Hledá poklady! Proto si taky na každou svou výpravu bere s sebou satelitní navigaci. S největší pravděpodobností se snaží najít bájný poklad, který na neznámém pustém ostrově před staletími ukryl legendární pirátský kapitán URTOLI. Tentokrát se náš hrdina rozhodl pro navigační přístroj kombinovaný se satelitním telefonem. Dočetl se totiž někde, že s pomocí telekomunikačních satelitů se prý dá zlepšit přesnost určení pozice až na úroveň centimetrů. No a navíc, kdyby zase ztroskotal, bude si aspoň moct pomocí satelitního telefonu přivolat pomoc...
Stejně jako při jeho předchozích dvou plavbách, i tentokrát se bohužel jeho přítomnost stala osudnou pro loď i celou její posádku. On jediný však ztroskotání přežil. Co se týče trosečnictví, má už přeci jenom leccos za sebou a byl na případné další ztroskotání mnohem lépe připravený, než všichni ostatní na lodi. Hned jak začala bouře a první vlny se převalily přes palubu, na nic nečekal a naskočil do záchranného člunu. Během pár minut zmizela loď pod hladinou, nikdo jiný nepřežil. Jedenáct dní strávil sám na rozbouřeném oceánu, unášen větrem a mořskými proudy neznámo kam. Společnost mu dělali jen žraloci a mořské panny příležitostně vylézající k němu do člunu, o kterých si ovšem nebyl jist, zda to nejsou pouhé halucinace. Pak ztratil vědomí...
Když se probudil, ležel na břehu pustého ostrova. Člun nikde. V první chvíli mu přišlo zvláštní, že mu vůbec není zima, přestože byla noc a jasná obloha byla celá posetá hvězdami. Okamžitě sundal batoh, který měl celou dobu na zádech, a vyndal z něj neprodyšně zabalený satelitní telefon, aby zjistil svou pozici a zavolal si o pomoc. Přístroj byl nepoškozený, dokonce i baterie byly plně nabité, ale jak už to tak u smolařů bývá, zapomněl si dobít kredit a tak nemohl ani volat ani využít služby iGPS. Jediné, co mu telefon ukazoval správně, byl aktuální světový čas UTC. Bylo 25.3.2012, 16:20. Otočil hlavu k obloze, aby proklel satelity, když v tom uviděl nad jižním obzorem rychle se pohybující světelný bod, jasnější než všechny okolní hvězdy. Poznal okamžitě, že to se mu vysmívá jeden ze satelitů Iridium. Kdyby aspoň mohl pomocí telefonu identifikovat číslo toho satelitu, snadno by už určil přibližné souřadnice, kde se nachází. Ale ani to mu jeho přístroj bez kreditu nedovolil. Až do rána pak Pepa ležel na pláži, pozoroval hvězdy a přemýšlel, jak se z ostrova dostat. Slunce vyšlo přibližně v 18 hodin. Přes den se pak věnoval obvyklým trosečnickým povinnostem, jako je průzkum ostrova, hledání jídla, pitné vody a podobně. Vyčerpaný po celodenní námaze usnul ještě před západem slunce a probudil se opět za tmy.
Zahleděl se znovu do míst, kde předchozí noci viděl záblesk satelitu, a on tam byl zase, jen o něco slabší, než ten včerejší. Podíval se na hodiny a bylo 16:14. Otočil oči zpět k obloze, ale satelit už byl pryč. Nicméně za necelou minutu se skoro na tom samém místě objevil další, ještě o něco slabší. I ten ale zmizel stejně rychle, jako se objevil. Přes den se Pepa vydal na další průzkum ostrova. Zjistil, že ta hora uprostřed ostrova je ve skutečnosti sopka, která navíc musela být aktivní poměrně nedávno. Večer šel spát opět brzy a nad ránem už nedočkavě vyhlížel na jižní obzor, jestli se tam zase zjeví satelit. A nemýlil se, satelit se tam znovu blýskal v celé své kráse, dokonce byl jasnější, než tu první noc, ale byl trochu blíž k obzoru a objevil se o pár minut dřív, asi v 16:08. Pepa to začal brát pomalu jako samozřejmost, a tak další noc nad ránem znovu vyhlížel záblesk. A i tentokrát se dočkal. Opět o něco dřív, asi v 16:03, a opět o něco níž nad obzorem, ale přibližně stejně intenzivní, jako ten předchozí. I další noc pak záblesk uviděl, bylo to přibližně v 15:57, a opět o kousek blíž k obzoru a o něco slabší, než předchozí dva. Tím ale podívaná skončila. Další den se počasí pokazilo, obloha se zatáhla, začalo pršet a Pepa se musel na noc přestěhovat do jeskyně, kterou našel při jedné ze svých každodenních průzkumných výprav po ostrově...
Vaším úkolem je zjistit polohu ostrova z předchozího fiktivního příběhu zaokrouhlenou na celé stupně zeměpisné šířky (AB) a délky (CDE). Dále pak, zda se příběh odehrál na severní (F=4) nebo na jižní (F=5) polokouli, na západní (G=4) nebo na východní (G=5) polokouli.
Keš najdete na souřadnicích:
N 49° 1[G].[D][B-E-C][C+F] E 017° 3[F].[E][B-A][C+G]
Jako bonusový kód si poznamenejte to nejnižší z pořadových čísel těch satelitů Iridium, jejichž záblesky náš trosečník pozoroval.
Abych Vám to trochu usnadnil, prozradím, že ostrov je skutečný a lze ho najít v Google mapách. V angličtině má dvouslovný název, přičemž to druhé slovo je Island. Úloha je skutečně matematická, podobně jako ty předchozí s trosečníkem, nehledejte v ní skyté šifry (ačkoliv jedna tam je, ale je zcela nepodstatná a týká se pouze jména legendárního piráta). Pokud budete potřebovat parametry oběžných drah satelitů Iridium z doby pobytu trosečníka na ostrově, najdete je na mojí domácí stránce.
Přeji úspěšný lov!
Aktualizace 6/2016 - nesatelitní zadání.
Anketa o alternativní nesatelitní zadání dopadla 3:0 v jeho prospěch, tak ho tu tedy máte. Jako obvykle to však nebude zadarmo, a v jistém ohledu je možná obtížnější, než původní satelitní verze. Abych Vás nepřipravil o zážitek ze tmy a pozorování záblesků, alternativní zadání vypadá tak, jak vypadá. Šifra obsahuje název ostrova i bonusový kód. Snad si s tím nějak poradíte. Pokud ne, samozřejmě stále platí, že ostrov lze identifikovat i z původního satelitního zadání. |
|
 |
Součástí série jsou kešky:
