EN:
In the year 1570 a new cemetery was established outside the walls of Sobeslav and 80 years later, in 1650, the corner stone for the Roman Catholic church of St. Mark was laid upon the same place. Construction of the chuch was financed mainly by a local townsman named Zachariáš Marek Markovský who, besides being a man of affluence, was also engaged in works of charity.¨
Bring your own pen
CZ:
Historie Sobeslavi
Sobeslav patrila nejdríve pánum z Rozmberka, kterí nechali postavit hrad s vezí Hláskou, spitál a pri nem kostel sv. Víta a kostel sv. Petra a Pavla. O mesto pecovali více nez; 300 let. Mestská práva byla udelena Sobeslavi roku 1390. Obchod i remesla, hlavní zamestnání obyvatelstva, se rozvíjely a vzkvétal i kulturní zivot. Sobeslav byla za husitských válek vypálena, ale pozdeji prijala ctyri artikule. Po Bílé hore bylo mesto rekatolizováno. Hodne utrpelo za tricetileté války a upadalo do stále vetsích dluhu. Tehdy zámozný meštan, Zachariás; Marek Markovský mestu pomáhal, podporoval chudé a nechal postavit kostel sv. Marka. Roku 1660 koupili trebonské panství Schwarzenberkové. V první polovine 19.století se zacal menit starobylý ráz mesta. Byly zbourány brány, zrušen hrbitov a na stavební materiál rozebírány hradby.
Historie kostela
Kostel stojí za hradbami mesta. Roku 1570 zde byl zrízen nový mestský hrbitov protoze starý hrbitov u kostela sv Petra a Pavla byl malý (byl tam do roku 1838). Objevily se snahy o výstavbu hrbitovního kostela, ale bída a dluhy v dobe pobelohorské znemoznily zaplatit stavbu z mestského rozpoctu.
Sobeslavský mestan Zachariás Marek Markovský se puvodne vyucil rezníkem, ale byl podnikavý a jeho majetek se rozrustal. Dalsí získal snatky. Stal se v tehdejsí dobe asi nejvetsím sobeslavským bohácem. Vlastnil mnoho polí a sobeslavských domu. Pujcoval zadluzenému mestu. Stal se purkmistrem. Pomáhal chudým a nechal vystavet hrbitovní kostel sv. Marka. Jeho druhá zena Zofie byla jako první pohrbena uvnitr kostela. Tam byl potom pohrben i on.
Kostel byl zalozen roku 1650. Krome Zachariáse Markovského na stavbu prispela obec i jednotlivci. Roku 1651 byl barokní jednolodní kostelík se dvema zákristiemi slavnostne vysvecen. Ke kostelu byla pristavena predsín a kamenná kazatelna, která je pravdepodobne starsí, nez kostel. V kostele je zase gotický portál z 15.stol, kterým se vchází do zákristie. Roku 1724 byla pristavena nová zákristie pri severní strane a nad ní orator.
Za peníze, které kostelu odkázal provazník Pavel Cek, byla roku 1734 pristavena osmiboká kaple sv. Barbory (dnes sv. Panny Marie). Príbuzní se sice odvolali, ale soud uznal závet jako platnou. Doprostred kaple byla umístena kamenná krtitelnice. Od té doby se uz podoba kostela prílis nezmenila.
Na zdi kostela je kamenná deska, která sem byla prenesena po zrušení hrbitova ze zbourané obvodní zdi. Oznacuje výšku hladiny pri povodni roku 1686. Nápis zní:
KAMEN W MISTO TOTO WSAZEN K WECZNEI PAMATCE VKAZVGE ZNAMENI KTERAK LETHA 1686 DNE 15. MAGE WODA SKRZE PRZIWALI SE ROZWODNILA SSKOD MNOHO SPVSOBILA A AŽ POD KAMEN TENTO VISTAVPILA.
Roku 1937 byl za mestem založen nový hrbitov a hrbitov u sv. Marka byl uzavren. Po druhé svetové válce byly náhrobky postupne odstranovány. Nekteré ostatky byly premísteny na nový hrbitov, nekteré zde leží dodnes. Nejzajímavejší náhrobky byly uloženy do muzea. Na hrbitove zbyl jen jeden náhrobek. Hroby jsou také pod podlahou kostela. Šest kamenných desek - náhrobku bylo roku 1892 vyjmuto z dlažby a vsazeno do zdí.
Kolem kostela vznikl park, který byl pojmenován Park ceskoslovensko-sovetského prátelství. Kostel chátral.
Roku 1956 bylo vedle kostela postaveno mestské kino. Budova má pripomínat blatskou architekturu. Do kostela byl presunut depozitár muzea, ale kostel chátral dál, uvnitr bylo vlhko.
na zacátku 90 let byla na náklad obce provedena oprava.
Požitá literatura:
Petr Lintner: Pohledy sobeslavské
Václav Bouška a kol.: 600 let mesta Sobeslavi 1390-1990
Mesto má objekt pronajatý od rímskokatolické církve a konají se zde koncerty, svatby a výstavy. Nedávno byl zrekonstruovan park a kino.
Keš: šedá plastová krabička s rozměry 5x5x7cm a magnetickým dnem. V parku je v témeř jakoukoli denní dobu plno dětí na hřišti, učitelek, rodičů a odpoledne a večer mládeže na lavičkách, proto doporučuji lovit za deště, nevlídného počasí nebo v noci či brzy ráno. Třetí verze úkrytu a třináctá krabička za 8 let existence keše.
V keši není tužka / bring your own pen