Rozsirenou kratochvili byla strelba do terce, lide radi vyhledavali nejruznejsi poute a veselice, z nichz nejvyznamnejsi byla kazdorocni strelecka slavnost.
Mestansti strelci
Strelec v tradicni uniforme
V roce 1840 doslo, po schvaleni stanov Krajskym uradem v Litomericich, k premene dosavadniho Streleckeho spolku (Schutzenverein) na C. k. privilegovanou mestanskou streleckou spolecnost" (K. k. privilegierte burgerliche Schutzen Gesellschaft Warnsdorf). Podle novych stanov bylo mozne streleckou spolecnost pouzit jako poradkovou policii k udrzovani poradku pri cirkevnich ci jinych verejnych slavnostech. V dobe valky mela Spolecnost v pripade potreby doprovazet transporty na kratke vzdalenosti. Nejstarsim spolkem ve Varnsdorfu podle noveho zakona byla Mestanska strelecka spolecnost (Burgerliche Schutzengesellschaft) zalozena v roce 1796 (fungovala az do roku 1939, kdy byla zrusena nacistickymi urady). Podnet k zalozeni strelecke spolecnosti dali bratri Josef a Franz Stolle a altwarnsdorfsky rychtar Johann Michael III. Goldberg v roce 1794. Prvnimi cleny spolku byli skoro vyhradne mistni podnikatele, kteri mezi sebou vybrali 1 830 zlatych na vystavbu prvni drevene strelnice. Na jeji vystavbu stacil mistni tesar a spolecnost se pri jejim slavnostnim otevreni v roce 1796 poprve predvedla ve svych uniformach.
Medaile varnsdorfskych strelcu, kterou se podarilo autorovi kese v roce 2010 ziskat.
V roce 1875 se od mestanske strelecke spolecnosti odstepil novy spolek, ktery si dal nazev Altwarnsdorfer Schiessverein. Jeho clenove uprednostnovali sportovni cinnost pred reprezentaci, ktera postupem casu tvorila hlavni napln spolkove cinnosti stare spolecnosti. Dlouholetym predsedou spolku byl tovarnik Hermann Stolle. Po vzoru mestanske strelecke spolecnosti casem vznikly na uzemi mesta dalsi strelecke spolky. Jejich cleny byli vetsinou zivnostnici, urednici, remeslnici a delnici. Tyto strelecke spolky napodobovaly zvyky odkoukane od mestanske strelecke spolecnosti, volily sve krale a dekorovaly je zlatym retezem. Rytirsky strelecky spolek (Ritterschutzen Verein) byl zalozen v roce 1880. Vedl jej dlouha leta Johann Pfannkuch. Dale v roce 1887 vznikl z iniciativy Eduarda J. Siebera spolek strelcu z kuse (Bogenschutzen Verein), spolek strelcuv Karlsdorfu (KarIsdorfer Schiessverein) byl zalozen v roce 1896, mel drevenou strelnici a spolecenske mistnosti v hostinci Lidova zahrada (Lidovka) cp. 702 v dnesni Karlove ulici. V byvale vsi Karlsdorf vznikl potom v roce 1899 z iniciativy Hermanna Krause jeste jeden konkurencni strelecky spolek - Karlsdorfer Schiessverein Freischutz. Roku 1897 vznikl jeste klub strelcu Gut Ziel, v roce 1902 pak spolek strelcu v byvale vsi Floriansdorf (Floriansdorfer Schiess - Club) a jeste napriklad Schiessverein Tell ci Allgemeiner Schutzen und Jagdverein. Po vzniku prvni Ceskoslovenske republiky prisli strelci o vyzbroj a vojenske uniformy, museli se rovnez prejmenovat na Nemecky mestansky strelecky spolek (Deutscher burgerlicher Schutzenverein).
Kralovska strelba
Vedle celorocniho cvicneho strileni do terce poradali varnsdorfsti strelci kazdorocne (vetsinou prvni pondeli v srpnu) tzv. kralovskou strelbu (Konigschießen), spojenou s vyhlasenim krale strelcu. Toto strelecke klani se postupem doby stalo nejvyhledavanejsi mistni atrakci spojenou s jarmarkem, velkym pruvodem a nakladnym ohnostrojem. Slavnosti se konaly od soboty odpoledne do pristiho utery odpoledne (3 dny) na prostranstvi mezi Strelnici, Colloseem a Pohlovym hostincem. Uprostred arealu se nachazel stan s vycepem. Oficialni cast strelecke slavnosti zapocala v nedeli bohosluzbou a pruvodem lonskeho krale strelcu s hudbou a doprovodem pluku v plne vyzbroji z jeho bytu do strelnice. Po celou nedeli a pondeli dopoledne se konaly vylucovaci zavody ve strelbe do terce, po kterych se ten, ktery porazil sveho protivnika, stal kralem strelcu pro pristi rok. V pondeli byl rovnez usporadan slavnostni obeda odpoledne se novy kral s hudbou a pruvodem odporoucel do sveho bydliste.
Vystavba Strelnice
.
Puvodni obraz na platne
V roce 1844 doslo ke stavbe nove reprezentativni strelnice se salem a hostincem (cp. 476). Financovani teto nakladne stavby bylo provedeno zajimavym zpusobem. Kazdy ze 150 clenu si musel zakoupit po jedne tzv. cerne akcii v hodnote 20 zlatych jako bezurocny prispevek na stavbu. Krome toho si mohl kazdy obcan poridit libovolny pocet cervenych akcii ve stejne hodnote, ze kterych majiteli plynul ctyrprocentni urok. Celkove naklady na stavbu strelnice cinily 17 957 zlatych. Mezi 22. a 24. srpnem roku 1846 se konaly velke slavnosti na pocest padesatileteho trvani spolecnosti, spojene s otevrenim nove strelnice.
Strelnice, jak ji zname i z dnesni podoby
Pozar Strelnice
Dne 14. zari 1931 v pul seste rano vypukl pozar ve varnsdorfske strelnici. Ohen zachvatil v kratke dobe krovy a hasici museli strhnout strechu, aby se dostali k ohnisku pozaru. V pudnich prostorach byl ulozen majetek ruznych spolku (streleckych, peveckych, cyklistickych a jinych), napriklad vlajky, pisemnosti a notovy material, ktery byl pozarem zcela nebo zcasti znicen.
Pozar Strelnice v roce 1931
V listingu je pouzity text z knihy Varnsdorf mesto prumyslu a zahrad 2003