POVESTI Z KRAJE MRSTIKU A HERBENOVA #1
Povest ze Sitboric
O Raráskovi
Šitborice mají název od pana Ješitbora (Ješutbora), který sídlil na hrade, dnes už úplne zaniklém. Hrad byl tam, kde je nyní stred osady, domy a zahrady, na okrouhlém kopecku, zvaném Hradisko. Byl chránen palisádovou ohradou. Kolem dokola byl príkop. Nyní je na tom míste mnoho sklepu.
Šitborický hrad byl opreden ruznými povestmi, z nichž ta o raráškovi zní: Rarášek byl létající stvura, chrlící ohen. Vypadal prý jako veliká ryba s ohnivým ocasem. Obýval podzemní chodby hradní. Objevoval se v urcité mesíce po deváté hodine vecer. Obletoval hrad, Zámecek, Domaniny a Rovinku. S hodinou pulnocní se zase vracel do svých skrýší.
Byl postrachem všech malých detí, ale i mnohých dospelích lidí, kterí se zdržovali delší dobu po setmení nablízku hradiska.
Tak jednou se pozdržel delší dobu v blízkosti Hradisku po klekání jeden soused, dnes už dávno zemrelý. Tu za ohromného šumotu vyletel rarášek. Chrlil ohen z tlamy a zanechával za sebou ohnivou dráhu ve smeru k Tešanum, kde zapadl za kopec Strážky.
Soused ustrašen, dolekán a urícen pribehl domu jako hoch se zprávou, co videl. Ulehl a dlouho ležel nemocen z toho videní. A od tech dob se stal rarášek postrachem všech, kterí se zdržovali u Hradiska pozde vecer po klekání. A prece rarášek žádnému nic zlého neudelal
Jeste neco málo o Sitborském HRADISKU.
Uprostred obce je nevysoký kopec zvaný Hradisko. Tento název je prastarý. Podle povesti tam prý stával hrádek.
Novodobou lidskou cinností znacne porusený reliéf hrádku v sitboricích se nachází na zvýseném konci výbezku, který klesá od jihovýchodu z ploché a mnohem vyssí náhorní planiny nad obcí, odkud je daleký výhled. Presto se stavebníkovi jevilo výhodnejsí hrádek umístit na konci tohoto nízkého výbezku, který byl i tak mimo jihovýchodní strany pomerne dobre chránen krátkými, ale strmejsími svahy. Místo hrádku, príznacne zvané Hradisko, je dnes huste obklopeno zástavbou a predevsím poruseno mnozstvím sklepu, které byly vyhloubeny do valu a jádra hradu a jiste byly i cástecne dosypány. Tím doslo k nenávratnému porusení situace, kdyz navíc predevsím severozápadní polovina dispozice byla srovnána buldozerem a tak velikost hrádku je mozné priblizne odhadovat podle okrajové hrany výbezku, vytvorené srovnáním valu a príkopu do terasy. Tato severozápadní polovina také slouzí z vetsí cásti jako zahrádka a na okraji pahorku stojí mensí chatka.
Jak se dá z dnesního stavu vycíst, mel hrádek priblizne oválný, od jihovýchodu k severozápadu protáhlý tvar. Pravdepodobne mel jednoduché utvárení s jádrem obklopeným príkopem, na východe snad zdvojeným. Pokud vsak situace není pretvorena opravdu výrazne, je docela mozné, ze zdvojení príkopu na východe souviselo s prístupovou cestou, která by po tomto úbocí stoupala a byla by tak snadno pod kontrolou obráncu hrádku. Vstup vsak byl témer jiste od jihovýchodu, kde je pred hrádkem patrný trojúhelníkový objekt. Taková situace vstupního objektu není v této oblasti jizní Moravy neobvyklá, napríklad podobné resení lze najít ve zdánicích nebo na Kepkove. Druhou, dle mého názoru méne pravdepodobnejsí mozností, je vedení prístupové cesty prímo od jihovýchodu, od nejsnáze prístupné strany.
Práve v prístupové cásti je reliéf hrádku nejzachovalejsí. Mimo popsaného vstupního objektu je zde z velké cásti zachovaný val, v celkovém pohledu jeho východní cást, výkopem prerusená a cástecne pak jeste val pokracuje na jihu. Jeho výska se udrzuje predevsím díky sklepum a prístupu k nim a znemoznuje se tak jeho zanesení. Val tak má výsku místy okolo 3m, a díky tomu je znatelná i cást príkopu mezi ním a jádrem, siroký asi 15m. Jádro má oproti zachovanému príkopu výsku asi 2m, v místech kde byl príkop a val srovnaný do terasy jeste o neco vyssí. Dá se predpokládat, ze puvodní rozmer jádra byl vetsí, ale dnes má rozmery asi 20 x 15m. Jeho povrch je sice nerovný, ovsem je víc nez jisté, ze nejde o puvodní pozustatky zástavby, zvlást kdyz evidentne slouzí jako místo pro organický odpad. Uz v padesátých letech zde také provádel vykopávky místní student historie L.Hanák, takze situaci jiste pozmenil. Doslo zde i k odkrytí nekolika hrobu. Není mi vsak znám osud nálezu a zda nejsou jiz definitivne zniceny.
Je jen skoda, ze tento zajímavý hrádek byl v minulé dobe znicený a postupne se na nej zapomíná. Bezpochyby zajímavé místo by i díky umístení bývalo mohlo tvorit zajímavou dominantu obce, jak je tomu napríklad v Senoradech. Tahle myslenka je vsak díky znehodnocení reliéfu nenávratne pryc a muzeme si jen prát, aby nedoslo casem k definitivnímu znicení i posledních pozustatku.