Zst. Plzen - Doubravka Traditional Cache

This cache has been archived.

Sopdet Reviewer: Archivace listingu keše

Sopdet Reviewer - Reviewer pro ČR (především kraje Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský)

More
Hidden : 2/6/2011
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Cache je ukryta v blízkosti žst.:

The cache is hidden near the station:


Tato cache je soucástí Plzenské železnicní série.

Keš už tu jednou byla a je tu zas. Teknrát jsem ji pomáhal založit autorovi 31415926535897932384626433. Jelikož již nešlo kešku odarchichovat a adoptovat je tu její naprosto verná kopie. Vše je stejné až na pár kosmetických úprav. Krabicka je puvodní jen se nachází o fous jinde. At tak ci tak je to keš nová, a tak neváhejte najíit si ji znova

The cache is here again - it is an exact copy of original by 31415926535897932384626433. All it is absolutely the same like it was before, but in fact it is a new one, so dont worry to find again

Žst. Plzen - Doubravka


Je pravda že dnešní podoba zastávky není opravdu oku lahodící, ale porád je to kus železnicní historie a z tohoto pohledu je opravdu krásná. A kdo ví co jí ceká v dusledku modernizace trati c. 170.
Chcete vedet víc? kliknete sem.

Železnicní trat Praha - Plzen - Cheb


Železnicní trat Praha - Plzen - Cheb (v jízdním rádu trat c. 170) je hlavní tratí celostátního i mezinárodního významu. Spojuje západní Cechy s Prahou a je významnou železnicní spojnicí Ceska a západní Evropy. Dnes je soucástí Tretího železnicního koridoru, který protíná republiku ve východo-západním smeru (z Mostu u Jablunkova do Chebu). Na celé trati byla v minulosti provedena elektrizace. Z celkové délky 220 km je 135 km trate vedeno dvoukolejne (úseky Praha - Kozolupy a Lipová u Chebu - Cheb), 85 km jednokolejne (úsek Kozolupy - Lipová u Chebu). V nejbližší budoucnosti se ale pocítá s výstavbou druhé tratové koleje ješte i v úseku Kozolupy - Pnovany.
"Nejbližší budouctnost je již minulostí, a tak je dnes dovukolejná cást o 12 km delší a jednokolejná o stejný úsek kratší. Ale nechce se mi menit puvodní listing aby byl zachován originál"
(pozn.autora)
Trat má v príštích letech projít dukladnou rekonstrukcí, v soucasné dobe se s pracemi teprve zacíná a to v úseku Plzen Jižní predmestí - Pnovany. Na tratovém úseku Praha (Západní nádraží, nyní Praha-Smíchov) - Plzen byl slavnostne zahájen provoz 14. cervence 1862. Úsek Praha hl. n. - Praha-Smíchov byl zprovoznen jako soucást Pražské spojovací dráhy v roce 1872. Plzen - Cheb byl otevren 28. ledna 1872. V dobe dokoncení patril úsek z Prahy do Plzne pod Ceskou západní dráhu, která dále pokracovala po dnešní trati 180 do Furth im Waldu. Trat z Plzne do Chebu byla stavena jako cást železnicní trate Víden - Ceské Budejovice - Cheb (Dráha Františka Josefa). V roce 1884 byla celá dráha zestátnena. Ve 30. letech 20. století byly nekteré úseky trate zdvojkolejneny. Od 60. let probíhala elektrizace trati. Jako první byl již v roce 1928 elektrizován pražský úsek z hlavního nádraží na tehdejší Západní nádraží (dnes Praha-Smíchov) stejnosmerným proudem o napetí 1,5 kV. Od roku 1962 bylo napetí zvýšeno na 3 kV. 8. listopadu 1967 byl elektrizován úsek Plzen - Cheb strídavým proudem s napetím 25 kV / 50 Hz. Roku 1973 elektrizace trati pokracovala úsekem Praha-Smíchov - Beroun, která byl elektrizován stejnosmerným proudem 3 kV. Jako poslední byl elektrický provoz zahájen 5. cervna 1987 mezi Berounem a Plzní. Využit byl ale proud strídavý o napetí 25 kV a na širé trati za stanicí Beroun tak vznikl styk železnicních napájecích soustav. Trat zacíná na pražském hlavním nádraží (210 m). Po projetí vinohradských železnicních tunelu pokracuje Nuslemi, pod Vyšehradem a po železnicním moste prekracuje Vltavu. Po moste prejíždí na Smíchov (200 m). Podél Strakonické ulice vede do Velké Chuchle, v Radotíne se približuje k rece Berounce a opouští území hlavního mesta. Prochází huste zastaveným údolím Berounky - zástavbou mest Cernošice, Dobrichovice a Revnice (210 m). Souvislou zástavbu trat opouští až za obcí Srbsko a údolím Berounky pod tetínskou skálou vchází zanedlouho do Berouna. (225 m) Tam se odklonuje od toku reky Berounky a pokracuje prumyslovou zástavbou okolo cementáren a železáren Králuv Dvur do Zdic (260 m), pricemž v úseku Beroun - Zdice sleduje približne tok rícky Litavky. Za Zdicemi trat projíždí malebnou podbrdskou krajinou, prochází mestem Horovice (360 m). Mezi zastávkami Cerhovice a Zbiroh (445 m) opouští železnice území okresu Beroun a vubec celé strední Cechy, a vstupuje do západních Cech, okres Rokycany. Mezi Zbirohem a Mýtem trat míjí cetné rybníky, v této oblasti leží nejvýše položená stanice na úseku Praha-Plzen - Karízek (460 m). Za stanicí Holoubkov prochází železnice hlubokým lesem. Poté klesá do rokycanské kotliny s okresním mestem Rokycany (370 m), podjíždí dálnici D5 a u obce Ejpovice se stácí prudkým obloukem doprava. V této oblasti opustí trat okres Rokycany a vstupuje do okresu Plzen-mesto. Za obcí Chrást opet prochází hlubokým lesem, za kterým se opet stocí k Berounce, obchází kopec Chlum a prekracuje hranice mesta Plzen. Prochází sídlištem Doubravka, mostem prekracuje reku Úslavu a vchází na východní zhlaví žst. Plzen hlavní nádraží. (325 m) Bezprostredne po opuštení žst. Plzen hlavní nádraží prekracuje trat železnicním mostem reku Radbuzu. Za železnicní stanicí Plzen Jižní predmestí prochází areálem podniku Škoda a za sídlištem Skvrnany opouští souvislou zástavbu Plzne. Následuje úsek obcemi podél melké kotliny Mže v okrese Plzen-sever. U Plešnice zacíná rekreacní oblast vodní nádrže Hracholusky s rozsáhlými lesními porosty. U Sulislavi trat vstupuje do okresu Tachov a clenitým terénem nad rekou Mží vchází do žst. Stríbro. (395 m) Následuje složitý úsek trati hlubokým a malebným údolím Mže, který získává nejvyšší puvab za Svojšínem. Složitý terén plný mostku a tunelu trat opustí až u obce Brod nad Tichou, kde vstupuje do Tachovské brázdy. Prochází mestem Planá (490 m), obcí Chodová Planá a okolo rybníku Regent vjíždí do Karlovarského kraje, okres Cheb. Následuje svetoznámé lázenské mesto Mariánské Lázne. (565 m) Železnice stoupá pod svahy Slavkovského lesa do Lázní Kynžvart, které jsou nejvýše položenou stanicí na celé trati (605 m). Pokracuje pres Lipovou u Chebu, za níž se opet mení ráz okolní krajiny. Trat vstoupí do rovinaté Chebské pánve, prekracuje mostem vodní nádrž Jesenice nad Ohri a po 220 km koncí v rozsáhlé žst. Cheb (460 m).



Ke kesi samotne: je to cerna valcova kapsle velikosti 90x20mm. Prosime o vraceni cache zpet do mista nalezu tak, aby byla skryta ocim mudlu. A tak aby pevne držela a nemohla vypadnout. ... Díky

Není treba vstupovat do kolejiste!



Look for black round box 90x20mm. Please, return the cache back exactly to the place you found it... Thanks

There is no need to walk into the railway to get this cache!




zelecd

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] arormcrpv [EN] qnatre

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us